Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

9 C 332/2025

Soud: Okresní soud v Mladé BoleslaviDatum rozhodnutí: 2025-12-29Č. j.: 9 C 332/2025-29Samosoudkyně: JUDr. Helena Hrubá Ph.D.Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-03-02Předmět řízení: o 1 500 665,77 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMB:2025:9.C.332.2025.1
náklady řízenísmlouva o úvěruodstoupení od smlouvypracovní poměrdokazovánínáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 1. 11. 2026 máme 601 789 z 612 467 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (81) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 7,10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu č. [hodnota] o stavebním spoření, na jejímž základě požádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] do výše [částka]. V souladu se sjednaným způsobem čerpání a dispozice žalovaného byl meziúvěr vyčerpán tak, jak vyplývá z přiloženého oznámení o čerpání meziúvěru. Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru, na meziúvěrový účet číslo [hodnota]. Od [datum] byl žalovaný povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] na meziúvěrový účet číslo [hodnota], o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření Úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši [částka] na vkladový účet stavebního spoření číslo [hodnota]. Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, uhradil toliko splátky, jak jsou tyto patrné z výpisu z meziúvěrového a vkladového účtu. Žalovaný dál řádně úroky z meziúvěru nesplácel a nečinil pravidelné vklady na vkladové účty stavebního spoření a žalobkyně tak dopisem ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy a splatnost celého dluhu. Pohledávka byla splatná nejpozději dne [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil. Právní zástupce žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum] výzvu ke splnění předmětného závazku. Pohledávka činila k datu [datum] finanční částku ve výši [částka], představující jistinu ve výši [částka], smluvní úrok do data odstoupení ve výši [částka]. Smluvní úrok ve výši 7,10 % p. a. z nesplaceného meziúvěru žalobkyně uplatňovala do data odstoupení a splatnosti celé pohledávky. Ode dne následujícího po datu odstoupení, tj. [datum] až do zaplacení žalobkyně uplatňuje smluvní úrok ve výši 7,10 % p. a. a dále zákonný úrok z prodlení. Dne [datum] provedla žalobkyně zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu číslo [hodnota] ve výši [částka] proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu číslo [hodnota]. Žalobkyně uplatňuje částku ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem z částky [částka] ve výši 7,10 % p. a. od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně k výzvě soudu k posouzení úvěruschopnosti uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala a prověřovala žalobkyně zkoumáním jeho příjmů a předpokládaných výdajů. Žalovaný ke své žádosti o poskytnutí meziúvěru doložil potvrzení o příjmu a údaje o finanční situaci, přičemž z potvrzení vyplývá, že žalovaný byl u zaměstnavatele [právnická osoba]., IČO: [IČO] zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako operátor logistiky s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců ve výši [částka]. Žalovaný v potvrzení dále uvedl, že má jednu vyživovací povinnost a že mu ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky. K ověření čistých příjmů doložil žalovaný především výpis z bankovního účtu č. [č. účtu] za období 4-6/22, ze kterého jsou patrné příchozí i odchozí platby. K posuzování příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný měl splátkové závazky pouze u žalobkyně z daného úvěrového případu ve výši [částka] a z další splátkové závazky ve výši [částka], celkem tedy žalobkyně počítala s měsíčními plánovanými závazky ve výši [částka]. Žalobkyně tyto údaje ověřila také náhledem do dlužnických registrů (SOLUS a BRKI). Žalobkyně zohlednila pravděpodobných výdajů na domácnost na dvě osoby v celkové výši [částka] a náklady na obživu pro tyto osoby v celkové výši [částka], kdy celkové pravděpodobné měsíční výdaje na domácnost a obživu tedy činily [částka], přičemž žalovaný uvedl v potvrzení o příjmu, že jeho celkové měsíční životní náklady na jeho domácnost včetně nákladů na bydlení dosahují toliko částku [částka]. Žalobkyně tedy počítala s vyššími měsíčními náklady, než uvedl žalovaný. Dále ponechala žalobkyně mimo výpočet jako finanční rezervu pro žalovaného částku ve výši 6 % z jeho čistých příjmů (tzn. částku [částka]). Po těchto propočtech žalobkyně posoudila příjmy žalovaného vůči jeho výdajům (i plánovaným) jako dostatečné (52067 – 15872 – 19540= 16655). Dále byla úvěruschopnost žalovaného prověřována nahlížením do registru SOLUS a BRKI. Posuzoval se rovněž parametr DSTI, který zavedla ČNB (tj. poměr splátky úvěru k čistému měsíčnímu příjmu), kdy DSTI bylovypočteno na 35,20, přičemž podle ČNB nesmí tento ukazatel přesáhnout hodnotu 45 %, aby mohlo být na žadatele o úvěr hleděno jako na úvěruschopného. Žalobkyní uzavřeno, že žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy bonitní, tedy že byl schopen po odečtení všech pravděpodobných výdajů s ohledem na výši svých měsíčních příjmů poskytnutý úvěr splácet4. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu č. [hodnota] o stavebním spoření, na jejímž základě požádal žalovaný téhož dne o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] do výše [částka] (zjištěno ze smlouvy o stavebním spoření, VOP a žádosti o poskytnutí meziúvěru, smlouvy o poskytnutí meziúvěru). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (zjištěno z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci, výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 4-6/22, kontroly příjmů a náhledu do interního systému). Úvěr žalovaný vyčerpal do požadované výše [částka] (zjištěno z žádosti o čerpání a oznámení o čerpání meziúvěru). Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], od [datum] byl žalovaný povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], o této skutečnosti byl žalovaný informován. Žalovaný byl povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši [částka] na vkladový účet stavebního spoření číslo [hodnota]. Žalovaný nehradil řádně, v období od [datum] do [datum] uhradil pouze na úvěr celkem [částka] a na vkladový účet nesplácel pravidelné vklady (zjištěno z výpisu z meziúvěrového účtu a z vkladového účtu a zvýšení úrokové sazby). Žalobkyně tak dopisem ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy a splatnost celého dluhu s tím, že pohledávka byla splatná nejpozději dne [datum] s tím, že žalobkyně uplatňuje částku ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem z částky [částka] ve výši 7,10 % p. a. od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (zjištěno z odstoupení od smlouvy včetně dodejky). Žalovaný ničeho neuhradil na základě předžalobní upomínky odeslané dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu).7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.10. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva stavebním spoření a téhož dne smlouva o poskytnutí meziúvěru. Na základě této smlouvy o poskytnutí meziúvěru žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v částce [částka], které žalovaná vyčerpala v plné výši. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 7,10 % p.a. a také případně vzniklé související poplatky. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni celkovou dlužnou částku v měsíčních splátkách a hradit pravidelné vklady na spořící účet, tuto svoji povinnost porušil, když se dostala do prodlení a neprováděl spořící vklady. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého dlužné částky. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o výši požadované nezaplacené dlužné částce.14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru ve výši 7,10 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§149 odst. 1 o.s.ř).16. Lhůta ke splnění povinností v délce 30 dnů byla stanovena delší než zákonná pariční lhůta tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud shledal důvody pro její prodloužení, neboť má za to, že ve stanovené lhůtě bude mít žalovaná možnost projednat s žalobkyní delší lhůtu k úhradě nebo splátkový kalendář, pokud nebude v jejích majetkových schopnostech pohledávku uhradit dle rozsudku a současně žalobkyni nehrozí delší lhůtou k plnění vážná majetková újma.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací