Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 66,09 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který poskytla žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 66, 09 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2024. Smlouva o úvěru byla podepsána prostředky komunikace na dálku, konkrétně tím, že žalovaný doplnil jedinečný kód, který mu žalobkyně za tímto účelem poskytla. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Celkem na svůj dluh uhradil částku [částka]. V důsledku prodlení žalovaného došlo dne [datum] k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka ve výši [částka] se skládá z dlužné jistiny [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a dlužných úroků za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení. Naposledy byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, nic však neuhradil. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že byla zkoumána na základě dokladů a informací od něj získaných, dále z databází (SOLUS, NRKI) i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného). Žalobkyně tyto poskytnuté údaje vyhodnotila pomocí interního matematického modelu a dospěla k závěru, že je možné úvěr ve sjednané výši žalovanému poskytnout.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z tvrzení žalobkyně, provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a má za prokázané následující:
5. Žalobkyně se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka] společně se sjednaným úrokem ve výši 66,09 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni splatit částku [částka] (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], informacemi pro klienta, listinou nazvanou jako důkaz o umístění dokumentů do klientské zóny ze dne [datum], oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře a předsmluvním formulářem).
6. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila z fotografie občanského průkazu č. [hodnota] (prokázáno kopií občanského průkazu).
7. Žalobkyně dne [datum] zaslala na bankovní účet žalovaného č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] částku ve výši [částka] (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru ze dne [datum]).
8. Žalobkyně je od [datum] držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů na bydlení a jiných než na bydlení a vázaných spotřebitelských úvěrů (prokázáno úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů).
9. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku [částka], a to ve třech splátkách po [částka] (prokázáno kartou klienta).
10. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS s výsledkem, že žalovaný nemá žádný dluh po splatnosti a má sjednaný produkt „revolvingový úvěr a karty“. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v registru NRKI s tím výsledkem, že žalovaný má evidovány 4 žádosti u finančních institucí, má závazky v celkové výši [částka] a nemá žádný dluh po splatnosti. (prokázáno výpisem záznamů z registru SOLUS a výpisem z NRKI).
11. Žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum]. Z výpisů vyplynulo, že žalovaný v uvedeném období pobíral mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba]. v průměrné měsíční výši [částka]. Žalovaný si v tomto období sjednal řadu úvěrů – dne [datum] obdržel půjčku od společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka], téhož dne obdržel částku [částka] od společnosti [právnická osoba], dne [datum] obdržel částku [částka] od společnosti [právnická osoba] a dne [datum] obdržel částku [částka] od společnosti [právnická osoba]. Žalovaný v den, kdy obdržel částku [částka] od společnosti [právnická osoba], použil tyto prostředky k úhradě svých dřívějších závazků. Konkrétně splatil půjčku panu [jméno FO] ve výši [částka] a společnosti [Anonymizováno] uhradil [částka]. Dále odeslal platbu ve výši [částka] na účet č. [č. účtu] s poznámkou „doplacení půjčky bezvolání“. Následně uhradil společnosti [právnická osoba] částku [částka], doplatil půjčku „[Anonymizováno] “ ve výši [částka] a rovněž doplatil půjčku „[Anonymizováno] “ ve výši [částka]. Následující den, tedy [datum], žalovaný splatil půjčku panu [jméno FO] ve výši [částka]. Dále uhradil půjčku „[Anonymizováno] “ ve výši [částka] a půjčku „[Anonymizováno] “ v částce [částka]. Poté doplatil půjčku panu [jméno FO] ve výši [částka] a společnosti [Anonymizováno] ’[Anonymizováno] [právnická osoba]. uhradil částku [částka]. Žalovanému dále na jeho účet přicházelo množství plateb v řádech vyšších desetitisíců od neznámých osob a rovněž z něj odcházely platby ve vysokých částkách. Následně si žalovaný dne [datum] půjčil od společnosti [právnická osoba] částku ve výši [částka]. Žalovanému v měsíci červenci 2024 přišly na jeho účet platby ve výši [částka] a odešly z něj platby v celkové výši [částka]. Následně v měsíci srpnu 2024 na účet žalovaného přišly platby v celkové výši [částka] a odešly platby v částce [částka] (prokázáno výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum]).
12. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky přípisem ze dne [datum], dále přípisem ze dne [datum] a přípisem ze dne [datum], kterými jej zároveň upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru v případě neuhrazení dlužné částky. Žalobkyně poté celý úvěr zesplatnila ke dni [datum] z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne [datum] a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] a výzvami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalobkyně nedoložila, že by tyto dopisy žalovanému odeslala.
13. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaného vyzývala předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka] ve lhůtě 15 dnů od odeslání výzvy. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu z téhož dne).
14. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku v celkové výši [částka] v 48 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný žalobkyni vrátil částku ve výši [částka]. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum], k úhradě dlužné částky žalovaného vyzývala předžalobní upomínkou ze dne [datum].
15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
16. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku („o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
22. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelské úvěry. Žalobkyně v souvislosti se sjednáním smlouvy sice ověřila příjmy žalovaného z výpisů z účtu a lustrovala žalovaným v registru NRKI a SOLUS, již však naprosto přehlédla, že žalovaný měl sjednané velké množství úvěrů. Z výpisů z účtu žalovaného vyplynulo, že žalovaný si za čtyři měsíce sjednal celkem pět úvěrů, z toho pouze v srpnu 2024 si půjčil od společnosti [právnická osoba] částku ve výši [částka]. Z tohoto úvěru pak v srpnu 2024 splácel své dřívější závazky – konkrétně doplatil 11 půjček. Žalobkyně neprokázala, že by se žalovaného dotazovala na příchozí a odchozí platby ve velmi vysokých částkách, v rozmezí [částka] až [částka]. Obraty na jeho účtu (přes [částka] měsíčně) naprosto neodpovídaly jeho příjmům (průměrně [částka] měsíčně). Z výpisů z účtu žalovaného je evidentní, že se žalovaný ocitl v dluhové pasti a žalobkyně mu úvěr vůbec neměla poskytnout. Žalobkyně naprosto rezignovala na dodržení svých zákonných povinností, vyplývajících ze zákona o spotřebitelském úvěru, které mají především za cíl chránit spotřebitele před přijetím dluhu, který objektivně nezvládne splácet, a současně kultivovat úvěrový trh (snížením rizika systematického předlužování a následných selhání).
25. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen obdrženou částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Na základě smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka] a žalovaný jí vrátil částku [částka]. Bezdůvodné obohacení žalovaného tedy soud vyčíslil částkou [částka], která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému prokazatelně poskytla převodem na jeho bankovní účet ([částka]), a částkou, kterou žalovaný již uhradil ([částka]). Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že v souvislosti s úvěrem uhradil více, než tvrdí žalobkyně.
26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne [datum], která mu byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku do 15 dnů od odeslání výzvy. Dne [datum] tak marně uplynula lhůta k úhradě dluhu a ode dne [datum] se žalovaný ocitl v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka] do zaplacení.
27. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, smluvních pokut a náhrady nákladů na upomínání, soudu nezbylo než žalobu co do zbývající částky včetně příslušenství částečně zamítnout.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. V řízení byl úspěšnější žalovaný, kterému však žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly. Žalovaný byl úspěšný co do částky ve výši [částka] (tj. [částka] + zákonný úrok z prodlení [částka] + smluvní úrok [částka]). Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky [částka] (tj. [částka] + zákonný úrok z prodlení [částka]). Je tedy zřejmé, že v řízení byl úspěšnější žalovaný. Úspěch žalovaného soud poměřoval i co do úspěchu stran příslušenství, které vyčíslil ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni [datum] (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).
29. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.