9 C 76/2025

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s poukazem zejména na následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu č. [hodnota]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě, na základě kterého mu byl zřízen účet č. [č. účtu]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka]. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. [IBAN] schválen a dne [datum] vyplacen na jeho běžný účet. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši [částka], skládající se ze splátky jistiny a úroku při sazbě 16,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem [datum] s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na [datum]. V průběhu splácení úvěru mohlo dojít, ze strany žalovaného, ke změně výše či data splátek. Dodatkem č. [hodnota] k Rámcové smlouvě ze dne [datum] žalobkyně s žalovaným sjednali splátkové prázdniny - odklad splátek úvěru č. [IBAN] splatných dne [datum] a dne [datum]. Dle dodatku se po dobu splátkových prázdnin úvěr nadále úročí úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě, o tyto úroky se navýší celková částka k doplacení. Úroky jsou hrazeny následujícími splátkami, a pokud nedojde k jejich uhrazení, stávají se úroky součástí kapitalizovaného úroku. Splátky od [datum] do [datum] byly splaceny. Na splátku dne [datum] bylo ze strany žalovaného dne [datum] zaplaceno pouze [částka], přičemž tuto částku žalobkyně započetla na úhradu úroku splátky. Počínaje splátkou ke dni [datum] tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Ani následně neproběhla žádná platba ze strany žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním Smlouvy o úvěru č. [IBAN] dne [datum] k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou [částka] a nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem z úvěru [částka], který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne [datum] do [datum] ve výši 16,9 % p. a. z nesplacené jistiny ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Žalobkyně požaduje od [datum] smluvní úrok 12,75 % ročně. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne [datum], dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou [částka] a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši [částka], přičemž jejich výše byla stanovena ke dni [datum]. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni [datum]. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. [IBAN] ke dni podání žaloby činil na jistině částku [částka], dále smluvní úrok ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum], neboť dle interních pravidel poskytla žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný smluvní úrok v částce [částka].

2. Žalobkyně dále nárokuje částku [částka] s tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Rámcovou smlouvu č. [hodnota] a dne [datum] uzavřeli Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému zřízen účet č. [č. účtu]. Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu, tj. záporného zůstatku. Přesto se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši [částka].

3. Žalobkyně uvedla, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v Rámcové smlouvě).[právnická osoba] výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení a důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dne [datum] žádal žalovaný o půjčku ve výši [částka], čímž chtěl sloučit již poskytnuté půjčky. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný. Co se týče trvajících závazků, žalovaný ke dni podání žádosti splácel [částka] měsíčně a [částka] měsíčně. Příjem žalovaného od společnosti [právnická osoba] činil [částka] měsíčně. K výdajům domácnosti žalovaný sdělil částky [částka], [částka] a [částka], tj. výdaje na bydlení, léky, jídlo, dopravu, výdaje domácnosti dle expertní analýzy tehdy činily [částka]. Pro úplnost žalobkyně doplnila, že úvěr [IBAN] byl poskytnut žalovanému ve výši [částka], přičemž v částce [částka] byl účelově poskytnut pro refinancování jiného úvěru žalovaného. Smlouvou o úvěru [IBAN] došlo mimo jiné ke změně smlouvy o úvěru [IBAN] ze dne [datum], spočívající v refinancování původního dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Žalobkyně před uzavřením nové smlouvy prověřila, že schopnost žalovaného splácet úvěr nebyla snížena. Žalovaný udělil žalobkyni souhlas, aby si vyžádala výpis z jeho účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum], kterým byla prokázána výše čistého příjmu žalovaného za předcházející období v průměrné výši [částka]. Pokud jde o výdaje žalovaného, vycházela žalobkyně z informací, které jí v žádosti poskytl žalovaný a také z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Vedle úvěrové zprávy z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací, žalobkyně využívá informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v Rámcové smlouvě, a nahlíží do insolvenčního rejstříku. Tvrzení žalovaného ohledně splátek žalobkyně ověřovala z úvěrové zprávy ze dne [datum], z níž zjistila, že žalovaný má aktivní splátkové i nesplátkové produkty. Žalobkyně připočetla k výdajům žalovaného měsíční splátku dle zjištěných informací. Splátku nesplátkového úvěru a kreditní karty žalobkyně stanovila přepočtením čerpaného úvěru a kreditní karty na měsíční splátky. Žalobkyně při posuzovaní výdajů žalovaného k poskytovanému úvěru stanovila částku, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy jako potřebnou na výdaje žalovaného. Žalobkyně dále při posuzování úvěruschopnosti zohledňuje výsledky analýzy výdajů, kterou zpracovává na základě informací o spotřebním koši od ČSÚ a analýzy výdajů, které v žádostech uvedli ostatní klienti (analýza posuzuje výdaje žadatelů se stejným rodinným stavem, krajem bydliště, věkovou skupinou a typem bydlení). Žalobkyně v rámci expertní analýzy pro stanovení schopnosti splácet vypočítává pro každého klienta tzv. maximální limit splátky. Ten vyjadřuje maximální měsíční splátku úvěru, kterou je klient schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a ostatní pravidelné měsíční platby a náklady. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nevycházela pouze z informací, které uvedl žalovaný, ale informace také ověřovala na základě pohybů na jeho běžném účtu č. [č. účtu], kde v době sjednávání úvěru nebyly evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobkyně mohla dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně rovněž přihlédla ke skutečnosti, že žalovaný řádně splácel dříve poskytnuté úvěry.5. Žalobkyně dále k výzvě soudu sdělila, že na úvěr [IBAN] žalovaný celkem uhradil [částka], z toho [částka] žalobkyně započetla na jistinu a [částka] na úrok.6. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne [datum], nevyjádřil.7. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.8. Z žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:9. Z rámcové smlouvy číslo [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby dle požadavků žalovaného. Těmito službami bylo zejména zřízení a vedení běžného účtu č. [č. účtu]. Za poskytnuté služby se žalovaný zavázal hradit poplatky stanovené Ceníkem žalobkyně. Obchodní podmínky žalobkyně obsahovaly bližší úpravu práv a povinností účastníků. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od rámcové smlouvy nebo jiné jednotlivé smlouvy, pokud žalovaný podstatným způsobem porušil své smluvní nebo zákonné povinnosti, které souvisejí s bankovními službami. Odstoupením od rámcové smlouvy tato smlouva zaniká, a to okamžikem doručení písemného odstoupení žalovanému.10. Z Dodatku číslo [hodnota] k rámcové smlouvě číslo [hodnota] ze dne [datum] se podává, že žalovanému byl na jeho žádost zřízen běžný účet číslo [č. účtu].11. Z Dodatku číslo [hodnota] k rámcové smlouvě číslo [hodnota] ze dne [datum] se podává, že žalovanému byl na jeho žádost schválen úvěr číslo [IBAN], přičemž finanční prostředky z úvěru do výše [částka] byly využity ke splacení původního úvěru u žalobkyně a částka [částka] zaslaná na účet žalovaného nebyla vázána žádným účelem. Úvěr byl sjednán na 121 měsíců, s měsíční splátkou [částka] splatnou vždy k 24. dni v měsíci, úroková sazba byla sjednána ve výši 16,9 % ročně.12. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru shrnuje informace k poskytovanému úvěru v částce [částka].13. Podmínky pro používání úvěru vydané žalobkyní blíže upravovaly práva a povinnosti účastníků řízení.14. Dokladem o načerpání úvěru č. [IBAN] bylo prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] zaslána na účet částka sjednaného úvěru [částka].15. Z Dodatku číslo [hodnota] k rámcové smlouvě číslo [hodnota] ze dne [datum] se podává, že žalovaný sjednal se žalobkyní u úvěru číslo [IBAN] tzv. splátkové prázdniny a tedy byla odložena splatnost pravidelných měsíčních splátek splatných [datum] a [datum], od splátky splatné [datum] měl žalovaný pokračovat ve splácení pravidelných měsíčních splátek úvěru v termínech a výši podle splátkového kalendáře.16. Z Přehledu plateb k úvěru číslo [IBAN] ve spojení se splátkovým kalendářem bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr za období od [datum] do [datum] zaplatil ve splátkách celkem [částka]. Ke dni zesplatnění činila nezaplacená jistina [částka] a kapitalizovaný nezaplacený úrok [částka].17. Z Výpisu z běžného účtu žalovaného číslo [č. účtu] se podává, že na běžném účtu žalovaného vznikl debetní zůstatek v částce [částka] ke dni [datum].18. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky celkem [částka] ([částka] z titulu půjčky číslo [IBAN] a [částka] z titulu běžného účtu číslo [hodnota]), a to do [datum]. Pro případ nezaplacení žalobkyně upozornila na možné soudní vymáhání a nárůst dluhu o náklady soudního řízení.19. Co se týče posouzení úvěruschopnosti, žalobkyně předložila výpisy z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., dále úvěrovou zprávu mapující úvěrovou minulost žalovaného (žádosti o úvěr, trvající úvěry a jejich splácení bez prodlení). Z předložených výpisů z účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. se mimo jiné podává, že žalovaný měl v období září 2023 až prosince 2023 pravidelný příjem v částce [částka] v prosinci 2023, v částce [částka] v listopadu 2023 a v částce [částka] v říjnu 2023. Náklady žalovaného na bydlení a další výdaje na živobytí byly deklarovány v částce přes [částka]. Žalovaný byl lustrován v registrech BRKI/NRKI, interním Blacklistu a insolvenčním rejstříku bez záznamu. Žalovaný v době poskytnutí předmětného úvěru již jiný splácel, nicméně právě novým úvěrem konsolidoval ten předchozí (částkou [částka]).20. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně pro žalovaného zřídila a vedla bankovní účet a žalovaný se zavázal za zvolené služby související s bankovním účtem hradit sjednané poplatky. Svým povinnostem však nedostál, když se dostal do prodlení s jejich splacením. V důsledku prodlení žalobkyně zesplatnila nepovolený debet na účtu v částce [částka], přesto žalovaný svůj dluh spojený s vedením účtu nevyrovnal a zůstal dlužen žalovanou částku.21. Současně soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši [částka] a žalovaný se jej zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 16,9 % p. a. a případnými poplatky. Žalovaný svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostál, když se dostal do prodlení s úhradou dluhu. V důsledku prodlení žalobkyně závazek žalovaného ze smlouvy o půjčce zesplatnila, přesto žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal a zůstal dlužen částku [částka] z titulu půjčky číslo [IBAN] sestávající z jistiny [částka] a úroku [částka].22. Věc byla soudem posuzována podle následujících právních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).23. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet.24. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.25. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).27. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.28. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založen smlouvou o účtu uzavřenou dle § 2662 a násl. o. z. a dále smlouvou o úvěru uzavřenou v souladu s § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, když žalovanému zřídila bankovní účet, který pro žalovaného spravovala, a dále žalovanému poskytla finanční prostředky dle jeho žádosti. Finanční a celková osobní situace žalovaného byla žalobkyní ověřována s podloženým závěrem, že je žalovaný úvěruschopný. Nicméně žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když žalobkyni zůstal dlužen žalované částky. Výše žalovaných částek nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl jak co do žalované částky, tak i co do sjednaného úroku z úvěrů a zákonného úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva; žaloba).30. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému delší než zákonnou (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalovaného, jeho možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky, splátkám dle úvěrové smlouvy a v řízení prokázané situaci žalovaného. Naopak poskytnutí delší lhůty k plnění by nemělo podstatně zasáhnout do majetkových práv žalobkyně. Soud má též za to, že delší lhůta k plnění než je lhůta zákonná žalovanému umožní plnit dobrovolně, bez vykonávacího řízení, a tím zamezí i vzniku dalších nákladů ke splnění povinností žalovaného stanovených tímto rozsudkem.