Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za den [datum] a rovněž smluvních úroků z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se obrátil dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce (zápůjčce), na základě níž mu poskytl částku [částka], a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit se smluvním úrokem, nazvaným též jako odměna za dobu trvání smlouvy ve výši [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce, přičemž první splátka měla být splatná dne [datum]. Žalovaný nedodržel podmínky pro splácení. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka], odměna za poskytnutí úvěru ve výši celkem [částka], a požadované příslušenství se skládá ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od [datum] do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. K jednání soudu nařízenému na [datum] se bez omluvy nedostavil žádný z předvolaných účastníků. Soud proto věc projednal podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy mohl vycházet jen z obsahu spisu. Nepřítomnému žalobci nemohl poskytnout žádných procesních poučení.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v hotovosti ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je splatit s úrokem (poplatkem, odměnou) za dobu trvání smlouvy ve výši [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná [datum]. Smluvní strany se dále dohodly, že v případě s prodlením s úhradou splátky delším než 15 dní, se dluh stává ihned splatným v celé výši a žalovaný je povinen jej ihned žalobci uhradit. Smluvní strany se dále dohodly, že dostane-li se žalovaný do prodlení s úhradou splátky po dobu více než 3 kalendářních dní, má žalobce nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně za každý započatý den z prodlení. Dostane-li se žalovaný do prodlení se splátkou po dobu delší než 7 kalendářních dní, uhradí žalobci poplatek z prodlení ve výši 2,5 % denně. Dostane-li se žalovaný do prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 14 kalendářních dní, uhradí žalobci smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,2 % denně. Přičemž při prodlení žalovaného delším než 30 dní, uhradí dlužník „jak smluvní úrok, smluvní poplatek z prodlení, poplatek z prodlení a zákonný úrok současně“ /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 3 spisu/. Žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky dle znění citované smlouvy v hotovosti, což potvrzuje svým podpisem smlouvy. Žalobce naposledy vyzval žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 4 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.
9. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
13. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou žalobce přenechal žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem (poplatkem za poskytnutí zápůjčky) vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Soud však shledal smluvní ujednání, ve kterém si smluvní strany sjednali pro případ prodlení jak smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně, tak současně „poplatek z prodlení“ ve výši 2,5 % denně, smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,2 % denně a současně se zákonný úrok z prodlení, za neplatné z důvodu zjevného porušení dobrých mravů ve smyslu ust. § 588 o. z. Takové ujednání činí pro rozpor s mravy, nota bene pro rozpor s veřejným pořádkem, v této části smlouvu neplatnou.
14. Dle znění smlouvy žalovaný od žalobce obdržel peněžité prostředky ve výši [částka], které se zavázal vrátit společně s úrokem ve výši [částka]. Soud proto žalobci přiznal celkem [částka] odpovídající nesplacené části jistiny spolu s požadovaným úrokem (odměnou). Žalobce dále požadoval úrok z prodlení v zákonné výši společně se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení. Tímto způsobem uplatněný smluvní úrok z prodlení bylo třeba zamítnout, když ustanovení smlouvy, z nějž případný smluvní úrok z prodlení vychází, je neplatné z důvodu jeho rozporu s dobrými mravy (viz shora). Z neplatného ujednání nelze případně ani dovozovat nároky nižší.
15. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úrok z prodlení ode dne [datum]. Dle ustanovení smlouvy však mohlo k prvnímu prodlení žalovaného dojít až dne následujícího po dni první splátky, tedy dne [datum]. Proto soud zákonný úrok z prodlení žalobci přiznal až od tohoto dne, za den [datum] jej zamítl.
16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.