Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále pak částky [částka] a částky [částka], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.coolcredit.cz) dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta jistina zápůjčky ve výši [částka], a žalovaný se zavázal jistinu splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]. Žalobkyně dále tvrdila, že ověřila totožnost žalovaného kopií dokladu totožnosti s fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby. Žalobkyně žalovanému jistinu zápůjčky poskytla, žalovaný však nedodržel řádně podmínky pro splácení, když uhradil do data splatnosti dne [datum] celkem pouze [částka]. Žalovaný zápůjčku obdržel, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina spolu s poplatkem, celkově ve výši [částka] a dále smluvní pokuta ve výši [částka], příslušenství se skládá z účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši [částka] (5×[částka]) a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] (jistiny a poplatku) od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se nevyjádřil.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání, ke kterému se žádný z řádně předvolaných účastníků nedostavil. Žalobkyně se z účasti omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů (podle stavu ke dni rozhodnutí soudu).
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal jistinu splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly dle bodu 2.3 smlouvy smluvní pokutu konkrétně ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši [částka] kapitalizovanou ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky ([datum]) do vyhotovení žaloby ([datum]), a dále náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) ve výši [částka] /výzva (max. 5 výzev) /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 8-9 spisu včetně všeobecných obchodních podmínek v elektronické evidenci CEPR/. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši [částka] převodem na jeho bankovní účet, avšak žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas /viz potvrzení o platbě na č. l. 10, upomínky na č. l. 11-13/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou dne [datum] /viz předžalobní upomínku na č. l. 14/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Soud však z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnosti o zkoumání úvěruschopnost sice v obecné rovině tvrdila, když prohlásila, že si od žalovaného vyžádala informace ohledně rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů, případně, že nahlédla do relevantních databází, nicméně k prokázání svých tvrzení na výzvu soudu neoznačila a nepředložila soudu jediný důkaz, a naopak uvedla, že k prověřování úvěruschopnosti ničeho doplňovat nebude. V tomto ohledu se sluší odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněném v časopise Soudní judikatura, sešit č. [hodnota], ročník 2011, pod číslem [hodnota]) v němž uvedený soud dovodil, že poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném podle § 114c o. s. ř., a výslovně zdůraznil, že při jiném úkonu soud poučeni o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Např. v usneseních ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], pak navázal Nejvyšší soud bližším vysvětlením, že účastník, který se jednání neúčastnil, dobrodiní poučení podle § 118a o. s. ř. ztrácí (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] -II.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně v poměru k otázce zkoumání úvěruschopnosti uvedla jednak zcela povšechní tvrzení a dále tvrzení ani nijak neprokazovala a na výzvu soudu nijak nedoplnila a s přihlédnutím k tomu, že se k ústnímu jednání s omluvou nedostavila a soud tak nemohl přistoupit k poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nebylo lze než uzavřít na to, že žalobkyně svou povinnost z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalovaného nesplnila.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.
9. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
12. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce (která je současně spotřebitelským úvěrem), jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaného poplatku za uzavření smlouvy, náhrady nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty zamítl.
16. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši [částka] bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem [částka]) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.
17. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.
18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení zaokrouhleně v částce [částka], přičemž tato částka představuje 23,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.