9 C 312/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím specifikovaným následovně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %. Úrok 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, titulu nároku na splacení úvěru, neboť žalobkyně a žalovaný spolu dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit, přičemž čerpání úvěru bylo možno opakovat. V souladu s čl. 1. předmětné smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši až [částka] ve formě kontokorentního úvěru, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného, který byl zřízen ve prospěch žalovaného na základě rámcové smlouvy o sporožirovém účtu ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal dle čl. 5 smlouvy dlužnou částku splatit nejpozději do jednoho roku. Za poskytnuté finanční prostředky se žalovaný v čl. 2. smlouvy zavázal žalobkyni platit úroky ve výši 15,90 % p.a., a dále poplatky dle platného sazebníku. Úroková sazba byla následně snížena na 12,75 % ročně. V případě porušení podmínek smlouvy ze strany žalovaného, se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc sankční úrok z prodlení z nesplacené částky v zákonné výši, případně další poplatky, náklady a smluvní pokuty dle platného sazebníku. Žalobkyně je dále v takovém případě oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným dodatek ke smlouvě, ve kterém si ujednali, že nově bude výše povoleného přečerpání [částka]. Žalovaný nedodržel své závazky vyplývající ze smlouvy, když i přes opakované výzvy ze strany žalobkyně nedošlo ze strany žalovaného k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu/nesplatil řádně a včas dlužnou jistinu úvěru. Žalobkyně proto převedla pohledávku z běžného účtu za žalovaného na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k neprodlenému vyrovnání dlužné částky v celkové výši [částka]. Dále žalobkyně žalovaného upozornila, že nepovolené přečerpání je úročeno zákonným úrokem z prodlení. Jelikož žalovaný na poslední výzvu žalobkyně nereagoval a celý svůj dluh neuhradil, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne [datum] doporučenou poštou předžalobní výzvu k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství ve smyslu § 142a o.s.ř. a návrh na uzavření splátkové dohody. Žalovaný však na předžalobní pokus o smír nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil. Tento stav trvá až do dnešního dne. Žalobkyni za této situace dle jejích tvrzení nezbyla jiná možnost než se domáhat svého nároku soudní cestou. Ke dni podání žaloby vyčíslila dluh žalovaného na částku jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím, které tvoří: kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z neuhrazených částek po splatnosti ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla: žalobkyně před uzavřením Smlouvy o úvěru s žalovaným zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZSÚ“). Žalobkyně postupovala s odbornou péčí ve smyslu ustanovení § 75 ZSÚ, když detailně posuzovala schopnosti žalovaného, jako spotřebitele, splácet poskytnutý úvěr. Při posuzování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru vycházela žalobkyně z údajů získaných jak od žalovaného, tak ze třetích stran, jako je bankovní i nebankovní (CBCB/CCB, SOLUS) registr dlužníků, evidence exekucí a insolvenční rejstřík. Žalobkyně v tomto směru postupovala aktivně, když si tyto údaje aktivně vyžádala použitím standardizovaného formuláře v souladu s ustanovením § 86 ZSÚ. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posuzuje žalobkyně v každém případně individuálně a vynakládá aktivní činnost za účelem zjištění, zda dosavadní, ale i předpokládané, majetkové a osobní poměry žadatele odpovídají tomu, aby při vynaložení této odborné péče žalobce úvěr žadateli poskytla. Zaměstnanci žalobkyně jsou v rámci interní metodiky průběžně proškolováni, aby s klienty probrali a nastavili optimální způsob financování dle potřeby klienta. Žalobkyně má tedy za to, že odborné péče byla splněna, neboť při ověřování nespoléhala jen na informace jí poskytnuté v žádosti o úvěr žalovaným, ale úvěru schopnost žalovaného aktivně zjišťovala a poskytnuté informace ověřovala, čímž naplnila požadavky stanovené zákonem. Žalobkyně je proto přesvědčena, že dodržela při poskytnutí předmětného úvěru žalované všechny zákonné povinnosti. Dle detailního posouzení byla shledána schopnost žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet, přičemž byly taktéž vzaty v úvahu i veřejně dostupné údaje např. o tehdejší výši životního a existenčního minima. Měsíční splátka úvěru tak byla zcela v možnostech žalovaného s ohledem na ověření jeho pravidelných výdajů nejenom na případné splátky starších úvěrových závazků, ale i s ohledem na životní náklady. Žalobkyně se domnívá, že pokud by žalovanému úvěr neposkytla, jednalo by se o diskriminační opatření, když vše nasvědčovalo tomu, že žalovaný bude schopen tento svůj závazek řádně splácet. Ze zjištěných informací žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování úvěrů.

6. Soud učinil při dokazování následující skutková zjištění.

7. Ze Smlouvy o sporožirovém účtu ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se banka zavázala zřídit žalovanému sporožirový účet v programu STUDENT+ s číslem [č. účtu], vedený v korunách českých, přičemž bylo sjednáno, že peněžní prostředky na účtu budou úročeny roční úrokovou sazbou stanovenou bankou a že úroky budou připisovány vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce.

8. Z Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal u [právnická osoba]., o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši [částka], se způsobem čerpání převodem z účtu, přičemž v žádosti je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. od listopadu 2007, jeho průměrný měsíční příjem činí [částka], nemá jiné závazky ani vyživované osoby. Dále soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je manuální pracovník/dělník, a dosáhl nejvyššího vzdělání vyučením.

9. Z Rámcové smlouvy o finančních službách soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování úvěrového produktu, v níž byly sjednány podmínky čerpání úvěru, jeho výše, způsob splácení, úroková sazba a další náležitosti, přičemž smlouva obsahuje identifikační údaje žalovaného, jeho rodinný stav, formu bydlení, sociální zařazení, počet vyživovaných osob, nejvyšší dosažené vzdělání a údaje o zaměstnavateli, jakož i informace o požadovaném úvěru ve výši [částka] s formou čerpání převodem z účtu.

10. Z Dodatku ke Smlouvě o kontokorentním úvěru vedeném na účtu c. [č. účtu] ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně s žalovaným na zvýšení výše kontokorentního úvěru, tedy povoleného přečerpání zůstatku na uvedeném úctu, které bude nově ve výši nove [částka] od účinnosti tohoto dodatku, a to dnem [datum]. Z čl. 2 Dodatku ke Smlouvě o kontokorentním úvěru vedeném na účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že celková částka, kterou je žalovaný povinen uhradit, činí částku [částka] a RPSN bylo vypočteno na 21,22 % ročně.

11. Soud z předloženého dokumentu s názvem Připomenutí informace o dluhu na účtu blokovaném exekucí zjistil, že dne [datum] byl žalovavý upozorněn žalobkyní, že jeho osobní účet č. [č. účtu] je nadále blokován exekucí a že na tomto účtu eviduje žalobkyně dluh po splatnosti ve výši [částka], který vznikl přečerpáním limitu kontokorentu. Banka zároveň uvedla, že pokud nebude exekuce vyřešena, bude požadovat okamžité splacení celého kontokorentu ve výši [částka] a dluh může být předán k vymáhání advokátní kanceláři nebo jinému věřiteli, případně vymáhán soudní cestou, což povede k navýšení o náklady řízení, a informace o dluhu bude uvedena v Bankovním registru klientských informací, což bude překážkou pro poskytnutí nového úvěru u jakékoli finanční instituce. Žalobkyně dále sdělila žalovanému, že dne [datum] bude vypovězena smlouva o poskytnutí kontokorentu.

12. Z k žalobě přiložených výpisů z účtů a výpisů poplatků zjistil soud finanční historii smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným. Z historie úvěru tak vyplývá, že žalovaný nesplatil dlužnou částku, které se žalobkyně domáhá v žalobním návrhu.

13. Ze zaslané Poslední výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl věřitelem vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka], sestávající z nepovoleného přečerpání ve výši [částka] a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]. Poslední výzvy před podáním žaloby obsahovala upozornění na možnost soudního řešení dlužné pohledávky.

14. Ze zaslané Předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky, jež byla v tento okamžik právním zástupcem žalobkyně vyčíslena na částku [částka] s příslušenstvím a že byl současně poučen o tom, že v případě neuhrazení dluhu bude věc řešena soudní cestou, přičemž tato výzva byla označena jako předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř.

15. Soud tak dospěl k tomuto skutkovému závěru: Účastníci uzavřeli platnou úvěrovou smlouvu, před jejímž uzavřením žalobkyně řádně prověřovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas splácet úvěr. V případě porušení této povinnosti je povinen uhradit zákonné i smluvní úroky, k tomu navíc smluvní poplatky či smluvní pokuty, jež vyplývají z obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalobcem.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající žalované částce, když žalobkyně před poskytnutím úvěru dle § 2395 o. z. řádně zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vedle dlužné jistiny důvodně požaduje rovněž úrok a úrok z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu, a to i co do úroku z prodlení uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

26. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.