10 C 238/2023

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu slevy z ceny díla. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala zhotovit pro žalobce přístřešek u průmyslové haly. Součástí díla bylo zhotovení betonových základů a podlahy přístřešku a dodání a montáž konstrukce přístřešku. Dílo mělo být mj. zhotoveno v plné kvalitě s odbornou péčí a dle uzavřené smlouvy také v souladu s technickými normami. Původně měla být podlaha zhotovena z betonu vyztuženého kari sítěmi. Po ústní dohodě byla podlaha zhotovena z tzv. drátkobetonu. Další změnou bylo zvýšení tloušťky betonové podlahy z 15 centimetrů na 18 centimetrů. Dne [datum] bylo dílo předáno. Necelé 3 měsíce po předání díla se začaly v podlaze objevovat praskliny. Tuto vadu žalobce u žalované telefonicky a následně také e-mailem reklamoval dne [datum] a dožadoval se opravy. K povaze vady uvedl, že se jednalo o vadu skrytou, neboť praskliny se v podlaze nevyskytovaly ke dni předání dokončené podlahy. Vady jako takové vyplývaly z nedodržení projektové dokumentace a technologického postupu, a proto o nich žalovaná musela již v době realizace díla vědět. V reakci na reklamaci žalovaná navrhla opravu v podobě vyfrézování spár podlahy a následném zatmelení takto proříznutých spár trvale pružným tmelem. Daný způsob opravy nepovažoval žalobce za vhodný, a to i s ohledem na znalecký posudek č. [hodnota] -02/2023 znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] které si nechal žalobce vypracovat. Vyzval tak žalovanou k provedení opravy, která jediná dle žalobce mohla vést ke skutečnému odstranění vad, a to vybourání vadné podlahy a postavení nové za řádného dodržení technických postupů. Takový postup odpovídal uvedenému znaleckému posudku, ve kterém znalec vady označil za neodstranitelné, respektive odstranitelné pouze vybouráním podlahy a postavením podlahy nové. Možnost odstranění vady jiným způsobem opravy přitom znalec vyloučil. Opravu v podobě vybourání podlahy a postavení nové podlahy žalovaná odmítla a trvala na způsobu opravy, který sama navrhla. Žalobce proto změnil svůj původní požadavek na opravu ve smyslu § 2106 odst. 2 zákona č. 40/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), potažmo ve smyslu § 2107 odst. 3 téhož zákona na požadavek na přiměřenou slevu z cenu díla. Žalobce pak v průběhu řízení poukázal také ještě na další nedostatky podlahy. Konkrétně na to, že podlaha byla realizována z betonu v nižší kvalitě, když dle posledního rozpočtu měla žalovaná dodat beton třídy 25/30, ale na podlahu byl použit beton třídy 20/25. Rovněž namítla, že pod podlahu nebyla instalována kluzná fólie.

2. V průběhu řízení v rámci dokazování byl ke stavu zhotovené betonové podlahy vypracován znalecký posudek (viz odůvodnění níže). Žalobce následně poukázal na to, že žalovaná byla obeznámena s účelem vybudované podlahy, tedy s tím, že po ní budou jezdit zatížené vozíky s hutním materiálem. Dle znaleckého posudku takový přejezd manipulačních vozíků povede k olamování hran a tudíž i zvětšování trhlin podlahy. Trhliny, které se v podlaze vytvořily, pak vysoce překračují povolený limit trhlin. Podlaha jako taková je nevyhovující. Jako příčina trhlin v podlaze byl označen nekluzný, velmi nerovný zeminový podklad, do kterého se betonová deska zakotvila, absence provedení statistického výpočtu únosnosti podlahy, neověření kvality zhutnění podlahových vrstev, nezarovnání podkladových vrstev prosívkou a nesvaření podkladové folie. V důsledku zjištěných příčin vad pak ani není zajištěna požadovaná únosnost podlahy. Žalobce poukázal rovněž i na použití nevhodného betonu z hlediska použití podlahy ve venkovním prostředí. K samotným trhlinám v podlaze uvedl, že značně přesahují maximální přípustnou šířku. Opravu podlahy tak žalobce považuje s ohledem na všechna pochybení při její realizace za prakticky nemožnou.

3. Žalovaná se vyjádřila tak, že navrhla žalobu zamítnout. V reakci na tvrzení žalobce předně zpochybnila povahu trhlin betonové podlahy jako vad skrytých. Byť by se trhliny objevily až po předání díla, po jejich vytvoření se jednoznačně jedná o vady zjevné. Uvedla, že vadu v podobě trhlin byl žalobce povinen vůči žalované uplatnit bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu zjistil či zjistit měl. Nebylo však prokázáno, že by tak učinil. Žalovaná poukázala na to, že při uplatnění skrytých vad sice platí objektivní pětiletá lhůta, ale stejně tak platí lhůta subjektivní ve smyslu § 2629 odst. 1 o. z. Žalobce přitom tvrdil, že praskliny se v podlaze přístřešku začaly objevovat tři měsíce po předání díla. Dílo bylo předáno [datum]. Sám žalobce tedy potvrzuje, že praskliny se začaly objevovat před [datum]. Vady však byly vytknuty až dne [datum], tedy nikoliv bezodkladně, ale více než pět týdnů poté, co se objevily. Žalovaná také zpochybnila tvrzení žalobce, že by jí vady byly známy s ohledem na chybně zvolený technologický postup při realizaci díla. Z předávacího protokolu plyne, že v okamžiku předání díla byla podlaha v pořádku a nebylo prokázáno, že by trhliny byly způsobeny chybným postupem na straně žalované. Nadto, žalobce jako vady uplatnil pouze trhliny v podlaze. Žádné jiné vady vůči žalované řádně neuplatnil. Žalovaná dále uvedla, že přestože vady díla neuznala, v rámci zachování dobrých vztahů nabídla žalobci realizaci opravy podlahy. Ten však opravu neumožnil. Naopak svůj původně uplatněný požadavek na opravu podlahy změnil na požadavek na slevu z ceny díly. Tento postup žalovaná rozporuje s tím, že pro změnu nároku nebyly splněny podmínky. Oprava podlahy je totiž možná. Není přitom nutná výměna celé podlahy, ale je možné přistoupit k cenově dostupnějšímu a racionálnějšímu způsobu opravy. Oprava pak nebyla realizována jen proto, že to žalobce neumožnil. Neměl proto právo na změnu uplatněného nároku bez souhlasu žalované, jak vyplývá z § 2106 odst. 2 o. z. Nadto, není na žalobci, aby vyhodnocoval, zda je oprava proveditelná, či nikoliv. Žalovaná zpochybnila také příčinu vzniku trhlin. Tou byl dle subdodavatele geologický pohyb podloží. Při prohlídce podlahy za účasti žalované i subdodavatele, který podlahu realizoval, subdodavatel konstatoval, že podlaha je plně funkční a zatížitelná. Praskliny se objevují ve středu jednotlivých dilatačních rastrů podlah a v osách sloupů přístřešku na obvodových zdech. Uvedené svědčí o tom, že na místě dochází ke geologickému posunu staveb směrem dolů. Praskliny v podlaze proto nesouvisí s kvalitou betonu a podkladních vrstev. Žalobce přitom před výstavbou neprovedl geologický průzkum, přestože jej na tuto možnost žalovaná upozornila. V každém případě je možná oprava podlahy a není nutné její vybourání. Žalovaná také zpochybnila posudek předložený žalovanou s tím, že tento je tendenční. Žalovaná nebyla o jeho zadání informována, nemohla se jeho zadání jakkoliv účastnit ani se k němu vyjádřit. Žalovaná rovněž podotkla, že na spor nemají být aplikována ustanovení upravující ochranu spotřebitele, neboť sporná stavba byla realizována od počátku ve prospěch podnikatelského subjektu, společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, , jejímž jediným akcionářem je žalobce.[právnická osoba] průběhu sjednávání smlouvy o dílo a pořízení projektové dokumentace žalovaná uvedla, že projektová dokumentace byla dohodou stran změněna. Původní tloušťka betonové podlahy byla navýšena z 15 cm na 18 cm, přičemž byla změněna i technologie podlahy. Betonová podlaha vyztužená kari sítěmi byla zaměněna za podlahu z drátkobetonu. Co se týče samotných parametrů použitého betonu, bylo mezi stranami sjednáno toliko to, že podlaha má mít únosnost 5 tun na 1 m2.5. Žalovaná se dále vyjádřila k argumentaci žalobce uplatněné v průběhu řízení (v rámci dokazování) spočívající v tom, že podlaha měla být vyrobena z nevhodného betonu, přičemž měl být využit chybný technologický postup, když nebyla instalována kluzná fólie. Uvedla, že pokud žalobce v těchto skutečnostech spatřuje vady díla, pak tyto nebyly žalované řádně vytknuty. Co se pak týče nároků na použitou třídu betonu, ta byla v položkovém rozpočtu specifikována pouze ve vztahu k původní dokumentaci předpokládající podlahu z betonu vyztuženého kari sítěmi.6. V reakci na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (vypracovaný v průběhu řízení – viz níže) žalovaná zdůraznila, že znalec dospěl k závěru, že trhliny v předmětné podlaze jsou vadou opravitelnou, přičemž za vhodný způsob opravy označil postup, který od počátku navrhovala sama žalovaná. Vzhledem k tomu, že znalec označil vady za odstranitelné, nemohl žalobce přistoupit ke změně jím uplatněného nároku. Nemůže se tedy nyní úspěšně domáhat slevy z kupní ceny. Žalovaná dále uvedla, že ze znaleckého posudku vyplývá, že třída použitého betonu odpovídá povaze díla. Tím spíše pak za situace, když ve smlouvě o dílo nebyly požadavky na použitou třídu betonu stanoveny.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:8. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] uzavřel smlouvu o dílo, jejímž předmětem plnění bylo zhotovení přístřešku v Okružní ulici v [adresa]. Objednatelem předmětného díla byl dle smlouvy žalobce, přičemž jako kontaktní adresa je uvedeno „[Jméno žalobce], ENCO a.s.“ Součástí smlouvy bylo také ujednání, že realizací smlouvy o dílo má být co nejméně omezena činnost akciové společnosti [právnická osoba]., která podniká na pozemku a v budovách patřících objednateli (žalobci). Žalobce je jediným akcionářem a jednatelem uvedené společnosti. Přístřešek měl být zpracován dle projektové dokumentace zpracované [tituly před jménem] [jméno FO] /viz smlouva o dílo na č. l. 7-8 spisu, výpis z OR na č.l. 62 spisu/. Dle projektové dokumentace měla být podlaha založena na stěrkopískovém podsypu, na který měl navazovat podkladový beton, hydroizolace sklobit, a samotná podlaha měla být tvořena betonovou mazaninou s kari sítěmi /viz technická zprávy a výkres na č. l. 91-94 spisu/. Z provedených důkazů soud dále zjistil, že smlouvou o dílo strany ujednaly, že rozsah prací při realizaci díla je definován položkovým rozpočtem, který byl přílohou smlouvy. Betonové základy a podlaha přístřešku měly odpovídat právě specifikaci uvedené v rozsahu prací. Žalovaná se zavázala dílo provést dle smlouvy, v souladu s montážní dokumentací a platnými právními i ostatními předpisy vztahujícími se k realizovaným činnostem. Strany sjednaly, že žalobce převezme dílo pouze v případě, pokud na něm nebudou zjištěny vady či nedodělky. Záruční doba byla sjednána v délce 36 měsíců od převzetí díla objednatelem, přičemž žalovaná se zavázala na svůj náklad odstranit případné skryté vady díla písemně uplatněné žalobcem. Staveniště bylo pak předáno žalované ke zhotovení díla /viz smlouva o dílo na č. l. 7-8 spisu, zápis o předání staveniště na č. l. 9 spisu/. Původní rozpočet celé stavby ze dne [datum] zněl vyčíslením na částku [částka]. V popisu stavby obsahoval „provedení základových patek a podlahy z prostého betonu s ocelovou výztuží.“ Základová patka měla být z betonu C 25/30 XF1. Dne [datum] byl vypracován aktuálnější rozpočet stavby, který tvořil přílohu smlouvy o dílo. Opět obsahoval položku „provedení základových patek a podlahy z prostého betonu s ocelovou výztuží“, základová patka i základová deska měly být z betonu třídy C 25/30, v případě základové patky pak XF1 /viz rozpočty na č. l. 47 a 76 spisu/. Rovněž dle nesporných tvrzení účastníků tito jako smluvní strany po vzájemné dohodě učinily změnu smlouvy o dílo, a to ve vztahu k betonové podlaze přístřešku. Původní požadavek na betonovou podlahu o tloušťce betonu 15 cm nahradily požadavkem na podlahu z drátkobetonu o tloušťce 18 cm, přičemž sjednaly, že únosnost podlahy má činit 5 tun na 1 m2 /viz shodná tvrzení účastníků, e-mailová komunikace na č. l. 83-84 spisu/. K realizaci podlahy žalovaná využila služeb subdodavatele. Smlouvu o dílo se subdodavatelem uzavřela dne [datum], přičemž objednala mj. dodávku a montáž obvodových dilatací PUR pásky, dodávku a montáž kluzné separační PE-fólie, dodávku a montáž uložení drátkové (PP vláknové) výztuže, uložení a dodávku betonové směsi C20/25 tl. 150 mm – fr. kameniva do 16 mm, [právnická osoba], CEM 42,5 (32,5). Dodatkem č. [hodnota] uzavřeným dne [datum] byla tloušťka betonové podlahy zvýšena na 180 mm /viz subdodavatelská smlouva o dílo včetně dodatku č. [hodnota] na č. l. 55-61 spisu/. Dílo bylo žalobci předáno dne [datum], a to bez vad a nedodělků /viz předávací protokoly na č. l. 46 a 67 spisu/. Mezi stranami bylo dále nesporné, že dne [datum] žalobce u žalované uplatnil nárok na opravu vad podlahy v podobě prasklin, které se měly koncem ledna začít v podlaze objevovat. Vady byly uplatněny nejprve telefonicky, následně prostřednictvím e-mailu společně se zasláním fotografií poškozené podlahy. Vzhledem k tomu, že podlaha byla dodávána subdodavatelem, obrátila se žalovaná právě na něj s žádostí o vyjádření k uplatněným vadám. Dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že vady mohly být dle subdodavatele způsobeny smršťováním betonu či pohybem podloží. navrhla opravu podlahy jejím proříznutím a zatmelením trvale pružným tmelem /viz e-mailová komunikace na č. l. 10-11 spisu/. Na daný způsob opravy žalobce nepřistoupil a nechal si zpracoval znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Znalec mj. uvedl, za zhotovitel nedodržel řádný postup. Zabýval se výškovým posunem jednotlivých polí podaly a dospěl k závěru, že jeho důvodem je pokles podkladové zeminy. Za důvod vzniku trhlin označil znalec nedodržení ČSN. Jako opravu navrhl vybourání podlahy a její nahrazení novou podlahou realizovanou za dodržení technologických postupů dle ČSN /viz znalecký posudek na č. l. 16-30 spisu/. Žalovaná se závěry znaleckého posudku nesouhlasila. Setrvala na názoru sděleném subdodavatelem, že vlastnosti použitého drátkobetonu odpovídají parametrům smlouvy o dílo a že trhliny byly způsobeny pohybem podloží stavby, pročež je jejich výskyt důsledkem nedostatečné projektové přípravy. V návaznosti na znalecký posudek žalobce jako formu opravy požadoval vybourání podlahy a její nahrazení podlahou novou. Tento způsob opravy žalovaná odmítla. Žalobce následně transformoval svůj požadavek na nárok na slevu z ceny díla, a to ve výši [částka], což měla být cena, kterou za betonovou podlahu zaplatil /viz vzájemná komunikace na č. l. 12-15 spisu, e-mail na č. l. 86 spisu/.Povahou a důvodem žalobcem uplatněných vad v podobě trhlin v předmětné podlaze se zabýval také soudem ustanovený znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve znaleckém posudku 955/9/2024. Podlaha jako taková byla provedena obvyklým způsobem (hutnění podloží, instalace PE fólie, která však nebyla svařena, ukládka a rozprostření směsi, aplikace minerálního výsypu, finalizace povrchu, aplikace ošetřujícího nástřiku). Stejně tak rozmístění drátků v bubnu domíchávače a jejich rozmíchání do směsi lze považovat za standardní. Při stavbě byl použit beton třídy 20/25, který s ohledem na postupné zrání betonu v současnosti splňuje parametry třídy 25/30 a zejména pak sjednanou únosnost podlahy. Konfigurace předmětné podlahy v dané tloušťce, kvalitě a množství drátků a za využití daného typu betonu vyhovuje účelu sjednanému stranami a je z tohoto hlediska akceptovatelná. Co se týče použité třídy a typu betonu, pak třída betonu 20/25 X0 je s ohledem na umístění podlahy a její zastřešení akceptovatelná, kdy nelze předpokládat zvýšené použití solí pro vyřešení problémů v případě teplot pod bodem mrazu. Dle výsledků měření lze nadto použitý beton s ohledem na přítomnost přístřešku zařadit do třídy XF1 „mírně nasycen vodou bez rozmrazovacích prostředků“, což podmínkám na místě a předpokládanému účelu použití odpovídá. Dle výsledků měření pak tvrdost betonové podlahy ve skutečnosti odpovídá třídě C 25/30, což je zcela adekvátní. Byť je podlaha z hlediska technických parametrů akceptovatelná, vykazuje vady v podobě sporných prasklin/trhlin. Trhliny vznikly v důsledku nekluzného, velmi nerovného zeminového podkladu, do kterého se betonová deska zakotvila, čímž byla její podélná deformace prakticky znemožněna. Trhliny nevznikly jako důsledek chybného nebo nevhodného ošetření betonu. Takové trhliny by se totiž objevily na samém počátku tuhnutí, tedy před předáním díla, neboť dílo bylo předáno s měsíčním odstupem od dokončení podlahy a bez zjevných vad. Posuzované trhliny vznikaly postupně, a proto v době předání díla nemohly být odhaleny. Jedná se přitom o trhliny, které značně přesahují maximální technicky tolerovaný rozměr do 0,1 mm. Tím mají významný funkční dopad na využití podlahy, neboť podlaha má sloužit k pojezdu manipulačních a vysokozdvižných vozíků s tvrdými koly. To může vést k dalšímu odlamování okrajů trhlin a k jejich zvětšování. Vady ve formě trhlin lze však odstranit opravou spočívající v proříznutí spár a jejich následném sešití a zatmelení. Postup je takový, že trhlina se prořízne, respektive obřízne a následně vyplní tzv. plastmaltou. Současně je možné kolmo na trhlinu a tedy vzniklý řez provést průřezy, do kterých budou vsazeny a zatmeleny tzv. kovové zámky, díky čemuž dojde k pevnému sešití betonu. Použitá plastmalta pak má násobně větší tvrdost než beton a zajišťuje, že se spára znovu „nerozjede“. Oprava má nicméně optické dopady, kdy v podlaze zůstanou zřetelně viditelné „mapy“ tvořené plastmaltou. Tento pohledový nedostatek nelze v průmyslovém provozu uspokojivě sanovat polymerovým nátěrem, neboť tento degraduje otěrem, kterému je při pojezdu manipulační techniky vystaven. Cenu opravy lze předpokládat do [částka] /viz výslech znalce, vyjádření znalce k oponentnímu vyjádření na č. l. 220-222 spisu, stavební deník na č. l. 87-90 spisu/.9. Po slyšení znalce se soud k námitkám žalobce ještě zabýval předloženým oponentním vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO], CSc, když podle něj dílo nebylo dodáno standardním způsobem a v souladu s požadavky na původně zamýšlenou betonovou podlahu vyztuženou kari sítěmi. Oponentní vyjádření poukazuje především na to, že nebyla použita vhodná třída betonu a při zhotovení podlahy nebyl dodržen standardní postup, pročež jsou v tomto ohledu snahy o nápravu díla zbytečné /viz oponentní odborné vyjádření v přílohové obálce spisu/.10. V souzené věci soud učinil skutkový závěr, který jest takový, že účastníci jako smluvní strany uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo pro žalobce jako objednatele zhotovení přístřešku v Okružní ulici v [adresa], a to včetně zhotovení předmětné betonové podlahy. Tuto smlouvu o dílo strany v průběhu realizace díla změnily, a to v rozsahu parametrů betonové podlahy. Původně byla předpokládána realizace podlahy z betonu vyztuženého kari sítěmi. K této podlaze se také vztahoval rozpočet stavby, ve kterém byly stanoveny parametry tohoto typu podlahy, a to třída betonu 25/30. Ústní dohodou strany byly parametry podlahy změněny na podlahu z drátkobetonu. Došlo také k navýšení tloušťky podlahy z 15 cm na 18 cm s cílem zvýšení její únosnosti na 5 tun na 1 m2. Pro tento typ podlahy již bližší parametry strany nesjednaly. Dílo bylo žalobci předáno dne [datum]. Ke konci ledna 2023 se začaly na podlaze objevovat vady v podobě prasklin. Tyto vady žalobce u žalovaného [datum] reklamoval a dožadoval se jejich odstranění. Vady v podobě prasklin se vyskytovaly prakticky po celé délce podlahy a dosahovaly šíře, která fakticky znemožňovala řádné užívání podlahy v daném typu provozu, neboť za předpokladu pojezdu manipulačních a vysokozdvižných vozíků by docházelo k odlamování spár a jejich zvětšování. Žalovaná nabídla odstranění vad formou proříznutí spár a jejich tzv. zalepení a zašití. Tuto formu opravy žalobce považoval za nedostatečnou a odmítl ji. Domáhal se opravy v podobě vybourání podlahy a jejího nového provedení. Následně svůj požadavek jednostranně změnil na slevu z kupní ceny ve výši zahrnující náklady na vybourání podlahy a realizaci nové podlahy. Žalovanou nabídnutá forma opravy v podobě sešití a zalepení spár by vedla k funkční opravě podlahy, přičemž vada by přetrvala pouze z estetického hlediska, kdy by na podlaze byly patrné stopy po opravě.11. Soud nevyhověl návrhu na doplnění dalšího dokazování výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a vypracováním revizního posudku, neboť tyto vyhodnotil jako nadbytečné. Jak bude vysvětleno dále zásadní otázkou pro posouzení věci bylo, zda jsou vady sporné podlahy odstranitelné tak, aby jejich opravou bylo lze dosáhnout parametrů požadovaných žalobcem a podlaha byla způsobilá k užívání. Na tuto otázku podal znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vyčerpávající odpověď, přičemž v rozsahu relevantních závěrů právě k otázce odstranitelnosti vady nebyl relevantně zpochybněn, a to ani oponentním vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Soud provedl při jednání rovněž podrobný výslech ustanoveného soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který své posudkové závěry při slyšení vysvětlil a k otázkám argumentačně odborně doplnil tak, že soud neměl k provedenému důkazu žádných pochybností. Proto soud nepovažoval za nutné [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] k věci vyslechnout či nechat ve věci vypracovat žalobcem navrhovaný revizní posudek.12. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil pro věc další významné, resp. rozhodné skutečnosti.13. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”) a platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.14. Podle § 2568 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.15. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.16. Podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle odst. 2 téhož ustanovení převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.17. Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.18. Podle § 2629 odst. 1 o. z. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.19. Podle § 2099 o. z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.20. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.21. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.22. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.23. Podle § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odst. 3 téhož ustanovení nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107 o.z.24. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dle odst. 2. téhož ustanovení dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Dle odst. 3 Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.25. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Dle odst. 2 téhož ustanovení k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.26. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.27. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím jakožto slevy za vady dodaného díla. V řízení bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem plnění bylo zhotovení přístřešku v Okružní ulici v [adresa]. Součástí přístřešku byla též betonová podlaha, kterou žalovaná dodala prostřednictvím subdodavatele. Strany si původně stanovily parametry díla včetně podlahy prostřednictvím rozpočtu. Následně však přistoupily ke změně smlouvy uzavřené vzájemnou dohodou, přičemž změna se týkala právě parametrů předmětné betonové podlahy. Byla kompletně změněna technologie podlahy, kdy byla betonová podlaha vyztužená kari sítěmi nahrazena podlahou z drátkobetonu. Rovněž byla zvýšena tloušťka podlahy, a to z 15 cm na 18 cm. Jako jediný parametr takto upravené nové podlahy byla sjednána její únosnost, a to 5 tun na 1 m2. Žalobce dílo dne [datum] převzal bez jakýchkoliv zjištěných vad. Dne [datum] však žalobci vytkl vady v podobě trhlin v betonové podlaze, přičemž uplatnil nárok na opravu těchto vad. Následně poté, co mu žalovaná nabídla opravu vad proříznutí, sešitím a zatmelením podlahy, svůj požadavek změnil na slevu z kupní ceny, když se domníval, že jedinou možností řádné opravy je podlahy je její vybourání a nahrazení podlahou novou.28. Pro posouzení věci byly zásadní, resp. stěžejní následující otázky: 1) rozsah vytknutých vad; 2) povaha vad v podobě trhlin v podlaze, tedy zda se jedná o vady skryté či zjevné; 3) s druhou otázkou související otázka, a to okamžik vzniku vad, respektive okamžik, ke kterému mohly být namítnutí vady poprvé zjištěny; 4) včasnost vytknutí vad v návaznosti na okamžik jejich zjištění; 5) povaha vad z hlediska jejich opravitelnosti ve vztahu k možnosti žalobce změnit původně uplatněný nárok na odstranění vad na nárok na slevu z kupní ceny.29. [právnická osoba]) z provedeného dokazování vyplynulo, že strany si sjednaly dodání díla, jehož součástí byla betonová podlaha. Pro tu měly být jednotlivé parametry stanoveny rozpočtem. V průběhu realizace díla však došlo ke změně smlouvy o dílo ústní dohodou stran, kdy byl zaměněn typ podlahy. Parametry nové podlahy, která byla vytvořena z drátkobetonu, pak již byly stanoveny velmi obecně, a to především požadavkem na únosnost podlahy 5 tun na 1 m2. Takto byla podlaha dodána, přičemž po převzetí se v ní začaly následně objevovat trhliny. Právě existence trhlin byla žalobcem vůči žalované řádně vytknuta. V průběhu řízení se těžiště argumentace žalobce, a to zjevně i s ohledem na znalecká a odborná vyjádření, přesunulo k vadám v podobě dodání podlahy z jiné třídy betonu, než byla původně specifikována. Tato argumentace se však do značné míry míjí s předmětem řízení. Ten je totiž vymezen právě vadami, které byly žalobcem vytknuty. Argumentace použitím nevhodné třídy betonu by byla relevantní v situaci, kdy by právě tato skutečnost byla příčinou vzniku trhlin, tedy v situaci, kdy by trhliny vznikaly např. pro nedostatečnou únosnost podlahy či nedostatečnou odolnost zvolené třídy betonu vůči vlivům prostředí na místě předpokládaným. Tato situace však nenastala. Ze znaleckých posudků, zejména pak z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vyplývá, že trhliny v podlaze jsou důsledkem pohybu podloží. V samotných technických ohledech pak podlaha, respektive použitý materiál podlahy, splňuje obecné požadavky, které si strany sjednaly, a které byly ve vztahu k podlaze z drátkobetonu stanoveny zcela vágně. Případnou vadu v podobě dodání jiné třídy betonu je tak nutné považovat za vadu samostatnou, nezávislou na vadě v podobě trhlin v podlaze. Tato vada, pokud by se vůbec skutečně o vadu s ohledem na obecnou specifikaci drátkobetonové podlahy jednalo, pak nebylo řádně vytknuta. Je přitom nutné zdůraznit, že když docházelo ke změně typu podlahy, bylo na žalobci, aby si blíže vyhradil konkrétní vlastnosti podlahy, respektive použitých materiálů. Po změně technologie není možné vycházet z rozpočtu, který se vztahoval k jinému typu podlahy a jinému technologickému postupu. Nelze tedy bez dalšího činit závěr, že pro podlahu z drátkobetonu měl být použit beton totožné třídy jako pro původní podlahu a že by použití jiné třído betonu bylo automaticky možné považovat za vadu.30. Na tomto místě považuje soud za vhodné uvést, že uvedené závěry pak úzce souvisí také s hodnocením oponentního odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], kterým měl být zpochybněn znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Odborné vyjádření totiž nezpochybňuje znalecký posudek v rozhodné otázce spočívající v závěru o opravitelnosti dodané podlahy. Těžiště odborného vyjádření spočívá právě v hodnocení dílčích parametrů betonové podlahy či hodnocení průběhu realizace podlahy. Tyto skutečnosti však nebyly jako vady vytknuty a nemohou být předmětem nynějšího řízení, jak bylo vysvětleno výše. V rozhodné otázce opravitelnosti podlahy znalecký posudek oponentním vyjádřením relevantně zpochybněn nebyl. Oba znalci vychází z toho, že praskliny v betonové podlaze vznikly pohybem podloží, přičemž oba znalci také připouští, že tomuto šlo předejít, pokud by byl při realizaci podlahy použit jiný postup. V současné situaci však již praskliny vznikly a rozhodnou otázkou je, zda lze danou situaci sanovat opravou podlahy tak, že podlaha pak bude splňovat mezi stranami dohodnuté parametry, či toto není již možné. Podle soudu na tuto otázku dává znalecký posudek jasnou a nezpochybněnou odpověď.31. Ad 2) soud předně uvádí, že existence vad v podobě prasklin podlahy byla bezezbytku prokázána, a to zejména ze znaleckých posudků a odborných vyjádření. Z provedeného dokazování přitom jednoznačně vyplynulo, že sporné vady v podobě trhlin/prasklin podlahy je třeba hodnotit jako vady skryté. O této skutečnosti svědčí zejména znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který podrobně osvětlil nejpravděpodobnější příčinu vzniku trhlin, a to ukotvení betonového masivu podlahy v nekluzném povrchu podloží, ve kterém došlo v důsledku zatížení k následným pohybům. Pohyb podloží jako příčinu vzniku trhlin ostatně vyhodnotili oba znalci. Ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] je pak podrobně vysvětleno, proč vady nebyly zjistitelné při předání díla, ale projevily se až s několikaměsíčním zpožděním. Stejně tak bylo vysvětleno, že za dodržení řádného postupu, kdy by bylo podloží připraveno tak, aby splňovalo požadavky na kluznost povrchu, by k vadám v podobě trhlin dojít nemuselo. Vady vedoucí ke vzniku trhlin tak dílo mělo již v okamžiku předání, nicméně projevila se až následně. O povaze vad jako vad skrytých ve smyslu § 2629 odst. 1 o. z. soud po provedeném dokazování slyšením znalce neměl nejmenší pochyby.32. Ad 3) a 4) je nutné vzhledem k tomu, že namítány byly vady skryté, stanovit, zda byly řádně vytknuty v zákonné lhůtě. Z provedeného dokazování vyplynulo, že vady se začaly projevovat, respektive byly poprvé zjistitelné koncem ledna 2023. Tato skutečnost vyplývá především ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který vysvětlil, že došlo k pohybu podloží v důsledku zatížení, přičemž právě tím se trhliny vyskytly až se zpožděním. Z popisu vzniku trhlin je pak zřejmé, že tyto se začaly objevovat pozvolna a postupně se zvětšovaly, přičemž stoupala i jejich četnost. Je přitom zřejmé, že při prvním pozorování praskliny, která byla zpočátku menšího charakteru, nemusel žalobce této skutečnosti přikládat váhu, a až s postupujícím se zhoršováním stavu podlahy mohl vyhodnotit, že podlaha trpí podstatnou vadou. Nelze vyloučit, že drobné praskliny by nemusely bránit řádnému použití podlahy, jak bylo vysvětleno ve znaleckém posudku. Za daných okolností považuje soud za adekvátní, pokud žalobce vytkl žalované vady [datum], tedy přibližně 5 – 6 týdnů poté, co se začaly objevovat a v daném kontextu hodnotí vytknutí vad jako bezodkladné. V tomto ohledu tedy soud uzavírá, že žalobce uplatnil u žalované vady ve lhůtě stanovené v § 2629 odst. 1 o. z.33. Ad 5) soud nejprve konstatuje, že ve věci byly zjištěny skryté vady díla (betonové podlahy), které žalobce žalované řádně vytkl, přičemž se dožadoval odstranění vad opravou. Tento požadavek však následně změnil na slevu z kupní ceny, a právě slevy z kupní ceny se v tomto řízení také domáhal. Podle § 2106 odst. 2 o. z. v návaznosti na § 2615 odst. 2 o. z. je však změna původně uplatněného požadavku na opravu vady bez souhlasu dodavatele (žalované) možná pouze v případě, že se vada ukáže jako neopravitelná. Pro posouzení oprávněnosti nároku žalobce bylo stěžejní, zda vytknuté vady bylo lze považovat za odstranitelné, či nikoliv. Provedenými důkazy přitom bylo postaveno na jisto, že vytknuté vady, které jsou předmětem daného sporu, odstranitelné jsou. Odstranitelnost posuzovaných vad byla vyčerpávajícím způsobem vysvětlena znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Ten zohlednil příčinu vzniku trhlin, dobu, která uplynula od zhotovení podlahy, a rozsah trhlin, a dospěl k jednoznačnému závěru, že podlaha je z funkčního hlediska opravitelná, a to způsobem, který od počátku navrhovala žalovaná, tedy proříznutím trhlin a jejich sešitím a zatmelením. Oprava sice bude mít estetické dopady, nicméně tato skutečnost nemůže na závěru o opravitelnosti uplatněných vad něčeho změnit. Slyšený znalec dospěl rovněž k závěru, že po opravě by měla podlaha splňovat parametry, které byly velmi obecně stanoveny, když došlo ke změně typu podlahy, a to z hlediska únosnosti a tvrdosti podlahy. Stejně tak podle zkoušek odpovídá třída použitého betonu požadavkům, které lze na betonovou podlahu ve zhotoveném přístřešku očekávat.34. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že vytknuté vady jsou opravitelné, pak musel také shledat, že nebyly splněny podmínky pro změnu požadavku žalobce z původně uplatněné opravy podlahy na přiměřenou slevu z ceny díla ve smyslu § 2106 odst. 2 o. z. Protože se žalobce domáhala zaplacení žalované částky právě z titulu z titulu slevy z ceny díla, přičemž pro uplatnění takového nároku nebyly splněny zákonné podmínky, soud žalobu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).35. Závěrem soud nad rámec výše uvedeného k argumentaci žalobce spočívající v tom, že mu má svědčit postavení spotřebitele a s tím související zvýšená ochrana, konstatuje, že žalobce se v postavení spotřebitele při uzavření smlouvy o dílo nenacházel. Smlouva byla žalobcem zjevně uzavřena z pozice jediného akcionáře společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, , neboť přístřešek měl sloužit právě a výhradně k provozu této společnosti za účelem jejího podnikání. Žalobce ostatně při sjednávání parametrů podlahy přistoupil k zvýšení její tloušťky a únosnosti právě s ohledem na to, že po podlaze se měla pohybovat manipulační technika výrazně zatížená hutním materiálem určeným pro realizaci podnikatelské činnosti uvedené společnosti. O účelu předmětné betonové podlahy spočívajícím v jejím využití k podnikání soud neměl pochybnosti. Dílo tedy nebylo objednáno mimo rámec podnikatelské činnosti ve smyslu § 419 o. z., ale naopak právě za účelem její realizace.36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vždy v rozhodném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šestnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (celkem [částka] včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [datum], dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum] (celkem [částka]) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] (výrok II. tohoto rozsudku).