Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jednak částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále částky [částka], částky [částka], částky [částka] a částky [částka], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný jako podnikatel s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které mohl žalovaný čerpat úvěr ve výši [částka], a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 28,17 % ročně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] v 25 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem ve výši [částka] z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze [částka]. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem [částka], náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši [částka], smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši [částka] (3 × [částka]) smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši [částka], příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizováno ke dni [datum], a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalovaný jako podnikatel uzavřel s žalobkyní dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. [hodnota] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 28,17 % ročně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] dle obchodních podmínek a sazebníku v 25 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení s každou splátkou. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši [částka] za každou jednotlivou upomínku. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalovaného ve výši [částka] /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku a oznámení o schválení úvěru na č. l. 9-12 spisu, údaje z veřejné části živnostenského/obchodního rejstříku na č. l. 26 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], se splácením splátek se však dostával do prodlení /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalovaného na č. l. 15 spisu, sdělení banky o majiteli účtu na č. l. 28 spisu/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz oznámení o zesplatnění a předžalobní upomínku na č. l. 19 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
11. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
12. Dle § 122 odst. 5 ZoSÚ se odstavce 1, 2 a 4 tohoto ustanovení použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.
13. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
19. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným měla záměr uzavřít smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši [částka] s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 25 měsíčních splátkách společně s úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši [částka] a s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru ve výši [částka] nejpozději do [datum]. S ohledem na veškeré parametry uvedené smlouvy jakožto i skutečnost, že uvedená smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) však soud uvedenou smlouvu považoval jako celek za neplatnou, jednak pro zjevný rozpor s dobrými mravy a jednak pro rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu ust. § 588 o. z.
20. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že poplatek za čerpání a sjednání úvěru v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či M. Škárová v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [adresa], s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Dle výpočtu soudu činil sjednaný smluvní úrok za dobu trvání smlouvy 48,15 % při poskytnutí jistiny ve výši [částka] a povinnosti vrátit celkem [částka] ({[40 000 / 27 000] - 1} × 100). Jak uvedl Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], při sjednávání úroku při úvěru jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo (zá)půjček. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly k datu uzavření smlouvy [datum] ve výši okolo 13 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům.
21. Soud tak shledal smlouvu jako celek za neplatnou (dle ustanovení § 3, § 8, § 433 odst. 1, § 547 a § 580 odst. 1, § 588 odst. 1 věty první a § 1802 o. z.), neboť jí byl sjednán úrok vysoce přesahující obvyklou úrokovou míru, tedy úrok nemravný, zjevně se příčící dobrým mravům a do jisté míry také narušující veřejný pořádek. Je totiž třeba bezvýhradně trvat na tom, aby (hospodářsky) silnější subjekty nezneužívaly svého postavení tak, že s nimi (hospodářsky) slabší subjekt (třeba i podnikatel) uzavře smlouvu obsahující zcela nerovná a s požadavkem přiměřenosti rozporná ujednání prospěšná pouze silnějšímu a současně nevýhodná jen pro slabšího. Výsledně tak smlouva o podnikatelském úvěru nemůže obstát v testu proporcionality s přihlédnutím k zásadám a normám ochrany slabší smluvní strany (§ 433 odst. 1 o. z.), když žalobkyně jako poskytovatelka podnikatelských úvěrů zneužila své hospodářské postavení k vytvoření a využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Jednání žalobkyně přitom dosáhlo takové intenzity, že tím zjevně narušila dobré mravy i veřejný pořádek. Vzhledem k tomu, že bez ujednání o poplatku za čerpání a sjednání úvěru by k uzavření smlouvy vůbec nedošlo, je smlouva neplatná jako celek (§ 576 o. z.).
22. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši [částka] bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající nesplacené části jistiny spolu s úrokem z prodlení z této částky. Ve zbývající části žaloby vztahující se k uplatněnému kapitalizovanému úroku, dále běžícímu smluvnímu úroku, jakožto i požadované smluvní pokuty, poplatků a zákonného úroku z prodlení ze zbytku jistiny (převyšující přiznanou částku [částka]) soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky vyplývají z neplatné úvěrové smlouvy.
23. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. v zákonem stanovené výši.
24. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 40,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.