Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s poukazem zejména na následující skutečnosti: dne [datum] účastníci spolu uzavřeli smlouvu č. 010519795R, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované účelový úvěr na bydlení s úvěrovým limitem [částka]. Úvěr byl dne [datum] čerpán ve výši [částka] na účet č. [hodnota]. Žalovaná převzala závazek tento úvěr splatit v 144 měsíčních anuitních splátkách ve výši [částka] splatných vždy 15. dne v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky pro ČSOB Spotřebitelské úvěry, které žalovaná obdržela před uzavřením Smlouvy a souhlasila s jejich zněním, což prohlásila v rámci textu úvěrové smlouvy. Dle Smlouvy o úvěru, potažmo obchodních podmínek čl. 4.3 je žalobkyně oprávněna účtovat žalované za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků ČSOB. Žalovaná porušila svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek. Předmětné oznámení o zesplatnění bylo žalované zasláno na poštovní adresu pro doručování, kterou naposledy žalovaná sdělila. Veškeré závazky žalované se staly splatnými dne [datum], přesto žalovaná tyto neuhrazené peněžní prostředky do podání žaloby neuhradila. Žalovaná k datu zesplatnění dlužila žalobkyni částku [částka], která se skládala z dlužné jistiny [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ke dni [datum] ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do [datum] ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě svého dluhu vůči žalobkyni, a to opakovaně. V dopise ze dne [datum] zaslaném žalované žalobkyně informovala žalovanou o výši jejího dluhu a současně ji vyzvala k neprodlené úhradě celé dlužné částky, rovněž upozornila na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou pro případ, že žalovaná svůj závazek nesplní. Žalovaná však na výzvu ze strany žalobkyně nereagovala a dlužnou částku neuhradila.
2. Žalobkyně k výzvě soudu co do řádného posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že úvěr byl schválen po řádném zjištění a posouzení úvěruschopnosti žalované. Úvěr byl žalované poskytnut po doložení příjmů a výdajů, po jejich posouzení, kdy žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná. Jedná se účelový spotřebitelský úvěr na bydlení s limitem [částka] se splatností 144 měsíců s tím, že žalovaná si původně žádala o úvěr ve výši [částka] se splatností 96 měsíců, nicméně výše úvěru byla systémem snížena a splatnost prodloužena. Příjem žalované byl prověřován z výpisů z účtů a potvrzením o výši příjmů, kdy byla zjištěna výše příjmů v částce [částka]. Výdaje žalované byly zjištěny ve výši [částka]. Na základě toho byla vypočtena platební kapacita žalované ve výši [částka] měsíčně, tedy sjednaná splátka ve výši [částka] měsíčně byla odpovídající. Žalovaná byla dále prověřovaná dotazy na příslušné registry i zaměstnavatele.
3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] tvrzení žalobkyně nerozporovala. Uvedla, že úvěr si brala v roce 2018 za účelem koupě a rekonstrukce domu, do léta 2022 zvládala tento úvěr platit, ovšem již s nějakým prodlením po narození druhé dcery v roce 2019 již zůstala na vše sama postupně se dostávala do problému s hrazením. Nyní se její situace mírně zlepšuje, má ovšem dvě vyživovací děti, v jejich možnostech je hradit měsíčně splátku maximálně [částka].
4. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze smlouvy o úvěru č. 010519795R ze dne [datum] (dále jen: Smlouva o úvěru) soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, kdy žalobkyně se zavázala žalované poskytnout částku [částka] jako účelový úvěr na bydlení. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr za sjednaných podmínek splatit spolu s úroky ve výši 10,9 % ročně, tj. uhradit celkovou částku [částka], při RPSN 11,11 % ročně. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky a Sazebník ČSOB pro fyzické osoby – občany, s nimiž se žalovaná seznámila a podpisem Smlouvy o úvěru s nimi vyslovila svůj souhlas.
6. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je rozvedená, žije u rodičů, počet členů domácnosti 2- z toho 1 nezaopatřená osoba, je vyučená, zaměstnána s čistým měsíčním příjmem [částka], její měsíční výdaje jsou [částka] na měsíční výživné. Příjem žalované byl doložen potvrzením zaměstnavatele a výpisem z běžného účtu.
7. Ze schvalovacího procesu, CBCB, výpisů z účtu a potvrzení o příjmech má soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované, kdy žalobkyně vyhodnocovala kreditní i debetní obraty na běžném účtu žalované, dále měla žalobkyně k dispozici příjem žalované ze zaměstnání potvrzený zaměstnavatelem a na základě transakcí na jejím běžném účtu mohla prověřit i její další měsíční příjmy a výdaje. Žalovaná uvedla, že její příjmy ze zaměstnání činí [částka], jiné příjmy nesdělila, dále uvedla, že je rozvedená, bydlí u rodičů a má 1 vyživovací povinnost. Výdaje žalovaná stanovila na částku [částka] (žalobkyně tuto částku pro výpočet platební kapacity žalované srovnávala i se statistickými hodnotami), platební kapacita žalované byla stanovena částkou [částka]. Dále bylo prokázáno, že žalovaná žádné další finanční kontrakty neměla.
8. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] na jméno žalované vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] čerpala částku [částka].
9. Z přehledu splátek úvěru soud zjistil, že žalovaná dluží žalobkyni jistinu úvěru po splatnosti ve výši [částka].
10. Z 1. upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení splátky v prodlení včetně úroků a úroků z prodlení [částka].
11. Z výzvy k zaplacení dluhu (1. výzva) a výzvy k zaplacení dluhu (2. výzva) soud zjistil, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužných částek, resp. byla v prodlení se zaplacením splátek.
12. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně využila svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásila ke dni [datum] všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a současně došlo k zamezení dalšího čerpání prostředků z úvěrových účtů, neboť byla žalovaná i nadále v prodlení s hrazením splátek, přičemž zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu, jenž ke dni [datum] činil částku [částka] skládající se ze splátek v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků. Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum].
13. Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne [datum] žalobkyně informovala žalovanou o výši jejího dluhu a současně ji vyzvala k neprodlené úhradě celé dlužné částky, rovněž upozornila na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou pro případ, že žalovaná svůj závazek nesplní.
14. Z listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem a poplatky žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách. Žalobkyně žalované převedla [částka] na jí sdělený účet. Žalovaná přestala úvěr splácet, dostala se do prodlení. Po opakovaným marných výzvách tak žalobkyně využila svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásila ke dni [datum] všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, přičemž zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu, jenž ke dni [datum] činil částku [částka] skládající se ze splátek v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků. Žalovaná již ničeho nezaplatila ani po výzvě zástupce žalobkyně.
15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
18. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
19. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v částce [částka], které žalovaná vyčerpala v plné výši. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 10,9 % p. a. a také případně vzniklé související poplatky. Žalovaná se zavázala splatit žalobkyni celkovou dlužnou částku v měsíčních splátkách, tuto svoji povinnost porušila, když se dostala do prodlení. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celého úvěru, tj. úvěr zesplatnila. Žalovaná netvrdila ani neprokazoval, že by na pohledávku cokoli zaplatila, poukázala pouze na svou nepříznivou finanční situaci, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí [částka] s úrokem za období od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], s úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru ve výši 10,9 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
25. Lhůta ke splnění povinností v délce dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku byla stanovena delší než zákonná pariční lhůta tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud shledal důvody pro její prodloužení. Je pravdou, že nelze postavit na jisto uhrazení dlužné částky i náhrady nákladů řízení v této lhůtě, ovšem v možnostech žalované bude aspoň doložit žalobkyni nepříznivou finanční situaci a činit kroky k sjednání splátkového kalendáře, tak aby nemuselo dojít k vykonávacímu řízení. Soud ovšem nemohl umožnit žalované hradit dlužnou částku a náhradu nákladů řízení ve splátkách cca [částka] měsíčně (jak navrhovala žalovaná), neboť žaloba byla zcela důvodná a soud by jednoznačně nedůvodně zvýhodnil dlouhodobě dlužnou žalovanou oproti žalobkyni. Soud má současně za to, že poskytnutím delší lhůty k plnění žalobkyni nehrozí vážná majetková újma.