Výrok
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši [částka], úrokem z úvěru ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění doplnění žaloby ze dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. V žalobě uvedla, že dne [datum] uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o kontokorentu č. 013976877R k osobnímu účtu, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaná byla povinna úvěr splácet měsíčně včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků, přičemž úroková sazba činila 18,90 % ročně. Přestože byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě, své závazky neplnila řádně a včas. Žalovaná celkem čerpala úvěr ve výši [částka] a na splátkách úvěru uhradila částku [částka]. Žalobkyně proto využila svého práva a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni [datum]. Zesplatněním vznikla žalobkyni pohledávka za žalovanou ve výši [částka], která se skládá z jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaného úroku [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení [částka]. Dále požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od téhož dne. Před podáním žaloby byla žalované dne [datum] zaslána předžalobní výzva, žalovaná však ničeho neuhradila. Úvěruschopnost žalované byla posouzena s odbornou péčí na základě údajů ze žádosti, bankovních registrů, výpisů z účtu a dalších databází. Žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru uvedla, že její čistý měsíční příjem činí [částka] a její měsíční výdaje činí [částka]. Žalobkyně deklarované příjmy a výdaje ověřila z osobního účtu žalované, kdy zjistila, že žalovaná má skutečně měsíční příjem ve výši [částka] a její měsíční výdaje činí [částka]. Žalovaná tak měsíčně zbývala částka [částka]. Měsíční splátka sjednávaného úvěru činila [částka], proto žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaná je státním občankou [Anonymizováno] [Anonymizováno] s trvalým pobytem na adrese [adresa]. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: – v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, – v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu). [adresa] poskytnutí služby (poskytnutí úvěru) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění.
4. Žalovaná se k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
5. Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
6. Ze smlouvy o kontokorentu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně obchodních podmínek pro kontokorent a předsmluvních informací ke kontokorentu má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout neúčelový revolvingový spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentu do výše [částka] k jejímu účtu č. [hodnota]. Úvěr byl úročen pohyblivou úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně, přičemž roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 20,94 %. Žalovaná byla oprávněna úvěr čerpat opakovaně. Úroky a poplatky byly splatné vždy poslední den kalendářního měsíce. Úvěr byl splácen automaticky z příchozích plateb na účet, přičemž žalovaná byla povinna zajistit, aby na jejím účtu byl dostatek disponibilních peněžních prostředků k úhradě měsíčních úroků a poplatků. Žalovaná byla povinna alespoň jednou za 6 měsíců splatit celý čerpaný úvěr. V případě prodlení s úhradou byla žalobkyně oprávněna účtovat úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB + 8 % ročně a smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně. Dále byla oprávněna účtovat poplatek za upomínku ve výši [částka] a za výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši [částka]. V případě porušení smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit.
7. Ze smlouvy o ČSOB plus kontu ze dne [datum], smlouvy o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví ze dne [datum] a z dohody o aktivaci služeb ČSOB elektronického bankovnictví soud zjistil, že žalobkyně pro žalovanou vedla bankovní účet č. [č. účtu], zavázala se jí poskytovat platební služby a další bankovní služby a žalovaná se za to zavázala žalobkyni platit sjednané poplatky dle sazebníku.
8. Z výpisů z úvěrového účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalované poskytla úvěr v celkové výši [částka] a žalovaná na splátkách úvěru uhradila částku [částka].
9. Z výpisu z účtu žalované č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně měla dlouhodobě přehled o příjmech a výdajích žalované, neboť pro žalovanou vedla její bankovní účet. Žalovaná měla měsíční příjem ve výši [částka] od Úřadu práce.
10. Z listiny nazvané jako informace z [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovanou v bankovním registru a zjistila, že žalovaná nemá žádný sjednaný úvěr ani kreditní kartu.
11. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] včetně vyhodnocení žádosti soud zjistil, že žalovaná při sjednávání úvěru uvedla, že je svobodná, má jedno dítě, žije u rodičů, dosahuje měsíčního příjmu ve výši [částka] a její měsíční výdaje činí [částka].
12. Z první upomínky ze dne [datum], z první výzvy ze dne [datum], ze druhé výzvy ze dne [datum], z dopisu ze dne [datum] (nesplnění podmínky kontokorentu) a z výzvy k dodržení podmínky kontokorentu ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že se žalovaná opakovaně dostávala do prodlení se splácením úvěru, neplnila smluvní ujednání a žalobkyně ji opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky.
13. Z oznámení o využití oprávnění ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni [datum], neboť žalovaná dlouhodobě neplnila smluvní ujednání, k čemuž byla opakovaně vyzývána. Konkrétně žalovaná nezajistila na svém účtu kreditní obrat minimálně ve výši 50 % úvěrového limitu.
14. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] včetně dodejky má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek a informovala ji, že pokud dlužné splátky neuhradí do [datum], celý úvěr se stane splatným ke dni [datum].
15. Z oznámení o právním zastoupení – výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou.
16. Z kvalifikované výzvy dlužníkovi k plnění ze dne [datum] poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právní zástupce vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do sedmi dnů od odeslání výzvy.
17. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
24. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 ZoSÚ. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaná nikoliv, když jí zůstala dlužna na jistině částku [částka], poplatcích částku [částka], kapitalizovaném smluvním úroku [částka], kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení a smluvním úrokem od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny. Žalobkyně má rovněž nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, smlouvě o úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.
26. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
27. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.