Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se společností [právnická osoba] (dále jen „Společnost“) uzavřela dohodu o uznání dluhu, na základě které Společnost uznala svůj dluh vůči žalobkyni z titulu realizovaných dílčích plnění dle smlouvy o dílo, a to v celkové výši [částka]. Dluh měla Společnost uhradit tak, že nejprve do [datum] uhradí částku [částka] a zbylou částku bude splácet po [částka] měsíčně vždy do posledního dne v měsíci, počínaje březnem 2023. Žalobkyně a Společnost si zároveň sjednaly ztrátu výhody splátek. Žalovaný se k této dohodě o uznání dluhu připojil coby ručitel, když se zavázal pro případ, že by Společnost nehradila řádně a včas svůj závazek, uhradit celý dluh za Společnost, a to na základě písemné výzvy, ve lhůtě 7 dnů od doručení takové výzvy. Společnost nehradila dohodnuté splátky svého dluhu, proto žalobkyně Společnosti zaslala dopis ze dne [datum], kterým uplatnila ztrátu výhody splátek a vyzvala Společnost k úhradě celého dluhu ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Společnost však nijak nereagovala, proto žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu též žalovaného coby ručitele dopisem ze dne [datum]. Společnost následně uhradila částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě zbývající částky dluhu ve výši [částka] nejpozději do [datum] dopisem ze dne [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Protože účastníci souhlasili s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání (resp. souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
5. Z dohody o uznání dluhu, způsobu jeho uhrazení a o ručitelském závazku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „Společnost“) uzavřely dohodu, kterou Společnost uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši [částka] z titulu rámcové smlouvy o dílo. Dluh měla Společnost uhradit tak, že nejprve částku ve výši [částka] uhradí do [datum] a zbývající částku jistiny bude hradit ve splátkách po [částka] vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, počínaje březnem 2023. Účastníci si rovněž ujednali pro případ prodlení Společnosti s úhradou byť jediné splátky ztrátu výhody splátek, tedy že celá zbývající část dluhu se v takovém případě stane splatnou. Společnost se dále zavázala uhradit žalobkyni náklady na právní služby ve výši [částka] v termínu splatnosti poslední splátky. Žalovaný se touto dohodou zavázal uhradit za Společnost celý dluh v případě, že Společnost nebude řádně a včas hradit předmětný dluh, a to do 7 dnů ode dne doručení písemné výzvy věřitele. Za Společnost podepsal dohodu o uznání dluhu žalovaný, coby její jednatel. Podpisy účastníků na dohodě o uznání dluhu byly úředně ověřeny.
6. Z dopisu ze dne [datum] a potvrzení o odeslání zprávy do datové schránky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala Společnost k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Tento dopis žalobkyně zaslala do datové schránky Společnosti dne [datum] a téhož dne byla dodána.
7. Z dopisu ze dne [datum], z podacího archu z téhož dne a dodejky z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (tj. jistiny [částka] a náhrady nákladů právního zastoupení ve výši [částka]) nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy. Dle dodejky byl tento dopis žalovanému doručen dne [datum].
8. Ze dvou listin označených jako detaily transakcí, obě ze dne [datum] soud zjistil, že Společnost na účet žalobkyně dne [datum] zaslala částku ve výši [částka] a dne [datum] zaslala částku ve výši [částka].
9. Z dopisu ze dne [datum] a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného, aby nejpozději do [datum] uhradil dlužnou částku ve výši [částka]. Tento dopis byl žalovanému odeslán dne [datum].
10. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
11. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
12. Dle § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovená domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
13. Dle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Dle odst. 2 téhož ustanovení ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.
14. Dle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval.
15. Dle § 2025 odst. 2 o. z. uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas.
16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“) platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Žalobkyně v řízení prokázala, že Společnost coby její dlužník v písemné formě uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši [částka] z titulu rámcové smlouvy o dílo a dále se zavázala žalobkyni uhradit částku [částka] na náklady na právní služby. Soud má v souladu s § 133 o. s. ř. s ohledem na zákonnou domněnku vyjádřenou v § 2053 o. z. za prokázané, že dluh Společnosti v uvedené výši trval ke dni uzavření dohody o uznání, tj. ke dni [datum]. Společnost na dluh uhradila pouze částku ve výši [částka], a to až po písemné výzvě ze strany žalobkyně. Žalovaný se stal ručitelem Společnosti na základě ručitelského prohlášení, jenž bylo součástí dohody o uznání dluhu. Písemná forma ručitelského prohlášení byla splněna. Uznání dluhu dlužníkem (Společností) je účinné vůči žalovanému coby ručiteli, neboť s ním žalovaný vyslovil souhlas, když podepsal dohodu o uznání dluhu, obsahující ručitelské prohlášení. Jelikož Společnost v přiměřené lhůtě po písemné výzvě ze strany žalobkyně dluh v plné výši neuhradila, má žalobkyně právo domáhat se splnění dluhu ve výši [částka] (rozdíl původní jistiny dluhu [částka] a částky [částka], kterou Společnost uhradila + [částka] náklady právního zastoupení) po žalovaném. Jelikož žalovaný svou povinnost nesplnil ve lhůtě stanovené mu dopisem ze dne [datum] (tj. do dne [datum]), soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně úroku z prodlení z dlužné částky od [datum], na nějž má žalobkyně právo dle § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
19. Na základě výše uvedeného soud výrokem I. žalobě vyhověl v plném rozsahu.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [datum], jedné paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
21. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.