9 C 137/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s poukazem zejména na následující skutečnosti:

2. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Žalovaná byla na základě smlouvy oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce [částka], a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a poplatky, případně smluvní sankce, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaná načerpala celkovou částku [částka] a celkově uhradila částku [částka]. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila již ničeho a zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku [částka] sestávající se z dlužné jistiny [částka], poplatků [částka] (poplatek za vedení účtu [částka] měsíčně), nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a poplatků za pojištění ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje po žalované též zaplacení sjednaného úroku kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka], úroku ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky, přesto ničeho nezaplatila.

3. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Žalovaná byla na základě smlouvy oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr do výše úvěrového rámce [částka], a to opakovaně při splnění smluvních podmínek. Čerpané peněžní prostředky byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit a zaplatit úroky a poplatky, případně smluvní sankce, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Žalovaná načerpala celkovou částku [částka] a celkově uhradila částku [částka]. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila již ničeho a zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku [částka] sestávající se z dlužné jistiny [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a poplatků za pojištění ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje po žalované též zaplacení sjednaného úroku kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka], úroku ve výši 25,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky, přesto ničeho nezaplatila.

4. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením obou smluv byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. K tomuto doložila postup posouzení úvěruschopnosti spolu s argumentací, jak bylo k posouzení dospěno, a zprávu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI).

5. Žalobkyně vypočítala maximální možnou splátku žalované v případě úvěru č. [hodnota] takto: Příjem žalované z žádosti činil [částka], životní minimum [částka] a výše splátky schváleného úvěru [částka], žalované by tak zbývalo [částka]. Z důvodu kladného výsledku uvedených výpočtů, neshledala žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet předmětný úvěr.

6. V případě smlouvy č. [hodnota] pak žalobkyně vycházela z příjmu [částka], z výdajů – životní minimum žalované [částka], životní minima na 2 vyživované děti [částka], splátky jiným společnostem z Nrki mimo žalobkyni [částka], splátky u žalobkyně [částka], výše splátky schváleného úvěru [částka], žalobkyně dospěla k částce [částka], která by žalované zbyla. Z důvodu kladného výsledku uvedených výpočtů, neshledala žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet předmětný úvěr.

7. K prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv žalobkyně doplnila, že vedle posouzení příjmové a výdajové stránky žalované, zohlednila její věk, vzdělání, zdroj příjmů (mateřská dovolená), rodinný stav, počet dětí či způsob bydlení. Dále žalobkyně nahlédla do externích úvěrových registrů SOLUS, NRKI, CEE a ISIR – vše s negativním výsledkem (nenalezena), resp. s pozitivním hodnocením (NRKI).

8. Žalobkyně dále kontaktovala žalovanou na poskytnutém telefonním čísle, přičemž si ověřila pravost kontaktního údaje. Žalobkyně se opětovně dotazovala žalované na její další kontaktní údaje a měsíční výdaje její domácnosti.

9. Za účelem ověření tvrzení žalované o příjmech si žalobkyně v rámci uzavírání smlouvy č. [hodnota] vyžádala výpis z bankovního účtu za období [datum] – [datum], čímž byl prokázán i příjem žalované na mateřské dovolené. Prostřednictvím Výpisu si žalobkyně ověřila výdaje žalované, mezi nimi například výdaje na stravu (např. Penny, Billa, potraviny, Kaufland, McDonald, Lidl, KFC, COOP, Tesco, Žabka aj.), dopravu (např. OMV, Shell, Benzina, Arriva, DPMP), ošacení (KIK, Pepco, New Yorker) či drogerii (DM drogerie). K výdajům žalobkyně podotkla, že z Výpisu jsou zjevné také tzv. zbytné a jednorázové výdaje, jako např. trafika aj., o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. Žalovaná značnou část svých výdajů nehradila přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami), když část svých příjmů z účtu vybírala prostřednictvím bankomatu. Žalobkyně tak nemá žádnou možnost, jak zjistit či prověřit způsob nakládání s těmito z účtu vybíranými finančními prostředky. Samotný výběr finančních prostředků z účtu je tak nutno klasifikovat jako výdaje žalované, ať už je jimi v dalším kroku hrazeno cokoliv. Lze tedy předpokládat, že žalovaná, která uzavírá smlouvy o spotřebitelském úvěru, bude muset uzpůsobit výběry z účtu tak, aby svým závazkům dostála. Žalobkyně závěrem poukazuje na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaný následně žalobci hradil na obě smlouvy, než došlo k zesplatnění úvěru, po dobu přesahující jeden rok, a byla tak nepochybně schopna úvěry splácet.

10. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

11. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, neboť žalobkyně výslovně souhlasila a žalovaná dala svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

12. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

13. Ze smlouvy Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec s limitem [částka], který byla žalovaná oprávněna opakovaně čerpat. Bylo ujednáno, že žalovaná podpisem smlouvy požádala o první čerpání úvěru v částce [částka] převodem na účet č. [č. účtu]. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,182 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. částkou [částka], se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 25,90 % ročně. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná, má 2 děti, žije u rodičů a má základní vzdělání. Dále sdělil, že je na mateřské dovolené s čistým měsíčním příjmem [částka].

14. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka], který byla žalovaná oprávněna opakovaně čerpat. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % ze sjednaného úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí splátek byla úhrada úroku ve výši 26,28 % ročně. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná, má 2 děti, žije u rodičů a má základní vzdělání. Dále sdělila, že je na mateřské dovolené s čistým měsíčním příjmem [částka].

15. Z potvrzení o ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy ze dne [datum] vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má 2 děti a žije u rodičů. Dále sdělila, že je na mateřské dovolené s příjmem [částka], příjem ostatních členů domácnosti sdělila v částce [částka], jako měsíční výdaje domácnosti sdělila částku [částka]. Žalovaná byla lustrována mimo jiné v registrech SOLUS, ISIR, NRKI, CEE, a to bez negativního záznamu.

16. Z potvrzení o ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy ze dne [datum] vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má 2 děti a žije u rodičů. Dále sdělila, že je na mateřské dovolené s příjmem [částka], příjem ostatních členů domácnosti sdělila v částce [částka], jako měsíční výdaje domácnosti sdělila částku [částka]. Žalovaná byla lustrována mimo jiné v registrech ISIR, NRKI, CEE, a to bez negativního záznamu.

17. Z úvěrové zprávy žalované vzal soud za prokázané, že žalovaná v době žádosti o úvěr ze dne [datum] nesplácela aktuálně žádné závazky. V minulosti řádně splatila jeden úvěr v částce [částka].

18. Z úvěrové zprávy žalované vzal soud za prokázané, že žalovaná v době žádosti o úvěr ze dne [datum] již splácela úvěr s úvěrovým rámcem [částka], bližší údaje nebyly ve zprávě uvedeny. Zřejmě se jednalo o první úvěr u žalobkyně.

19. Z výpisů z běžného účtu žalované za období [datum] – [datum] a za období [datum] – [datum] vzal soud za prokázané, že příjmy žalované neodpovídaly jejímu tvrzení o částce [částka], resp. [částka] (v případě pozdější žádosti o úvěr). Dne [datum] jí byla na účet připsána platba [částka] od Úřadu [adresa] – jednalo se zřejmě o přídavek na dítě, porodné a rodičovský příspěvek. Dne [datum] jí byla na účet připsána platba [částka] od Úřadu [adresa] – jednalo se zřejmě o přídavky na dítě a rodičovský příspěvek. Dne [datum] jí byla na účet připsána platba [částka] od Úřadu [adresa] – jednalo se zřejmě o přídavky na dítě a rodičovský příspěvek. Dne [datum] jí byla na účet připsána platba [částka] od Úřadu [adresa] – jednalo se zřejmě o rodičovský příspěvek. Mimo to žalované opakovaně přicházely platby v řádu stovek až tisíců korun. Vedle toho žalovaná vybírala větší obnosy v hotovosti a o těchto částkách pak není známo, k čemu využila.

20. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jak má žalobkyně obecně nastavené postupy k posouzení úvěruschopnosti jejích klientů.

21. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná celkem vyčerpala částku [částka]. Naposledy uhradila splátku dne [datum]. Celkem žalovaná žalobkyni zaplatila [částka].

22. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná celkem vyčerpala částku [částka]. Naposledy uhradila splátku dne [datum]. Celkem žalovaná žalobkyni zaplatila [částka].

23. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně úvěr číslo [hodnota] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky [částka].

24. Z druhé výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně úvěr číslo [hodnota] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky [částka].

25. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu z následujícího dne soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby písemně vyzýval k zaplacení žalovaných částek vyplývajících ze smlouvy č. [hodnota] a smlouvy č. [hodnota].

26. Soud nehodnotil předloženou nahrávku telefonického hovoru zástupce žalobkyně se žalovanou, neboť z ní nebylo zjištěno ničeho rozhodného ve věci.

27. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřených úvěrových smluv peněžní prostředky ve výši [částka] na základě smlouvy č. [hodnota] a [částka] na základě smlouvy č. [hodnota]. Celkem žalovaná žalobkyni zaplatila [částka].

28. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

29. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

30. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

32. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

35. V rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

36. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

37. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 ZoSÚ stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

38. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li zejména z tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů, čemuž neodpovídaly ani předložené výpisy z bankovního účtu. Když již z těchto bylo zřejmé, že žalovaná pravidelně (období 2 měsíců) disponovala na účtu s vyššími příjmy i výdaji, než jaké uvedla. Značná část finančních prostředků tak nebyla objasněna, když žalované pravidelně přicházely částky v řádu stovek až tisíců korun a tyto nijak nezmínila (např. zda se jednalo o půjčky od přátel, či příspěvky na děti, zda bylo nutné tyto částky někdy splatit…). Žalobkyně blíže nezkoumala ani příjmy, ani výdaje žalované a její domácnosti, ač byly ve značném rozporu s doloženým stavem (výpisy z účtu). Spokojila se s jejím tvrzením, zjevně nad/podhodnoceným. Zda příjem žalované pravidelně pokrývá její výdaje, případně výdaje domácnosti s dvěma dětmi, žalobkyně neověřila, nevyžádala si další doklady (např. další výpisy z účtu za delší období před uzavřením smluv, ze kterých by mohlo být seznatelné, jak žalovaná se svými příjmy vychází dlouhodobě), ani vysvětlení ze strany žalované.

39. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

40. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., absolutně neplatné; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

41. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkovou částku, která jí byla žalobkyní poskytnuta na základě neplatných smluv, a kterou dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že žalované byla žalobkyní poskytnuta částka celkem [částka] a žalovaná žalobkyni vrátila celkovou částku [částka]. Stále žalovaná žalobkyni nevrátila částku [částka], která představuje výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně a kterou je žalovaná povinna vrátit. Dále soud uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni i účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce [částka] s odkazem na § 122 odst. 1 ZoSÚ (žalobkyně účtovala [částka] za měsíc vymáhání jednoho nároku, tj. náklady vynaložené na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek; žalovaná byla o výši nákladů vždy informována v příslušné výzvě k zaplacení, přičemž soud považuje za účelně vynaložené náklady na vymáhání obou nároků ze dvou smluv po dobu 2 měsíců.).

42. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítnul co do zbývající částky žalobního návrhu, tj. co do částky [částka], úroku kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka], úroku 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka], úroku 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

43. Soud zamítl požadované příslušenství pohledávky (úrok a úrok z prodlení) z níže uvedených důvodů. Z § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalované a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit zbytek obohacení do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalované, jeho možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky, splátkám dle neplatných úvěrových smluv a částečně i poměrům žalované zjištěným při poskytování úvěrů.

44. Výrok III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka], tedy z 69 %, žalovaná byla úspěšná co do částky [částka], tedy z 31 %. Žalobkyni proto náleží poměrná náhrada 38 % (69 % - 31 %) vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 a § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) náleží odměna ve výši [částka], dále 2 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] a jedna paušální náhrada po [částka] (§ 13 odst. 4 a. t.) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 38 % z částky [částka], tj. po zaokrouhlení na částku [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

45. Rovněž lhůta k uhrazení náhrady nákladů řízení v délce 60 dnů byla stanovena delší než zákonná pariční lhůta tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud shledal totožné důvody pro její prodloužení, jak uvedeno výše. Soud má za to, že ve stanovené lhůtě bude mít žalovaná možnost projednat s žalobkyní delší lhůtu k úhradě nebo splátkový kalendář, pokud nebude v jejích majetkových schopnostech pohledávku uhradit dle rozsudku a současně žalobkyni nehrozí delší lhůtou k plnění vážná majetková újma.