Výrok
I. Manželství účastníků [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], a [Jméno manžela] uzavřené dne [datum] před Městským úřadem [adresa] se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Návrhem doručeným Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství, když manželství účastníků dlouhodobě nefunguje, je hluboce a trvale rozvráceno a neplní svoji společenskou funkci.Při jednání dne [datum] manžel uvedl, že s návrhem na rozvod nesouhlasí, neboť má nadále zájem na obnovení manželského soužití. Odkázal na uzavřenou dohodu o společném postupu ze dne [datum], jejímž cílem bylo změnit rodinnou domácnost a vytvořit prostor pro nový začátek. Dle názoru manžela nebyly vyčerpány všechny možnosti k obnově vztahu, včetně návštěvy manželské poradny, kterou navrhoval. Přiznal, že v minulosti došlo k chybám v komunikaci, které vedly k odcizení, avšak city k manželce i synovi nadále chová. Rodině se snažil pomoci i finančně, včetně úhrady nájmu a pořízení automobilu. Jelikož měl za to, že manželství není nenapravitelně rozvráceno, žádal o zamítnutí návrhu na rozvod.Oproti tomu manželka během jednání uvedla, že manželství je dlouhodobě rozvrácené, manželé spolu nežijí již od [datum], přičemž soužití nefungovalo již delší dobu před tím. Manžel se o ni ani o společného syna nezajímal, kontakt s nimi přerušil, změnil telefonní číslo [tel. číslo] nebyl dostupný. Manželka dále doplnila, že manželství nikdy nefungovalo, manžel jí nepomáhal v domácnosti, nekomunikoval, a soužití s ním bylo psychicky náročné. Návštěvu manželské poradny jí nenabídl, a ona sama o ni zájem nemá. Závěrem vyloučila obnovení manželského soužití, a navrhla, aby bylo manželství rozvedenoZ oddacího listu plyne, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem [adresa].Rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dne [datum], byl nezletilý [Anonymizováno], který trpí atypickým autismem a úzkostnou poruchou s rysy OCD, pro dobu po rozvodu manželství svěřen do péče matky. Manželce je poskytován příspěvek na péči o nezletilého.Z vyjádření města [adresa] (orgánu sociálně-právní ochrany dítěte) jako opatrovníka nezletilého dítěte účastníků plyne, že mu nejsou známy zvláštní důvody, pro které by byl rozvod účastníků v rozporu se zájmem nezletilého.Z dohody rodičů ze dne [datum] vyplývá, že se manželé dohodli, že se manželka s nezletilým přestěhují do [adresa], kam se za nimi přestěhuje i manžel, který se bude podílet na výživě a výchově nezletilého a chodu domácnosti. Manželé se rovněž shodli, že dají společnému soužití poslední šanci.S ohledem na provedené dokazování a ust. § 755 odst. 1 a násl. o. z. dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno z důvodu absolutního nezájmu manžela o manželku a nezletilého syna účastníků, a že nelze očekávat obnovení manželského soužití, když manželka tuto možnost zcela vyloučila. Příčinu rozvratu manželství tak soud shledal na straně manžela, který nebyl manželce a matce svého dítěte životní oporou (odpojení telefonního čísla a nulová komunikace, dlouhodobé nepomáhání v domácnosti a s péčí o zdravotně znevýhodněného syna, požadování peněz na hrazení nájmu po manželce, která měla s ohledem na zdravotní stav syna minimální možnosti přivýdělku). Soud neuvěřil tvrzení manžela, že má zájem o rodinu, protože kdyby měl skutečný zájem o rodinu, měl déle než rok na projevení tohoto zájmu – namísto toho si zrušil telefonní číslo [tel. číslo] s manželkou (a synem) přerušil veškeré kontakty. Za této situace je manželství účastníků pouze formálním svazkem. Soud neshledal zájem nezletilého dítěte ani zájem některého účastníků na zachování manželství, který by bránil jeho rozvodu, přičemž rozsudkem o úpravě péče a výživy nezletilého syna manželů pro dobu po rozvodu bylo o těchto poměrech již pravomocně rozhodnuto. Jelikož jsou splněny podmínky stanovené shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku, soud manželství rozvedl.Soud neshledal důležité okolnosti, pro něž by nárok na náhradu nákladů řízení měl být přiznán některému z účastníků, a z tohoto důvodu ve výroku II tohoto rozsudku rozhodl v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.