Výrok
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení částečně zamítá.
III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovanou dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná měla poskytnutý úvěr splácet 24 měsíčními splátkami dle sjednaného splátkového kalendáře společně s poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka], poplatkem za odložení splatnosti aktuální splátky ve výši [částka] za dvě odložení a s pevným úrokem ve výši [částka] v rámci druhé až osmé splátky dle splátkového kalendáře. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně pohledávku za žalovanou zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem částku [částka]. Před zesplatněním žalobkyně žalovanou několikrát písemně vyzývala k úhradě dlužné částky, proto žalobkyni vzniklo právo na úhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši [částka]. Žalobou uplatněná pohledávka se sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], úroků v celkové výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaná však na svém dluhu ničeho neuhradila. Úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila tak, že porovnala příjmy a výdaje žalované, současně provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných rejstřících a databázích (NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenční rejstřík) a vyhodnotila podstatné ukazatele jako jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a další skutečnosti.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Jelikož se žalovaná, ač řádně obeslána, k jednání nedostavila, neomluvila se a nepožádala ani z důležitého důvodu o odročení a žalobkyně se z jednání omluvila, soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:
5. Z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci podepsali úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a s poplatkem za službu korunový odklad ve výši [částka] za každý takový odklad. Součástí úvěrové smlouvy je i splátkový kalendář, dle kterého měla žalovaná uhradil celkem [hodnota] splátek, přičemž první splátka byla splatná přesně po měsíci ode dne, kdy byl úvěr poskytnut a každá další splátka byla splatná právě po měsíci ode dne splatnosti splátky předešlé. Společně se druhou až osmou splátkou se žalovaná zavázala uhradit i úrok v pevné výši [částka], celkem se žalovaná zavázala na úvěr uhradit částku [částka]. Účelně vynaložené náklady vymáhání byly sjednány ve výši [částka] za měsíc vymáhání. Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši [částka] v případě prodlení žalované se splácením úvěru. Účastníci se dohodli, že úvěru bude vyplacen bezhotovostně na bankovní účet žalované č. [č. účtu].
6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před uzavřením úvěrové smlouvy informovala o základních parametrech úvěru a o právech a povinnostech vyplývajících z úvěrové smlouvy.
7. Ze sazebníku platného od [datum] soud zjistil, že poplatek za poskytnutí úvěru činil [částka] za každých poskytnutých [částka], smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru činila [částka], jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění úvěru činila 10 % ze splatné jistiny a úroků, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Účelně vynaložené náklady byly sjednány v minimální výši [částka] za měsíc vymáhání, přičemž tato částka se může měnit podle reálných vynaložených nákladů.
8. Z kopie občanského průkazu č. [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované.
9. Z listiny nazvané jako posouzení úvěruschopnosti klienta – metodika – výklad soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně použila statistický model k prokázání příjmové i výdajové stránky žalované a vycházela z tvrzení žalované.
10. Z karty klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyni sdělila, že nemá žádné děti, má příjem ze zaměstnání ve výši [částka], výše příjmu ostatních členů domácnosti činí [částka], jiným společnostem splácí částku [částka]. Žalobkyně také provedla lustraci žalované v registru NRKI, CRIBIS a insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem.
11. Z potvrzení – vedení účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla ke dni [datum] majitelkou bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného u Raiffeisen banky, a. s.
12. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované č. [č. účtu] částku [částka] s variabilním symbolem [var. symbol].
13. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku [částka].
14. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] a informovala žalovanou o tom, že pokud dlužnou částku nezaplatí, žalobkyně úvěr zesplatní.
15. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy a tuto výzvu žalované odeslala dne [datum].
16. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši [částka].
17. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se jej zavázala uhradit společně se sjednanými poplatky ve sjednaných splátkách. Žalovaná svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostála, když se opakovaně dostávala do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Splatnost celého úvěru nastala dne [datum] přesto žalovaná svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně nevyrovnala a zůstala jí dlužna žalovanou částku. Po zesplatnění úvěru byla žalovaná písemně informována a byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky.
18. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
19. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
21. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
23. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
24. Podle § 1969 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
25. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
27. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
29. V rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
30. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
31. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
32. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by zkoumala její skutečné měsíční příjmy, když se spokojila s pouhým tvrzením žalované, že dosahuje příjmu [částka], kdy ani není zřejmé, za jaké období měla žalovaná takového příjmu dosáhnout. Žalobkyně dále žádným způsobem nezjišťovala a neověřovala měsíční výdaje žalované, kromě splátek u jiných společností ve výši [částka]. Ani tuto skutečnost však žalobkyně nijak neověřila.
33. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou [částka], která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované prokazatelně poskytla v souvislosti s úvěrem ([částka]) a částkou, kterou žalovaná již uhradila ([částka]).
34. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ke splacení celé půjčky ze dne [datum], která jí byla odeslána dne [datum]. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do 14 dnů od sepsání výzvy, což žalovaná nesplnila a od následujícího dne se tak ocitla v prodlení ([datum]). Jelikož žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení až ode dne [datum], soud jí ho od tohoto data přiznal (v kapitalizované výši [částka] za období [datum] – [datum] z částky [částka] a poté se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení).
35. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání konanému dne [datum] nedostavila, vzdala se tak dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvláště ne tehdy, je-li strana zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]: „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).
36. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení částečně zamítnout.
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 17,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,89 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,11 %). Tyto náklady sestávají ze: zaplaceného soudního poplatku v částce [částka]; nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci; tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.; daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
38. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
39. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.