Výrok
I. Žalovaná je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši [částka], úroku z úvěru ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení částečně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] a doplněnou podání ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacené půjčky, kterou poskytla žalované právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací poskytnutých od žalované ohledně jejích majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů, tyto skutečnosti jsou zachyceny v zákaznické kartě. Právní předchůdce žalobkyně ověřila majetkovou situaci z pracovní smlouvy a potvrzením o příjmu žalované, současně ověřila, zda je proti žalované vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla půjčku ve výši [částka], kterou si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdci žalobkyně poskytnutou půjčku, spolu s částku [částka], což představuje součet kapitalizovaných úroků [částka] s úrokovou sazbou 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky [částka] a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], v 60 týdenních splátkách po [částka]. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, ke dni [datum] činila dlužná částka na jistině [částka] a na dlužném poplatku částku [částka]. Žalovaná na dlužnou pohledávku uhradila celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka se skládala z jistiny [částka], poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků z úvěru ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:
5. Žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce č. [hodnota], dle které jí společnost poskytla půjčku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala k půjčce uhradit i poplatek [částka], který je vypočet z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a z částky [částka] za hotovostní inkaso splátek, a to v 59 týdenních splátkách po [částka] a 60. (poslední splátce) ve výši [částka]. Žalovaná převzala půjčku v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, kde byla stanovena i RPSN ve výši 63,91 % při 60 splátkách, a roční úroková sazba ve výši 21 % (prokázáno smlouvou o půjčce č. [hodnota], smluvní podmínky). Žalovaná na dluh uhradila celkem [částka] (tvrzení žalobkyně).
6. V zákaznické kartě ze dne [datum] žalovaná uvedla, aniž by uvedené bylo poskytovatel zápůjčky ověřeno, že žije s rodiči, má již od právní předchůdkyně půjčky, nemá žádnou vyživovací povinnost, je invalidní důchodkyně, pobírá důchod 3. stupně ve výši [částka] a její měsíční výdaje činí [částka] (prokázáno zákaznickou kartou ze dne [datum]).
7. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamy postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (prokázáno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum]).
8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]).
9. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], tvořenou jistinou [částka] a poplatkem [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Žalovaná na předmětný závazek uhradila celkem [částka]. Právní předchůdkyně před poskytnutím půjčky nezkoumala majetkovou situaci žalované, když vycházela pouze ze žalovanou uvedených údajů.
10. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do [datum].
11. Dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen s. o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
12. Dle ust. § 524 s. o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
13. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od [datum], věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
14. Dle ust. § 451 odst. 1 s. o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
15. Dle ust. § 451 odst. 2 s. o. z. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
16. V rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
17. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ]
18. Jelikož žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k platnému uzavření smlouvy o půjčce (právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě nezkoumala schopnost žalované půjčku splácet), posoudil soud žalobou uplatněný nárok jako nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně.
19. Ačkoli žalobkyně poukázala na rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud jej na daný případ neaplikoval s ohledem na rozdílnou důkazní situaci. V cit. rozsudku je uvedeno, že poskytovatel půjčky měl listiny, z nichž vycházel, k dispozici. Ze zákaznické karty v tomto případě je však zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně v době poskytnutí půjčky tyto listiny k dispozici neměl – v zákaznické kartě je uvedeno, že měl k dispozici pouze OP a SIPO.
20. Jelikož tedy v případě smlouvy o půjčce č. [RČ] ze dne [datum] nebyla uzavřena platná smlouva, ale bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka [částka], má žalobkyně nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši [částka], která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované poskytla ([částka]), a částkou, kterou ji žalovaná uhradila ([částka]). Z tohoto důvodu soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka].
21. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o půjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 563 o.z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 517 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které jí bylo právní předchůdkyní žalobkyně odesláno dne [datum], uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ([částka]) od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto jí bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně ([datum]).
22. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o půjčce č. [RČ] včetně sjednaní v žalobě uplatněných poplatků a úroků z úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši [částka], úroku z úvěru ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení částečně zamítnout.
23. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Jen pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně byla na tuto skutečnost upozorněna již v předvolání k ústnímu jednání.
24. V této souvislosti soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 2848/201).
25. Dle poměru úspěchu ve věci by tak měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
26. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.