7 C 161/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou, doplněnou podáním ze dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] prostřednictvím webového portálu žalobkyně www.orangefinance.cz. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného předložením kopie občanského průkazu současně s fotografií žalovaného s tímto průkazem a dále tím, že zaslala kód k podpisu smlouvy na telefonní číslo, které žalovaný uvedl. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru EUCB a REPI a z údajů, které žalovaný uvedl. K ověření příjmů a výdajů žalovaný poskytl žalobkyni výpisy z bankovního účtu. Z doložených listin vyplynulo, že má žalovaný dostatečný příjem ke splácení úvěru, proto byla dne [datum] mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne peněžní prostředky ve výši [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku vrátit do [datum]. Následně si účastníci sjednali odložení splatnosti úvěru do [datum], za což se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši [částka]. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl o úhradu jeho dluhu upomínán výzvou k úhradě dluhu. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], na poplatek ve výši [částka], a na smluvní pokutu ve výši [částka].

2. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala svoji žalobu částečně zpět co do zaplacení částky [částka], neboť tuto částku žalovaný uhradil dne , datum3. Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud nezjišťoval stanovisko žalovaného ke zpětvzetí návrhu, když byla žaloba vzata zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé a nesouhlas žalovaného by nebyl důvodem neúčinnosti zpětvzetí žaloby (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).4. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně v rozsahu dle výroku I.5. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalobkyně neprokázala, že by skutečně smlouvu o úvěru se žalovaným uzavřela v takovém znění, v jakém ji předkládá soudu, neboť není opatřena podpisem v elektronické podobě. Žalovaný dále uvedl, že na úvěr již uhradil částku [částka] (při jednání opraveno na částku [částka]) a snažil se o smírné vyřešení věci se žalobkyní, když jí zaslal dne [datum] návrh smíru. V něm navrhnul, aby žalobkyně na jistinu započetla již uhrazené splátky ve výši [částka] a namítal neplatnost smlouvy. Smlouvu o úvěru považuje za neplatnou z důvodu, že žalobkyně nedostatečně prověřila schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně se žalovaného nedotazovala na jeho běžné výdaje, pouze žádala předložení výplatních pásek a dokladu totožnosti. Žalovaný dále považuje RPSN ve výši 12 388 % za odporující dobrým mravům, neboť mnohonásobně převyšuje sazbu obvyklé RPSN. Žalobkyně sice inzeruje, že zápůjční úroková sazba je 0 %, reálně však poplatek plní funkci úroku, když značně převyšuje provozní a administrativní náklady žalobkyně. Dále ujednání o smluvní pokutě považuje žalovaný za absolutně neplatné, neboť toto ujednání je upraveno sazebníkem, který však není součástí smlouvy o úvěru. Žalovaný navrhl, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu (tj. částku [částka]) coby bezdůvodné obohacení, a to v měsíčních splátkách po [částka], neboť si vyšší splátky nemůže vzhledem ke své finanční situaci dovolit. Žalovaný dále požádal o přiznání náhrady nákladů řízení.6. K projednání věci soud nařídil jednání. Zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby proběhlo v její nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a její právní zástupkyně.7. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem Tuniské republiky s trvalým pobytem na adrese [adresa]. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: – v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, – v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu). [adresa] poskytnutí služby (poskytnutí úvěru) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění.8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný a žalobkyně podepsali dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jednorázový bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Úvěr byl splatný jednorázově nejpozději do 21 dnů od jeho poskytnutí. Poplatek za poskytnutí úvěru činil [částka]. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 12 388 %. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla podle čl. IX smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a dále zákonný úrok z prodlení. Smlouva rovněž umožňuje žalovanému požádat o prodloužení splatnosti úvěru o 7, 14, 21 nebo 28 dní, případně o změnu splatnosti formou splátkového kalendáře, přičemž za tyto úkony je žalovaný povinen uhradit poplatek dle sazebníku, který však nebyl součástí smlouvy o úvěru. Účastníci si dodatkem ke smlouvě ze dne [datum] sjednali prodloužení splatnosti úvěru do [datum], poplatek za prodloužení činil [částka] (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]).9. Žalovaný v rámci žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr na pozici operátor výroby u společnosti [právnická osoba]. s měsíčním příjmem ve výši [částka]. Výdaje domácnosti odhadl částkou ve výši [částka], náklady na bydlení měl [částka] a na splátky úvěrů hradil měsíčně [částka]. Příjem ostatních členů domácnosti činil [částka] (prokázáno listinou označenou jako profil klienta ze dne [datum] a žádostí o poskytnutí úvěru 648015).10. Žalobkyně žalovaného lustrovala v registru EUCB a REPI, kdy zjistila, že žalovaný průměrně měsíčně splácí na úvěry částku [částka] a má celkem [hodnota] sjednané úvěry. Žalobkyně dále dne [datum] lustrovala žalovaného v Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem (prokázáno sjetinou ze systému EUCB ze dne [datum], sjetinou ze systému REPI ze dne [datum] a sjetinou z CEE ze dne [datum]).11. Majitelem bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. byl žalovaný (prokázáno výpisem z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum]).12. Žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslala dne [datum] částku ve výši [částka] (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]).13. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím povolení k pobytu a z fotografie žalovaného držícího toto povolení k pobytu v ruce (prokázáno kopií povolení k pobytu a fotografií žalovaného).14. Žalovaný měl průměrný měsíční příjem v období od srpna do listopadu 2024 ve výši [částka] ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba]. a v červnu 2024 měl žalovaný příjem ze zaměstnání ve výši [částka]. Žalovaný vynakládal značné částky na sázení na portálu Tipsport.cz. Výdaje žalovaného v období červen 2024 a dále srpen až listopad 2024 převyšovaly jeho příjmy. Nadto měl žalovaný sjednán úvěr u společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka] ve formě kontokorentu, který v červnu 2024 čerpal v plné výši. Dále měl žalovaný sjednán minimálně další tři úvěry u žalobkyně v celkové výši [částka] v období srpen až listopad 2024 (prokázáno výpisem z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum], výpisem z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum].15. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum], zaslanou žalovanému prostřednictvím e-mailu dne [datum] na e-mailovou adresu [e-mail], kterou žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum]).16. Žalovaný na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] žalobkyni částečně plnil dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka] (prokázáno náhledem do mobilu žalovaného – číslo účtu žalobkyně, potvrzení o provedení úhrady ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]).17. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle následujících právních ustanovení:18. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).19. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění od [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.28. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.).29. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.30. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.31. Z předložených listin nevyplynulo, že by žalobkyně (poskytovatelka spotřebitelského úvěru) úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala. Žalobkyně sice prokázala, že lustrovala žalovaného v registrech EUCB a REPI a v centrální evidenci exekucí a dále že ověřila příjmy žalovaného. Žalobkyně však nedostatečně posoudila výdaje žalovaného, když sice měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného, tyto však nemohly vést k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet. Vzhledem k obratům na účtu žalovaného, které neodpovídají jeho příjmu, je evidentní, že se žalovaný ocitl v dluhové pasti a poskytnutý úvěr žalobkyně měl sloužit k uhrazení jiných dluhů žalovaného. Z výpisů z účtů žalovaného a z výsledků jeho lustrace v registru EUCB a REPI vyplynulo, že žalovaný má několik sjednaných úvěrů, na které splácí téměř [částka] měsíčně. Nadto byl žalovaný zřejmě závislý na sázení či jiných hazardních hrách. Údaje z výpisů z účtu tomuto závěru odpovídají, což žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měla zohlednit a patřičně vyhodnotit. Pokud by žalobkyně tyto skutečnosti řádně vyhodnotila, musela by nutně dojít k závěru, že žalovaný není schopen poskytnutý úvěr splácet.32. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení nárok pouze na vydání poskytnuté jistiny ve výši [částka] v době přiměřené možnostem žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému částku [částka], žalovaný na úvěr uhradil pouze částku [částka], a tedy o částku [částka] se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně a je povinen jí vrátit v době přiměřené svým možnostem.33. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ soud určil, že žalovaný je povinen – podle svých možností – splnit povinnost uloženou mu výrokem II. tohoto rozsudku v přiměřených měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek. Důvodem tohoto rozhodnutí jsou především skutečnosti uvedené žalovaným ohledně jeho majetkových poměrů a současně i celková výše rozsudkem uložené povinnosti. Řádné plnění stanovených splátek žalovaným je zajištěno ztrátou jejich výhody.34. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků – žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí – předžalobní výzva ze dne [datum] opírajíc se o absolutně neplatnou smlouvu o spotřebitelském úvěru nebyla sto zapříčinit splatnost závazku z bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobkyni úroky z prodlení nepřiznal (viz § 87 odst. 1 ZoSÚ a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).35. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněného poplatku za poskytnutí úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši [částka] (při zohlednění částečného zpětvzetí žaloby a dalších prokázaných úhrad žalovaného) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částečně zamítnout.36. Jelikož byli účastníci ve sporu úspěšní přibližně stejně, rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.