Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] znějící na částku [částka]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit spolu s půjčkou úrok v pevné výši [částka] a dále paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru: [částka] za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, [částka] za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, [částka] za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, dne [datum] uhradil poslední splátku [částka], nicméně po marném uplynutí lhůty pro úhradu řádné splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, tj. jistina úvěru [částka], úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště [částka]. Nadto se neuhrazená jistina úvěru ve výši [částka] od [datum] dále úročí úrokem ve výši 15 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně se úročí nezaplacená částka jistiny [částka] a nezaplacená část úroku v pevné výši [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo i právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě.
2. Společnost [právnická osoba]., a žalovaný dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] znějící na částku [částka]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit spolu s půjčkou úrok v pevné výši [částka] a dále paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru: [částka] za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, [částka] za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, [částka] za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, dne [datum] uhradil poslední splátku [částka], nicméně po marném uplynutí lhůty pro úhradu řádné splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, tj. jistina úvěru [částka], úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště [částka]. Nadto se neuhrazená jistina úvěru ve výši [částka] od [datum] dále úročí úrokem ve výši 15 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně se úročí nezaplacená částka jistiny [částka] a nezaplacená část úroku v pevné výši [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo i právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě.
3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní došlo k postoupení obou shora uvedených pohledávek na žalobkyni, žalovanému uvedené postoupení bylo písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou odeslanou dne [datum], přesto nebyla dlužná částka uhrazena.
4. Ve věci soud dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz, č.j. EPR 113664/2024-5, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalované částky.
5. Žalovaný podal včasný odpor, který následně takto doplnil. Žalobu navrhuje v plném rozsahu zamítnout, mimo jiné z důvodu promlčení. Dle žalovaného uplynula ještě před podáním žaloby tříletá doba, kdy právo věřitele mohlo být uplatněno poprvé. Současně žalovaný namítl, že u sjednaných půjček nebyla prověřena schopnost splácet, jelikož zástupce společnosti [právnická osoba]. nepožadoval žádných dokumentů dokazujících tuto skutečnost. Žalovaný uvedl, že ani v jednom případě mu nebyla vyplacena částka [částka], přestože tak uvádí žalobkyně, nýbrž pokaždé mu byla uhrazena pouze částka [částka], s tím, že částky [částka] jsou administrativní poplatek. Tato skutečnost nebyla žalovanému sdělena před podpisem smlouvy, smlouvy mu navíc nebyly předány k řádnému seznámení. Částky týkající se různých poplatků za půjčku, vedení půjčky a podobné položky jsou jen účelově vytvořenými částkami k navýšení dlužné částky, shodně jako i pokuty z prodlení, které dokonce převyšují i zapůjčenou částku.
6. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně, ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili a soud má za to, že s tímto postupem soudu tak vyjádřili svůj souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění, přičemž každý z důkazů hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech:
8. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr v částce [částka] s uvedením, že byl ženatý, bez vyživovacích povinností, bydlel u rodičů a jeho nejvyšší dokončené vzdělání bylo střední s maturitou. Žalovaný byl od [datum] zaměstnancem [právnická osoba]. s čistým měsíčním příjmem [částka] (toto bylo ověřeno pracovníkem společnosti [právnická osoba]. z výplatních pásek a z pracovní smlouvy doložených rovněž žalobkyní). Měsíčně žalovaný měl vydat na bydlení a energie [částka], dále na dopravu, jídlo a osobní náklady pak částku [částka]. Žalovaný již v době první žádosti o úvěr splácel [částka] měsíčně. Výdaje tvrzené žalovaným nebyly nijak ověřovány.
9. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s kapitalizovaným úrokem [částka], úhradou za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a inkasním poplatkem [částka]. Celkovou částku [částka] měl žalovaný splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že předmětné peněžní prostředky převzal v hotovosti.
10. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr v částce [částka] s uvedením, že byl ženatý, bez vyživovacích povinností, bydlel ve vlastní nemovitosti a jeho nejvyšší dokončené vzdělání bylo střední s maturitou. Žalovaný byl od [datum] zaměstnancem [právnická osoba]. s čistým měsíčním příjmem [částka] (toto bylo ověřeno pracovníkem společnosti [právnická osoba]. z výplatních pásek a z pracovní smlouvy doložených rovněž žalobkyní). Měsíčně měl žalovaný vydat na bydlení a energie [částka], dále na dopravu, jídlo a osobní náklady pak částku [částka]. Žalovaný již v době žádosti o úvěr splácel [částka] měsíčně. Výdaje tvrzené žalovaným opět nebyly nijak ověřovány.
11. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovanému vznikla povinnost vrátit nejen poskytnutou částku, ale i kapitalizovaný úrok [částka], úhradu za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a inkasním poplatek [částka]. Celkovou částku [částka] měl žalovaný splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že předmětné peněžní prostředky [částka] převzal v hotovosti.
12. Z tabulky splácení bylo soudem zjištěno, že žalovaný zaplatil dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka] a dne [datum] splátku [částka], celkem tedy na splátkách ke smlouvě č. [hodnota] uhradil [částka].
13. Z druhé tabulky splácení bylo soudem zjištěno, že žalovaný zaplatil dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka], dne [datum] splátku [částka] a dne [datum] splátku [částka], celkem tedy na splátkách ke smlouvě č. [hodnota] uhradil [částka].
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu se seznamem pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.
15. Z dopisu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum].
16. Z druhého dopisu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum].
17. Z výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně k zaplacení dlužných částek před podáním žaloby.
18. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
19. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s kapitalizovaným úrokem a úhradami spojenými s úvěrem v celkové částce [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, bez vyživovacích povinností, bydlí u rodičů a jeho nejvyšší dokončené vzdělání je střední s maturitou. Jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil [částka]. Měsíční náklady žalovaný uvedl v částce [částka], s tím, že dále splácí [částka] měsíčně. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v částce [částka]. Sjednané splátky však žalovaný řádně a včas nehradil, zaplatil celkem [částka].
20. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti, žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s kapitalizovaným úrokem a úhradami spojenými s úvěrem v celkové částce [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, bez vyživovacích povinností, bydlí ve vlastní nemovitosti a jeho nejvyšší dokončené vzdělání je střední s maturitou. Jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil [částka]. Měsíční náklady žalovaný uvedl v částce [částka], a splátku ve výši [částka] měsíčně. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v částce [částka]. Sjednané splátky však žalovaný řádně a včas nehradil, zaplatil celkem [částka].
21. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne [datum] postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisy ze dne [datum]. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a ničeho již nezaplatil.
22. Žalobkyně své právo uplatnila proti žalovanému u věcně a místně příslušného soudu dne [datum], poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum], teprve dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky měla žalobkyně právo na zbývající část celé zesplatněné dlužné částky, a to v souladu s úvěrovou smlouvou.
23. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:
24. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
25. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
26. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
27. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
29. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Podle § 638 odst. 1 o. z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
31. Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z., soud se však zabýval otázkou, zda uzavřené smlouvy byly uzavřeny platně, v souladu s ustanoveními ZSÚ, zejména zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 ZSÚ).
32. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne [datum] ve věci OPR-[právnická osoba]. proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy, resp. smlouvy o zápůjčce, ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
33. Poskytovatel úvěru či zápůjčky je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně ovšem neprokázala naplnění této povinnosti, postup dle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů, přičemž tento postup je nutné následně doložit.
34. Žalobkyně na základě výzvy soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zopakovala svá tvrzení s tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba]., splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 ZSÚ, když posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována dle údajů, které žalovaný uvedl a které byly zaznamenány v žádosti o úvěr, tj. čistý příjem ve výši [částka], respektive [částka] v případě druhé smlouvy o úvěru, výdaje ve výši [částka], respektive [částka] (včetně splátek předchozích závazků). Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pouze příjem žalovaného z výplatních pásek a pracovní smlouvy. Ohledně výdajů žalovaného bylo považováno tvrzení žalovaného za dostatečné, přestože toto bylo naprosto zjevně podhodnocené - s ohledem na obvyklé ceny, výdaje. Navíc žalovaný již v době žádosti o úvěr jiný úvěr (či úvěry) splácel, když toto i uvedl v žádosti, kde zapsal nejprve částku [částka] měsíčně jako splátku, při následné žádosti pak částku [částka]. Za této situace právní předchůdkyně žalobkyně nemohla získat reálnou představu o majetkové situaci žalovaného. Žalovaný nebyl lustrován ani v seznamech dlužníků, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých prohlášení žalovaného. Žalobkyně dále odkázala na žádosti o úvěr, v nichž žalovaný prohlásil, a svým podpisem stvrdil, že údaje, které právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. K tomuto soud namítá, že nelze zákonnou povinnost poskytovatele úvěru (zápůjčky) prověřovat žadatele o úvěr přenášet na spotřebitele a tuto nahrazovat prohlášením spotřebitele obsaženým ve smlouvě.
35. Jelikož se právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala (§ 86 a § 87 ZSÚ), soud uzavřenou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.), a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla poskytnuta z obou smluv celkem částka [částka] (tvrzení ohledně poskytnutí nižší částky žalovaný neprokázal), přičemž uhradil z těchto titulů [částka]. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně neobohatil, když splatil již více, než mu bylo poskytnuto, a tedy ani žalobkyně nyní nemá právo po žalovaném cokoli nárokovat. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno – tj. s přihlédnutím k absolutní neplatnosti smluv a posouzení žalovaných nároků z titulu bezdůvodného obohacení žalobu v plném rozsahu zamítl.
36. Pro úplnost soud konstatuje, že promlčení pohledávek namítané žalovaným v tomto případě soud neshledal, přičemž vycházel z ustanovení § 638 odst. 1 o.z. i s přihlédnutím na judikaturu soudů týkající se například úroků z prodlení ve vztahu k bezdůvodnému obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum]), v případě těchto sporů je to soud, kdo určuje splatnost zbývající části jistiny dle § 87 odst. 2 ZoSÚ. Ustanovení § 87 ZoSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Poskytovatel úvěru má dle tohoto zákonného ustanovení nárok na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady vycházejí z § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné podání ve věci). Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalobkyni tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť nebyl shledán důvod pro její prodloužení.