Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 7,9 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] částkou [částka], zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] částkou [částka], úrok ve výši 7,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky – příslušenství pohledávky tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut bezhotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka] k 15. dni kalendářního měsíce, počínaje [datum]. Úroková sazba byla dle Smlouvy sjednána na 7,9 % p. a. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně a včas neplnil a opakovaně se dostával do prodlení se splácením, žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni [datum]. O konečné splatnosti byl žalovaný informován mj. i dopisem – Oznámení o zesplatnění úvěru, který byl odeslán na doručovací adresu žalovaného. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni dosud nesplnil, přestože jej žalobkyně opakovaně vyzývala k úhradě. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku ve výši [částka] do insolvenčního řízení žalovaného vedeného pod sp. zn. KSPH [spisová značka] (přihláška č. P[č.p.], dílčí pohledávka 2), pohledávka žalobkyně se skládala z dlužné jistiny [částka], smluvního úroku ve výši 7,9 % ročně ke dni předcházejícímu úpadku, tj. [datum], v částce [částka], zákonného úroku z prodlení ke dni předcházejícímu úpadku, tj. [datum], v částce [částka] a poplatků [částka]. Dle výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek ze dne [datum], č.j. KSPH [spisová značka] -D-4, byla zjištěna celková výše pohledávky na tutéž částku, tj. [částka]. Vzhledem k tomu, že výpis ze seznamu přihlášených pohledávek je exekučním titulem, bude žalobkyně uplatňovat nárok vzniklý před zjištěním úpadku, tj. k [datum], v exekučním řízení. Dne [datum] bylo insolvenční řízení žalovaného pravomocně ukončeno zrušením schváleného oddlužení, čímž odpadly účinky zahájeného insolvenčního řízení, žalobkyně proto tímto uplatňuje nárok ze smlouvy o úvěru č. 010542512R vzniklý po zjištění úpadku žalovaného tímto návrhem. Žalobkyně nárokuje uhrazení dlužného úroku ve výši 7,9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, dlužného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatků od [datum] do zaplacení. V rámci insolvenčního řízení bylo žalobkyni vyplaceno na předmětnou pohledávku plnění v celkové částce [částka], čímž byla ponížena dlužná jistina na částku [částka]. Žalobkyně po žalovaném dále nárokuje zaplacení úroku v částce [částka] (úrok ve výši 7,9 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]), úroku z prodlení v částce [částka] (úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků za období od [datum] do [datum]), úroku ve výši 7,9 % ročně z částky [částka] (tj. z jistiny) od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] (tj. z jistiny a poplatků) od [datum] do zaplacení.
2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele (kontrola Interních Blacklistů, Fraudlistů, Delikvencí, Kontrola DB neplatných dokladů, insolvencí, exekucí, dále bylo ověřeno, že běžný účet žalovaného nevykazoval nestandardní transakce, které by indikovaly zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům. Žalobkyně prověřila skutečnost, že žalovaný nepodal návrh na povolení oddlužení, nebylo s ním vedeno řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Žalobkyně provedla kontrolu informací přes systém CBCB (tj. přes bankovní a nebankovní úvěrové registry), přes který zjistila, že žalovaný se nenachází v prodlení se splácením žádných závazků vůči bankovním institucím a doposud byl schopný své závazky splácet, a dále kontrolu přes systém SOLUS, ve kterém žalovaný neměl ke dni podání žádosti o úvěr evidované žádné aktuální závazky po splatnosti. Žalobkyně zjišťovala životní náklady žalovaného, když po jejich zohlednění byla platební kapacita pro poskytnutí úvěru při splátce [částka] dostatečná - [částka] (z historie běžného účtu u žalobkyně byl zjištěn příjem žalovaného v částce [částka], výdaje v částce [částka]). Mimo to na základě Obchodních podmínek pro ČSOB Spotřebitelské úvěry jsou stanoveny podmínky, které je klient povinen splnit před poskytnutím úvěru a dodržovat po celou dobu trvání jeho závazku vůči žalobkyni ze smlouvy, a to následující plnění povinností a závazků ze smlouvy není v rozporu s jinými povinnostmi nebo závazky klienta, ať zákonnými, nebo smluvními; klient nemá splatné a nezaplacené závazky vůči svým věřitelům, které by měly negativní vliv na jeho schopnost dostát svým platebním závazkům ze smlouvy; zejména nemá splatné a nezaplacené závazky vůči finančním úřadům, České správě sociálního zabezpečení, celním úřadům a zdravotním pojišťovnám; klient informuje ČSOB pravdivě o všech svých finančních závazcích; majetek Klienta není zatížen zástavními právy či jinými věcnými právy kromě těch, o kterých žalobkyni písemně informoval; údaje, uvedené klientem v žádosti o úvěr, jsou úplné, pravdivé a správné. Takto specifikované obchodní podmínky byly součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovaný svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že se s nimi seznámil a vyslovil s nimi svůj souhlas.
3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má trvalé bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (výslovný souhlas právního zástupce žalobkyně, fikce souhlasu v případě žalovaného). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno], z předsmluvních informací ČSOB a z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, a to na žádost žalovaného z téhož dne. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, rodným číslem a adresou trvalého pobytu na Slovensku, a v žádosti o poskytnutí úvěru navíc zasílací adresou v České republice, občanským průkazem, telefonem, e-mailovou adresou a číslem účtu. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry, s nimiž se žalovaný seznámil a podpisem smlouvy s nimi vyslovil svůj souhlas. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru do celkové výše úvěrového limitu [částka], s tím, že je může žalovaný čerpat ode dne [datum] nejpozději do [datum]. Část úvěru ve výši [částka] byla určena na předčasné splacení dosavadních peněžitých závazků žalovaného ze smlouvy č. 008613324R ze dne [datum]. Zbývající část úvěru měla být žalovanému převedena na jím sdělený bankovní účet č. [č. účtu]. Smlouvou bylo sjednáno, že nesplacený úvěr nebo jeho část bude úročena pevnou úrokovou sazbou ve výši 7,90 % p. a. Pro případ, že by žalovaný čerpal úvěr v plné výši, zavázal se žalovaný splácet úroky a jistinu ve 96 měsíčních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]), a to vždy do 15. dne v měsíci. Podle předsmluvních informací je žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného s placením úvěru sjednaného s žalobkyní kdykoli žalovanému adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které žalobkyně žalovanému poskytne alespoň 30 dní k jejich uhrazení. Pokud tak žalovaný neučiní, je žalobkyně oprávněna jistinu úvěru zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení. Žalobkyně je oprávněna zesplatnit úvěr dále tehdy, pokud bude zjištěn úpadek žalovaného ve smyslu insolvenčního zákona.
7. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od [datum] – [datum] má soud za prokázané, že žalovaný čerpal dne [datum] úvěr v celkové výši [částka] (bezúčelová část úvěru) převodem.
8. Z přehledu splátek vyplývá, že žalovaný částečně splatil poskytnutý úvěr, nicméně ke dni [datum] nadále zbývalo k úhradě [částka].
9. Z 1. upomínky ze dne [datum] a z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Odeslání dopisů prokazují vrácené doručenky.
10. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že žalobkyně využila svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásila ke dni [datum] celou svou pohledávku z poskytnutého úvěru ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] za splatnou.
11. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] s tím, že pohledávka je nadále úročena. Dle podacích archů zástupce žalobkyně žalovaného obesílal dne [datum] na několika sdělených adresách (mimo jiné na adresu uvedenou ve smlouvě a dále na adresu, kterou žalovaný sdělil jako změněnou – viz oznámení žalovaného).
12. Mimo jiné z výpisu z CRIF, CBCB ([právnická osoba]) a z výpisů z běžného účtu před poskytnutím úvěru žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, kdy žalobkyně generovala dlouhodobé vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného a na základě transakcí na jeho běžném účtu stanovila jeho měsíční příjmy a výdaje a následně jeho platební kapacitu.
13. Soud z insolvenčního rejstříku ověřil, že byl u žalovaného dne [datum] v rámci insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPH [spisová značka] u Krajského soudu v Praze usnesením č. j. KSPH [spisová značka] -A-9 zjištěn úpadek a k řešení úpadku bylo povoleno oddlužení. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku ze smlouvy o úvěru č. 010542512R v celkové částce [částka]. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. KSPH [spisová značka] -B-32, bylo rozhodnuto o zrušení oddlužení žalovaného pro nepoctivý záměr, toto rozhodnutí bylo potvrzeno i usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] -B-43.
14. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 2002 odst. 1 věty prvé o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit.
18. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši [částka], který žalovaný čerpal v plné výši. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 7,90 % p. a. a také případně vzniklé související poplatky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem z úvěru ve splátkách. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] prohlásila za okamžitě splatný. Jelikož byl u žalovaného zjištěn úpadek ve smyslu insolvenčního zákona v rámci insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPH [spisová značka] u Krajského soudu v Praze, žalobkyně svou pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení. Ovšem schválené oddlužení žalovaného bylo posléze zrušeno pro nepoctivý záměr, žalobkyně tedy v tomto řízení uplatňuje nárok na zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení z dosud nezaplacené částky, neboť zbývající dlužná částka nebyla uhrazena ani po výzvě zástupce žalobkyně. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku (úroky) cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužných částek. Žalobkyně kapitalizovala požadovaný smluvní úrok za období od [datum] do [datum] částkou [částka], zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] částkou [částka], vedle toho nárokuje rovněž stále nabíhající úrok ve výši 7,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu co do smluvního úroku, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a z částky [částka] jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
24. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému delší než zákonnou (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta delší zejména s ohledem na přiznanou výši plnění a případnou možnost účastníků řízení dohodnout splátkový kalendář. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalovaného, jeho možnosti a schopnosti, soud proto stanovil k plnění lhůtu 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou okolnostem případu. Současně poskytnutí delší lhůty k plnění by nemělo podstatně zasáhnout do majetkových práv žalobkyně. Soud má též za to, že delší lhůta k plnění, než je lhůta zákonná, žalovanému umožní plnit dobrovolně, bez vykonávacího řízení, a tím zamezí i vzniku dalších nákladů ke splnění povinností žalovaného stanovených tímto rozsudkem.