Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba].[IČO] IČO, ) uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše [částka], a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 8,9 % ročně a pojistným ve výši [částka] měsíčně ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka], náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 2 × [částka], 1 × [částka] za prohlášení úvěru za splatný/, 4× dlužné pojistné ve výši [částka], příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ke dni [datum] ve výši [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka], a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba].[IČO] IČO, ) dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 8,9 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění pracovní neschopnosti, trvalé invalidity a úmrtí, přičemž pojistné bylo sjednáno ve fixní částce [částka]. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši [částka] za každou jednotlivou upomínku a poplatek za zesplatnění úvěru ve výši [částka] /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 12-14 a 43-48 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 15 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16-26 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 27-28 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech BRKI, SOLUS a NRKI (a lustrací s negativním výsledkem v registrech CEE a ISIR). Z potvrzení o výši příjmu předloženého žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně počítala s příjmy žalovaného ve výši [částka] čistého měsíčně. Žalovaný dále uvedl příjmy ostatních (blíže nespecifikovaných) členů domácnosti ve výši [částka], které však právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala a ke kterým navíc není možné vůbec přihlížet, neboť nejde o příjmy žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně však zejména žádným způsobem neověřovala výdaje, když vycházela toliko z výdajů sestávajících z částky životního minima domácnosti ve výši [částka] a výše ostatních splátek žalovaného úvěrovým společnostem (mimo žalobkyni) v celkové výši [částka] měsíčně. Při splátce předmětného úvěru ve výši [částka] + měsíčního pojistného [částka] by se však žalovanému příjmy na tyto výdaje vůbec nepostačovali a každý měsíc by mu k řádné splátce chybělo více než [částka]. Jeho příjmy by tedy při těchto výpočtech společně s oběma splátkami nepokryly ani výdaje stanovené jako životní minimum. Dle názoru soudu navíc také nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných výdajů žalovaného, a to zejména za situace, kdy ze samotného zkoumání právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že žalovaný má splátky jiným věřitelům (vyjma žalobkyně) ve výši [částka] měsíčně, tedy s ohledem na příjmy žalovaného v poměrně vysoké výši. Právní předchůdkyně žalobkyně byla navíc bankou, u které měl žalovaný běžný účet, měla tak možnost zjistit reálné příjmy a výdaje z účtů žalovaného vedených přímo u ní. Soud tak uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost nejen řádně nezkoumala, ale údaje, které od žalovaného získala (resp. jako životní minimum nákladů pouze dosadila), navíc chybně vyhodnotila.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
15. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků a smluvních úroků zamítl.
16. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši [částka] bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem [částka]) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.
17. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (učiněná v rámci předžalobní výzvy) obsahovala lhůtu k plnění nejpozději do [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s ust. § 1970 o. z., právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího do zaplacení v zákonné výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období předchozí požadovaný úrok z prodlení zamítl.
18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08.