Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději do dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované na základě doložených příjmů a výdajů, ponechala rezervu 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji a provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB). Úvěr byl poskytnut na účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se ocitla v prodlení se splácením, proto byla opakovaně upomínána původním věřitelem i právním zástupcem žalobkyně, včetně předžalobní výzvy dne [datum]. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] (po zohlednění dílčích plateb). Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru neuznal, domáhá se žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně dále navrhla, aby soud učinil dotaz na banku [právnická osoba]., ke zjištění, kdo byl majitelem a disponentem účtu č. [č. účtu] ke dni [datum].
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den [datum], ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] (dále jen „smlouva o úvěru“) včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru, standardních podmínek úvěrové smlouvy a fotografie občanského průkazu žalované soud zjistil, že společnost Multitude Bank p. l. c. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou dne [datum] prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v maximální výši [částka] žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit tak, že každý měsíc vždy do 15 dnů od vystavení výpisu uhradí alespoň 13 % z částky úvěru, společně s úrokem ve výši 0,4026 % denně. Částka prvního čerpání úvěru měla činit [částka].
5. Z listiny nazvané jako „loan application info“ ze dne [datum] a ze žádosti žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. V žádosti uvedla, že má měsíční příjem ve výši [částka] ze zaměstnání na pozici operátor výroby a její měsíční výdaje činí [částka]. Dále uvedla, že je svobodná a žije v nájmu.
6. Z přípisu [právnická osoba]. ze dne [datum] a výpisu z účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že bankovní účet č. [č. účtu] byl již od [datum] až do současnosti veden na žalovanou. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované č. [č. účtu] částku [částka].
7. Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do [datum] a informovala ji, že celková dlužná částka činí [částka].
8. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne [datum], který je datován dnem [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy ve výši [částka] byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši [částka] do tří dnů.
10. Soud nezjistil žádné skutečnosti z listin nazvaných jako „proof of payment“, neboť nemají žádnou souvislost se žalovanou, když všechny znějí na jméno [jméno FO]. Nadto žalobkyně neuvedla, které tvrzení má být těmito listinami prokázáno.
11. Dále soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu listinou nazvanou jako „payments and withdrawal report“, neboť se jedná sjetinu z interního systému žalobkyně, obsahující velké množství částek, kdy není zřejmé, které osoby se listina týká a co která částka představuje. Žalobkyně ani neuvedla, které tvrzení má být touto listinou prokázáno.
12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
16. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
17. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však neprokázala, že by její právní předchůdkyně v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne [datum] žalované poskytla jakékoliv peněžní prostředky. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně ani neoznačila žádný důkaz. Žalobkyně sice k žalobě připojila množství listiny označených jako „proof of payment“, tyto však zněly na osobu jménem [jméno FO]. Za této situace soud již neposuzoval, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.
22. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně ale neprokázala, že by v návaznosti na žádost o úvěr ze dne [datum] skutečně došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a toto ani v žalobě netvrdila. Soud z předložených listinných důkazů nedovodil, že by právní předchůdkyně žalobkyně novou žádost o úvěr ze dne [datum] podřadila pod již uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne [datum] a žalobkyně toto ani netvrdila. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované zaslala dne [datum] na její bankovní účet částku ve výši [částka].
23. Vzhledem k neprokázání uzavření druhé smlouvy o úvěru soud posoudil nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Protože žalovaná obdržela peněžní prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně, aniž by tu byl právní důvod, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou [částka], která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované prokazatelně poskytla převodem na její bankovní účet. Žalovaná dosud ničeho žalobkyni neuhradila.
24. Žalobkyně pro případ, že soud neuzná nárok žalobkyně na zaplacení celé dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla, aby soud přiznal žalobkyni toliko jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.
25. Vzhledem ke skutečnosti, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (resp. bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], se kterou však nijak nesouvisely zaslané peněžní prostředky) nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne [datum], která jí byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do tří dnů. V souladu s § 573 o. z. byla výzva žalované doručena dne [datum], dne [datum] tak marně uplynula lhůta k úhradě dluhu a ode dne [datum] se žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
26. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že její právní předchůdkyně žalované tvrzené finanční prostředky skutečně poskytla a že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání konanému dne [datum] nedostavila, vzdala se tak dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvláště ne tehdy, je-li strana zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]: „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).
27. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a § 1880 o. z. právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.
28. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neprokázala, že by žalované poskytla peněžní prostředky v tvrzené výši, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení částečně zamítnout.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci byla úspěšnější žalované, které však, vzhledem k její pasivitě, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
30. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.