Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 121/2024

Soud: Okresní soud v MělníkuDatum rozhodnutí: 9. 5. 2024Č. j.: 10 C 121/2024-44Samosoudce: Mgr. Oldřich KajzrAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 8. 2024Předmět řízení: o 332 991,03 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSME:2024:10.C.121.2024.1
neplatnost právního jednáníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (107) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny ve výši [částka], se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s úrokem ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále ve výši ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu o úvěru – [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [tel. číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splatit s úroky a poplatky v pevně stanovených měsíčních splátkách ve výši [částka]. Čerpání úvěru započalo dne [datum]. Žalovaná úvěr čerpala ve výši [částka], nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze [částka]. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum] a současně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka] a sankční poplatky ve výši [částka], příslušenství se skládá ze smluvního úroku kapitalizovaného ve výši [částka], úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši [částka] a následně z běžícího zákonného úroku z prodlení od dne [datum] do zaplacení.

2. Následně žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu, co do jistiny, zpět ve výši [částka], z důvodu úhrady žalované. Soud proto řízení v této části postupem dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) zastavil.

3. Žalobkyně se nadále domáhala úhrady ve výši [částka] s úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši [částka] a ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná se nevyjádřila.

5. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

7. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “, v jejímž rámci se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala splácet úvěr spolu s úroky ve výši 4,90 % ročně a sjednanými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. RPSN bylo sjednáno ve výši 5,09 % /viz smlouvu o úvěru Expres půjčka na č. l. 9 – 11 spisu, úvěrové podmínky a vysvětlení některých pojmů uložené v elektronické evidenci CEPR/. Žalovaná dle výpisu z účtu čerpala dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši [částka] /viz amortizaci na č. l. 17, umořovací tabulku na č. l. 17 p. v. – 18, výpisy z úvěrového a běžného účtu uložené v elektronické evidenci CEPR /. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila smluvené splátky úvěru řádně a včas, prohlásila žalobkyně ke dni [datum] úvěr za splatný, což žalované sdělila dopisem ze dne [datum], předaným k odeslání dne [datum] /oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 19, podací arch uložený v elektronické evidenci CEPR /. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 20, upomínky na č. l. 37 – 38 p. v./. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

8. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. V rámci procesu posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela toliko z žádosti o úvěr ze dne [datum], dle které byla žalovaná rozvedená, žila u rodičů, nevyšší dosažené vzdělání uvedla základní a od [datum] pracovala u zaměstnavatele [právnická osoba]. jako dělník/řemeslník na dobu neurčitou, s průměrným měsíčním příjmem [částka] a že vyživuje jednu osobu. Žalobkyně soudu předložila potvrzení o výši příjmu, dle kterého měla žalovaná čistý měsíční příjem (v průměru za poslední 3 měsíce) ve výši [částka] a dále předložila oznámení od ČSSZ, dle kterého žalované náležela částka [částka] měsíčně jako částka vypláceného invalidního důchodu prvního stupně /žádost o úvěr na č. l. 12 – 12 p. v. a 39 – 39 p. v., vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 13 – 13 p. v., 16, 40 – 41, potvrzení o výši příjmu na č. l. 14 a 42, oznámení od ČSSZ na č. l. 15/. Nelze neuvést s odkazem na tvrzení žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti, že v přehledu zjišťovaných údajů žalobkyně uvádí, že požadovaná a schválená výše úvěrového rámce je [částka] (viz č.l. 13 p.v.), v dané věci byl však poskytnut spotřebitelský úvěr [částka]. Dále k tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Zejména však žalobkyně žádným způsobem neověřila, avšak ani nezjišťovala, výdaje žalované. Aniž by žalobkyně zkoumala a ověřovala výdaje žalované, uzavřela, že nejsou důvodné pochybnosti ohledně její platební schopnosti. Žalobkyně nijak neověřovala celkovou příjmovou situaci rodiny žalované, kdy žalovaná uvedla celkové příjmy domácnosti ve výši [částka] a zřejmě z této částky bylo při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházeno, příp. tato byla při zjišťování celkové majetkové situace žalované brána v potaz, i přes to, že smlouvou o úvěru byla vázána pouze žalovaná. Dále nebylo zjišťováno, jaké jsou skutečné výdaje žalované na bydlení, na rodinu (s ohledem na vyživovanou osobu) apod. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

10. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

13. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

17. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků a smluvních úroků zamítl.

18. Žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši [částka] bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalované) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve vztahu ke kapitalizovanému úroku z prodlení požadovala žalobkyně částku ve výši [částka], která měla představovat úrok od [datum] do [datum] z dlužné částky a součet úroku z prodlení od [datum] do [datum], avšak dle výpočtu soudu tato činí pouze částku [částka], soud proto kapitalizovaný úrok ve výši [částka] zamítl.

20. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit skutkové zjištění, že žalovaná dluhy splácela, není-li v řízení zároveň prokázáno, že žalovaná měla dostatečné příjmy po uhrazení jejích výdajů na takové splácení a nikoliv že tyto dluhy splácela z dalších půjček či jiných zdrojů, které nemohou být pro splácení spotřebitelských úvěrů akceptovatelné. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uzavřel, že je třeba na splnění podmínky dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru pohlížet z materiálního hlediska, tj. neplatnost smlouvy má být dána tehdy, kdy spotřebitel skutečně nebyl schopen pro své špatné majetkové poměry úvěr splácet. Dále se k otázce úvěruschopnosti vyjádřil i Soudního dvora EU v rozsudku ze dne [datum] ve věci C-755/22, kde bylo uzavřeno, že neplatnost smlouvy musí být vnitrostátními soudy uzavřena i poté, kdy byl závazek spotřebitelem dle smlouvy zcela splněn, plnil-li dle neplatné smlouvy. Soudní dvůr pak v tomto rozhodnutí zdůraznil, že kontrola úvěruschopnosti má být ochranou před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti spotřebitele. Těmto rizikům má poskytovatel úvěru předcházet. K tomu Soudní dvůr dodal, že takové finanční důsledky mohou nastat i po splacení úvěru. Zdejší soud tak dodává, že smyslem řádného a dostatečného zjištění a ověření úvěruschopnosti spotřebitele ještě před poskytnutím úvěru není pouze to, zda bude schopen spotřebitel takový úvěr následně ve sjednaných termínech a výši splácet, ale i za jakou cenu, tj. zda toto splácení nepovede, jak uvedl Soudní dvůr, k jeho dalšímu nadměrnému zadlužování, popř. až k platební neschopnosti. Samotná skutečnost, že žalovaná na oba dluhy po určitou dobu splácela tak není dostatečným důkazem o tom, že bylo materiálního hledisko naplněno (jak o něm uvažuje Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), není-li zároveň zjištěno a prokázáno, že na ně plnila, protože jí to její příjmy ponížené o výdaje umožňovaly. Taková skutečnost pak v řízení žalobkyní prokázána nebyla. Je totiž na žalobkyni, aby prokázala, že naplnila požadavky, které na ni zákon v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru klade, a že tedy uzavřela obě smlouvy o úvěru platně. Konečně soud dodává, že ke stejnému závěru již dříve došel i Ústavní soud, který zdůraznil, že poskytováním úvěrů nemá docházet k zadlužování společnosti, a to konkrétně v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde Ústavní soud mj. uvedl: „…důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastnici), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 80,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,35 % a úspěchu žalované v rozsahu 9,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací