Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

24 C 266/2026

Téma · generováno AIOvěření úvěruschopnosti a neplatnost spotřebitelského úvěru

Soud: Okresní soud v Mladé BoleslaviDatum rozhodnutí: 14. 9. 2026Č. j.: 24 C 266/2026-23Samosoudkyně: JUDr. Daniela HlaváčkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 7. 10. 2026Předmět řízení: o 23 672,36 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMB:2026:24.C.266.2026.1
neplatnost právního jednánínáklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvylhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůprodlení věřitele

Shrnutí · generováno AI

Věřitel poskytl spotřebitelský úvěr, ale neprokázal řádné ověření příjmů a výdajů dlužnice. Soud proto úvěrovou smlouvu považoval za neplatnou a přiznal věřiteli jen vrácení skutečně vyplacené částky jako bezdůvodné obohacení, nikoli smluvní příslušenství.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Poskytovatel spotřebitelského úvěru musí podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. s odbornou péčí ověřit příjmy i výdaje spotřebitele; nestačí vycházet jen z jeho údajů a z lustrací v databázích. Nesplnění této povinnosti činí úvěrovou smlouvu neplatnou pro rozpor se zákonem podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, k němuž soud přihlédne i bez návrhu podle § 588 občanského zákoníku. Věřitel může žádat pouze vydání prokazatelně poskytnutých peněz jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila její příjmy a výdaje.
    Zobrazit v textu
  • Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
    Zobrazit v textu
  • Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (54) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně na adrese www.flexifin.cz. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše [částka] a žalovaná se zavázala je splatit spolu s příslušenstvím. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník. Žalobkyně uvedla, že při ověření úvěruschopnosti žalované zjistila následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni. Žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech - výpisem z registru neplatných dokladů, výpisem z registru PČR hledaných osob, výpisem z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisem z katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpisem z registru „sankční seznamy“ a interními registry historie klienta. Žalobkyně uvedla, že nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking [právnická osoba], která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované prostřednictvím licence AISP – Account Information [právnická osoba] (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne [datum] o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila [částka], která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého žalovanou v databázi neplatných dokladů [právnická osoba]. Následně žalobkyně žalované vyplatila na účet č. [č. účtu] bankovním převodem dne [datum] částku [částka]. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila následující volitelné služby: služba “Klidné spaní” za poplatek [částka], služba ,,Presto‘‘ za poplatek [částka], informační SMS servis za poplatek [částka], poplatek za vyplacení tranší úvěru [částka]. V důsledku prodlení žalované se splacením úvěru vznikl žalobkyni nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu Všeobecnými obchodními podmínkami (0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, přičemž se žalobkyně rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení). Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K výzvě soudu k doložení úvěruschopnosti žalobkyně již ničeho dalšího nedoložila s tím, že již v žaloba uvedla, nechť je případně její nárok posuzován v režimu bezdůvodného obohacení.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Z listinných důkazů má soud za zjištěný následující skutkový stav.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaná byla ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, e-mailem, telefonním číslem a číslem účtu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované částku až do výše [částka] na její bankovní účet č. [č. účtu] a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni čerpanou částku spolu s příslušenstvím dle smlouvy.

7. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že byla ověřena totožnost žalované, a to prostřednictvím autorizační platby z bankovního účtu žalované č. [č. účtu].

8. Z přehledu bankovních transakcí a potvrzení banky vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka].

9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně uvedla o žalované mimo jiné tyto informace: Disponibilní příjem [částka], Čistý měsíční příjem deklarovaný klientem v žádosti [částka], Příjem doložený dokumenty předloženými klientem [částka], Výdaje vypočtené na základě vstupů klienta [částka], Životní výdaje klienta vypočtené poskytovatelem úvěru [částka].

10. Z Obecných principů posuzování a filozofie společnosti FlexiFin soud zjistil, že žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.

12. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného ve věci.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě, které žalobkyně žalované zaslala na její bankovní účet dne [datum] částku ve výši [částka]. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná na svůj závazek neuhradila nic. Při zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou a lustrací v příslušných databázích.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

23. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované skutečně poskytla na základě úvěrové smlouvy částku [částka]. Při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila její příjmy a výdaje. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, nicméně vycházela pouze z údajů sdělených žalovanou a dále provedla lustraci žalované v příslušných databázích. Tedy příjmy ani výdaje žalované blíže nezkoumala a zejména neověřovala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala řádně příjmy a výdaje žalované, došel soud k závěru, že nemohla znát finanční situaci žalované.

24. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

25. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C 679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

26. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované představuje částka [částka].

27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum], uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od [datum], tj. ode dne doručení této výzvy dle fikce doby dojití.

28. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

29. O náhradě nákladů soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla úspěch méně než v 50% a žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací