Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále úroku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (BNP Paribas [právnická osoba], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] [IČO] IČO, ) uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše [částka] (žalovanému byla poskytnuta platební karta), a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit s úrokem ve výši 23,76 % ročně a s případnými poplatky a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši [částka]. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Pohledávka byla dne [datum] s účinností ke dni11. 10. 2022 postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku ve výši [částka] (dne [datum] 1 000 Kč a dne [datum] 2 000 Kč). Nárok žalobkyně tvoří dlužná jistina ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny pohledávky za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a náhrada nákladů za mimosoudní vymáhání pohledávky po postoupení pohledávky žalobkyni v celkové výši [částka], příslušenství představuje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalovaný uzavřel na základě jeho žádosti s právní předchůdkyní žalobkyně (BNP Paribas [právnická osoba]) dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše [částka] a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 23,76 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši [částka]. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně /viz žádost-smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku na č. l. 13–15, specifické podmínky na č. l. 15 p. v. – 16 p. v., rámcová smlouva na č. l. 17–18, info o úvěru na č. l. 19–19 p. v., standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10–11 p. v., informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru na č. l. 12/.
6. Žalovaný měl úvěr čerpat ve výši celkem [částka], přičemž tato skutečnost nebyla v rámci řízení prokázána. Se splácením splátek se měl dostával do prodlení, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru ke dni [datum] zesplatnila /viz oznámení o zesplatnění/odstoupení od smlouvy na č. l. 30–30 p. v./. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické evidenci CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 20–20 p. v. a 23 vč. podacího archu na č. l. 26, potvrzení o provedení transakce na č. l. 22, seznam postoupených pohledávek na č. l. 28 – 28 p. v./. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 21 a 31, podací arch na č. l. 27/.
7. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Žalovaný uvedl, že jeho výdaje nebyli nulové, ale více si o procesu zkoumání úvěruschopnosti nepamatuje. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována, když nebyly řádně zkoumány a ověřovány zejména výdaje žalovaného. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech (zejména ohledně prokázání zkoumání výdajů žalovaného, jakožto i k doložení skutečného poskytnutí tvrzených peněžních prostředků žalovanému) a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
9. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
12. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
15. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
16. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
19. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvních úroků i smluvní pokuty (jakožto i s ní souvisejícího příslušenství) zamítl.
20. Žalobkyně v rámci soudního řízení však dále neprokázala, že by skutečně poskytla žalovanému tvrzenou jistinu, když k této otázce nenavrhovala žádné způsobilé důkazní prostředky (listina „Číslo úvěru:42415304861100 [jméno FO] “ není jako důkazní prostředek k prokázání poskytnutí peněžních prostředků způsobilá, neboť představuje toliko tvrzení žalobkyně zachycené v listinné podobě, případně výpis z databáze právní předchůdkyně žalobkyně, který však sám o sobě neprokazuje, že ve výpisu uváděné transakce skutečně proběhly), a zároveň ji pro její neúčast na ústním jednání soud nemohl v tomto ohledu poskytnout poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. s důsledkem neunesení břemene tvrzení a důkazního. Žalobkyně totiž ani k písemné výzvě soudu výši poskytnuté jistiny úvěru žalovanému řádně neprokázala.
21. K tomu soud uvádí, že je primární povinností žalobkyně precizně tvrdit konkrétní výši a složení (jakožto i další významné okolnosti) ve vztahu ke všem uplatněným nárokům a jejich složkám. V občanském soudním řízení sporném se uplatňuje zásada projednací, podle které jsou účastníci řízení povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení); jsou též povinni plnit důkazní povinnost, tedy označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Důsledkem nesplnění těchto povinností je vynesení nepříznivého rozsudku pro účastníka, který je nesplnil; soud sám není povinen (ani oprávněn) po významných skutečnostech pátrat (srov. usnesení NS ze dne [datum], sp. zn. NS [spisová značka]). V daném případě soud nemohl na základě žalobních tvrzení dospět k jednoznačnému závěru, v jaké výši byla poskytnuta jistina, přičemž případná výjimka v možnosti nahradit absenci (resp. nekompletnost) žalobních tvrzení spočívající v nedostatečném vylíčení rozhodujících skutečností zprostředkovaně skrze odkaz na předkládané listiny (důkazní prostředky) musí být jako výjimka aplikována restriktivně. Bylo by v rozporu se zásadou rovnosti účastníků (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), aby soud svou činností (analýzou předložených listin) v podstatě plnil (a nahrazoval) procesní aktivitu žalobkyně, jde-li o splnění požadavků kladených na žalobu ustanovením § 79 odst. 1 věty druhé o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
22. S ohledem na neunesení břemena tvrzení a důkazního ve vztahu k poskytnuté jistině žalovanému tak soud nemohl posoudit ani případně poskytnutou jistinu jako bezdůvodné obohacení žalovaného. Žaloba tak není důvodná ani v této části, a soud ji tudíž zamítl v celém rozsahu.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady, dle obsahu spisu, nevznikly.