Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 248/2024

Soud: Okresní soud v MělníkuDatum rozhodnutí: 10. 9. 2024Č. j.: 10 C 248/2024-33Samosoudce: Mgr. Oldřich KajzrAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 11. 2024Předmět řízení: o 72 866,18 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSME:2024:10.C.248.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (65) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 30 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], a dále s úrokem z prodlení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný jako podnikatel s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty, na základě níž mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše [částka], a žalovaný se zavázal karetní úvěr splatit s případnými poplatky v pravidelných minimálních měsíčních splátkách stanovené jako procento z částky vyčerpaného úvěrového rámce dle specifikace. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal ani navzdory upozorněním. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka], soud však přepočtem zjistil, že požadovaný nárok se správně skládá z částky [částka], který tvoří dlužná jistina ve výši [částka], poplatky v celkové výši [částka] (za odeslání upomínek ve výši [částka] – 600 × 5, za přečerpání úvěrového rámce ve výši [částka], ve výši [částka] za prohlášení úvěru za splatný a ve výši [částka] za výběry z bankomatu), a dále z příslušenství v podobě smluvního úroku kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši [částka] (posléze přirostlých k jistině dle čl. 43 všeobecných produktových podmínek), příslušenství se skládá z úroku z dlužného smluvního úroku kapitalizovaného od [datum] do [datum] a z úroku z dlužné jistiny kapitalizovaného od [datum] do [datum].

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný jako podnikatel uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše [částka] a žalovaný se zavázal karetní úvěr splácet včetně úroků a poplatků dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách. Poskytnuté peněžní prostředky byly žalobkyní úročeny denně, a to ode dne čerpání úvěru úrokovou sazbou ve výši 14,99 % ročně, metodou – počet dní v příslušném kalendářním měsíci. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši [částka] za každou jednotlivou upomínku, poplatek za přečerpání úvěrového rámce měsíčně ve výši [částka], poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši [částka] a poplatek za výběry z bankomatů, případně za zaslání výpisu poštou /viz smlouvu na č. l. 12 – 14 p. v., včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku v elektronické evidenci CEPR, údaje z veřejné části živnostenského/obchodního rejstříku na č. l. 27/. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši [částka], se splácením splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz platební historie na č. l. 15–19, oznámení o zesplatnění na č. l. 20/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 21–22/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ust. § 1806 o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná.

12. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše [částka] s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem a poplatky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách vyúčtovaných za příslušné období. Žalovaný úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpal ve výši [částka], nehradil však příslušné splátky řádně a včas, neboť se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši [částka], kapitalizovanému smluvnímu úroku ve výši [částka] a kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení ve výši [částka] (které přirostly k jistině) a poplatkům v celkové výši [částka], jakožto i uplatněný úrok a úrok z prodlení.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. Soud však nevyhověl žalobkyni ohledně uplatněných poplatků ve zbývající výši [částka]. Dle smlouvy (resp. ceníku) bylo mezi účastníky ujednáno, že žalobkyně má nárok na poplatky – nedodržení smluvních podmínek, a to v paušální výši [částka] za „zaslání každé upomínky“ dohromady ve výši [částka]. Požadavek na uhrazení poplatků – náhrady nákladů za upomínání s ohledem na její paušální výši soud posoudil toliko jako sjednanou smluvní pokutu, neboť jednou z definic smluvní pokuty je právě paušalizovaná náhrada nákladů. Žalobkyně nikterak netvrdila a ani neprokazovala, že by se náhrada (účelně vynaložených) nákladů měla sestávat z konkrétních vyúčtovaných částek ve smyslu ust. § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ (přičemž s ohledem na neúčast žalobkyně u nařízeného soudního jednání ji soud nemohl poučit o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.”). Výše smluvní pokuty související s jednotlivou splátkou může činit dle limitu uvedeného v ust. § 122 odst. 2 ZoSÚ nejvýše [částka], přičemž žalobkyně netvrdila, že by se poplatek vztahoval k většímu počtu splátek (neboť v tomto ohledu netvrdila ničeho). Z toho důvodu soud posoudil nárok žalobkyně na uvedený poplatek jako důvodný pouze do výše [částka] za upomínku, v celkové výši tedy [částka] za 5 upomínek. Žalobkyni proto žádná další část uvedeného poplatku nenáleží, a soud proto uvedené poplatky v uplatněné (zbývající) výši [částka] zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty (po správném přepočtu) ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací