Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem v kapitalizované výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení [částka] s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , po jejímž zániku přešel veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti s účinností přeshraniční fúze, tj. k [datum] na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne [právnická osoba]. 2001 smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě níž byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem až do výše [částka], a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit s úrokem ve výši 23,76 % ročně a s případnými poplatky a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách v minimálně stanovené výši 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně v částce [částka]. Doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena ve výši [částka]. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] na žalobkyni. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina, příslušenství představuje náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši [částka], smluvní úrok ve výši 23,76 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a běžící úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], dne [právnická osoba]. 2001 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání úvěrové karty [Anonymizováno] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše [částka] a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 5 % z dlužné částky/viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 10 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 18 spisu, žádost na č. l. 31 spisu/. Žalovaný na úvěr čerpal celkem částku [částka] a na svůj dluh uhradil částku celkem [částka]. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy, úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu /viz tvrzení žalobkyně, přehled čerpání na č. l. 23-27 spisu, odstoupení od smlouvy na č. l. 8 spisu /. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 14-16 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 12 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 21, potvrzení o provedení transakce na č. l. 32 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz výzva na č. l. 11 spisu, předžalobní upomínka na č. l. 19 spisu, podací arch na č. l. 7 spisu, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 22 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.[právnická osoba] ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen „obč. zák.“), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obch. zák.“).6. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě podepsané smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal finanční prostředky, ale nevrátil je řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky, pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení a účinky postoupení vůči žalovanému, odpovídá právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik právního vztahu ze smlouvy o úvěru a jeho obsah, leželo důkazní břemeno tvrdit a prokázat, že nárok vůči němu byl splněn, že nevznikl nebo zanikl z jiného důvodu na žalovaném, který však v tomto směru nic netvrdil a neprokazoval. Žalobkyně tak po právu uplatnila svůj nárok na uhrazení nesplacené jistiny ve výši [částka], a soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl.9. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, dostal se s plněním své smluvní povinnosti do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.11. Soud však nepřiznal žalobkyni náhradu uplatněných nákladů mimosoudního vymáhání ve výši [částka], neboť tyto žalobkyni nenáleží. Uvedené náklady mimosoudního vymáhání nebyly mezi účastníky sjednány, nýbrž tyto byly žalovanému ze strany žalobkyně (jakožto subjektu, na kterého byla pohledávka postoupena) pouze jednostranně oznámeny /viz č. l. 11 spisu/. Uvedené náklady však nemusely být žalobkyní vynaloženy, jednalo se ze strany žalobkyně pouze o další pokus o vymožení plnění před podáním žaloby. Uvedené náklady tudíž nemohou být bez dalšího přenášeny na žalovaného, a to ani v případě, že žalobkyně dále vyzývá žalovaného k úhradě sama, ani v případě dalšího vymáhání prostřednictvím 3. osoby, zejména inkasní agentury (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pouze nutné a doložené náklady vynaložené pro uplatnění svého práva u soudu lze přiznat jako (účelně vynaložené) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o. z. Jiné náklady související s uplatněním či vymáháním pohledávky lze požadovat jen, pakliže si to účastníci sporu (respektive účastníci smlouvy) výslovně ujednali, či stanoví-li tak zákon (např. stanovením minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky mezi podnikateli ve výši [částka] dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobu v této části zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.