Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

12 C 274/2024

Soud: Okresní soud v MělníkuDatum rozhodnutí: 29. 10. 2024Č. j.: 12 C 274/2024-93Samosoudkyně: Mgr. Daniela KulíkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 12. 2024Předmět řízení: o zaplacení 65 969,09 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSME:2024:12.C.274.2024.1
smlouva o úvěrupoplatek z prodleníbezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (42) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 022,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 022,50 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky ve výši 13 946,59 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 796,71 Kč od 16. 5. 2023 do 31. 10. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 774,21 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 036,44 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 65 969,09 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) byla za použití prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva k tzv. službě [Anonymizováno] [Anonymizováno], v jejímž rámci byly upraveny podmínky čerpání peněžních prostředků prostřednictvím služby [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Smlouva byla podepsána aktivací [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Úmysl žalovaného směřující k uzavření smlouvy byl ověřen prostřednictvím verifikační textové zprávy spolu s předložením kopie občanského průkazu žalovaného. Na základě smlouvy bylo žalovanému umožněno zaplatit kupní cenu zboží až po jeho vyzkoušení, se splatností až 45 dnů. Žalovaný si smlouvou dále sjednal službu [Anonymizováno] [Anonymizováno] umožňující si platby ve výši nad [částka] rozložit v rozmezí 3 až 12 měsíců. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti pro případ prodlení jednotlivé vyúčtované transakce za využití služby [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jednotlivé platby a výběry, které žalovaný prováděl prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobkyně zaevidovala a zaúčtovala na [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž žalovanému vystavila měsíční přehled jednotlivých objednávek a transakcí, které byly žalovaným provedeny. Pro případ prodlení žalovaného byl smlouvou sjednán poplatek z prodlení. Žalovaný využil služeb v celkové výši 80 845,39 Kč a hradil na jednotlivá vyúčtování částečně, když celkem uhradil částku 28 822,89 Kč. S ohledem na celkovou dobu prodlení, vznikl žalobkyni nárok také na úhradu poplatku z prodlení v celkové výši 11 172,38 Kč. Žalovaný i přes upomínání žalobkyně ničeho neuhradil. Žalobkyně dále uvedla k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, že jelikož poskytnutá služba žalovanému nepředstavuje úplatný úvěr, neboť žalovanému nebyly za její uzavření účtovány žádné poplatky, má žalobkyně za to, že se na žalobkyni nevztahuje povinnost stanovená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nad rámec tohoto uvedla, že žalovaného prověřila v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve výši 52 022,50 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 23. 5. 2018 smlouvu o poskytování služby „[Anonymizováno] “ se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] o.[IČO] IČO, (dále jen „obchodník“), která se smlouvou zavázala umožnit zákazníkům právní předchůdkyně žalobkyně využít nabízenou službu [Anonymizováno], pokud budou právní předchůdkyní schváleni, o službu projeví zájem a objednají si zboží v e-shopu. Právní předchůdkyně žalobkyně se pak smlouvou zavázala obchodníkovi uhradit úplatu za postoupení pohledávky dle všeobecných obchodních podmínek /viz. smlouva ze dne 23. 5. 2018 na č. l. 9-10 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dne 31. 1. 2022 uzavřela smlouvu k službě [Anonymizováno] [Anonymizováno], na jejímž základě žalovanému zřídila službu [Anonymizováno] [Anonymizováno] s limitním rámcem ve výši 10 000 Kč a žalovaný se smlouvou zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky řádně splácet v souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Dne 2. 8. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu k službě [Anonymizováno] [Anonymizováno], na jejímž základě navýšila limitní rámec na [Anonymizováno] [Anonymizováno] na částku 16 000 Kč. Totožnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila občanským průkazem. Dne 31. 1. 2022 žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřel smlouvu o splátkovém limitu, kterým byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami včetně úroků dle dohody, kdy měsíční vyúčtování k úvěrovému limitu bude součástí vyúčtování k [Anonymizováno] [Anonymizováno] a součástí měsíčního vyúčtování bude rozpis jednotlivých splátek. Pro případ prodlení žalovaného bylo smlouvou sjednáno, že právní předchůdkyně je oprávněna žalovanému účtovat zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za pozdní uhrazení. Pokud žalovaný splátky neuhradí ani v dodatečně poskytnuté lhůtě ne kratší 30 dnů, stane se celý úvěr splatný uplynutím posledního dne dodatečné lhůty k úhradě. Úvěrový rámec byl smlouvou ze dne 31. 7. 2022 navýšen na částku 45 000 Kč a jednotlivými přílohami ke smlouvě o splátkovém limitu byl stanoven přehled splátek. Všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně umožnila žalovanému odložení splatnosti plateb, a to za podmínky, kdy žalovaný uhradí k 15. dni následujícího kalendářního měsíce minimálně 10 % z hodnoty vyúčtování. V takovém případě dojde automaticky k odložení zbývající části o jeden měsíc. Za každých takto odložených 100 Kč o jeden měsíc pak činí poplatek odpovídající roční zápůjční úrokové sazbě ve výši od 54 % do 10,86 %, kdy zápůjční úroková sazba se s nárůstem odkládané částky snižuje /viz. smlouva ze dne 31. 1. 202 na č. l. 7rub-8 spisu, smlouva ze dne 2. 8. 2022 na č. l. 6-7 spisu, kopie občanského průkazu + společně s žadatelem na č. l. 54, 55 spisu, smlouva o splátkovém limitu ze dne 31. 7. 2022 na č. l. 56-58 spisu, smlouva o splátkovém limitu ze dne 31. 7. 2022 na č. l. 58rub-61 spisu, jednotlivé přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu na č. l. 61rub-74 spisu, obchodní podmínky v systému CEPR/. Žalovaný provedl u obchodníků objednávky prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] a právní předchůdkyně žalobkyně za měsíc srpen 2022 vystavila žalovanému vyúčtování za provedené objednávky ve výši 11 232,82 Kč, kdy na tuto částku započetla provedené platby ve výši 5 529,15 Kč. Žalovaný tak byl vyzván k zaplacení částky ve výši 5 703,67 Kč, a to do 15. 2. 2023. Za měsíc září 2022 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování za provedené objednávky ve výši 5 824,73 Kč, kdy na tuto částku započetla provedené platby ve výši 4 905,35 Kč. Žalovaný tak byl vyzván k zaplacení částky ve výši 919,38 Kč, a to do 15. 2. 2023. Za měsíc říjen 2022 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování za provedené objednávky ve výši 7 379,35 Kč, kdy na tuto částku započetla provedené platby ve výši 4 855,35 Kč. Žalovaný tak byl vyzván k zaplacení částky ve výši [částka], a to do [datum]. Za měsíc listopad 2022 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování za provedené objednávky ve výši 9 400,74 Kč, kdy na tuto částku započetla provedené platby ve výši 6 865,93 Kč. Žalovaný tak byl vyzván k zaplacení částky ve výši 2 534,81 Kč, a to do 15. 2. 2023. Za měsíc prosinec 2022 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování za provedené objednávky ve výši 8 115,11 Kč, kdy na tuto částku započetla provedené platby ve výši 6 667,11 Kč. Žalovaný tak byl vyzván k zaplacení částky ve výši 1 448 Kč, a to do 15. 2. 2023. Za měsíc leden 2023 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování za provedené objednávky ve výši 10 642,10 Kč, které bylo splatné do 15. 2. 2023. Za měsíc únor 2023 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování za provedené objednávky ve výši 9 889,90 Kč, které bylo splatné do 15. 3. 2023. Za měsíc březen 2023 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování za provedené objednávky ve výši 9 259,99 Kč, které bylo splatné do 15. 4. 2023. Za měsíc duben 2023 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování za provedené objednávky ve výši 36 271,07 Kč, které bylo splatné do 15. 5. 2023. Jednotlivá vyúčtování byla žalovanému zasílána prostřednictvím e-mailu, kdy právní předchůdkyně současně žalovaného upozorňovala na blížící se datum splatnosti a zároveň připomínala žalovanému možnost odložení splatnosti již splatných pohledávek /viz jednotlivá vyúčtování na č. l. 11-20 spisu, objednávky na č. l. 24, 26-32 spisu, jednotlivé e-maily na č. l. 36-44 spisu, přehled objednávek na č. l. 34 spisu/. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 45-53 spisu, potvrzení o zaplacení úplaty na č. l. 33, 35 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2023,[Anonymizováno] odeslanou dne 24. 10. 2023, podle které měl žalovaný svůj dluh uhradit do 31. 10. 2023 /viz předžalobní upomínka na č. l. 21 spisu, podací lístek na č. l. 23 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

12. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvy o úvěru, které jsou svým charakterem spotřebitelským úvěrem. Smlouvami právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému využívat služeb [Anonymizováno] [Anonymizováno] a nakupovat věci se splatností až po vyzkoušení. Žalovaný by se smlouvami zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru spolu s poplatky a příslušenstvím. Podle soudu tyto smlouvy ale nebyly platně sjednány, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud nepřisvědčil argumentu žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek postoupena, že právní předchůdkyně žalobkyně nebyla povinna schopnost žalovaného úvěr splácet zkoumat, neboť se jednalo o úvěr bezúplatný. Je sice pravdou, že § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru výslovně neuvádí, že na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku či jiné úplaty se použije § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ale soud dospěl k závěru, že i toto ustanovení je nutno vykládat v souladu s principy ochrany spotřebitele coby slabší strany. Podle soudu nelze § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru vykládat mechanicky tak, že pokud není smlouvou sjednán úrok nebo jiná úplata, tak se věřitel bez dalšího zbavuje povinnosti zkoumat schopnost dlužníka úvěr splácet, a to i za situace, kdy prodlení se splácením je spojeno se smluvní sankcí (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 14 Co 115/2021). V této souvislosti soud připomíná, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto je na věřiteli, aby schopnost dlužníka (spotřebitele) úvěr splácet náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva absolutně neplatná.

20. V poměrech projednávané věci byla smlouva sice koncipována jako bezúročná, ale ujednání o odložení splatnosti plateb a sankční ujednání v případě prodlení žalovaného byla sjednána tak, že právní předchůdkyně žalobkyně zjevně očekávala, že žalovaný nebude své povinnosti ze smlouvy řádně plnit, resp., že bude splatnost plateb odkládat (k čemuž ho ostatně nepřímo každým e-mailem, jimž ho informovala o splatnosti vyúčtování, sama nabádala, když mu připomínala možnost splatnost platby odložit), a ona tak bude mít zisk na platbách spojených s odloženou splatností či prodlením. Za takového stavu nelze dospět k závěru, že úvěr byl poskytnut bezúročně či bez jiné úplaty, a proto bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného zkoumat. Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání posuzovaných smluv ale úvěruschopnost žalovaného neprověřovala, nezjišťovala jeho pravidelné příjmy a výdaje, a provedla pouze lustraci v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS a centrální evidenci exekucí. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru.

21. Uvedené okolnosti, za nichž došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru tak způsobují její absolutní neplatnost pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z., ke které soud přihlédl i bez návrhu žalovaného. Tyto důvody neplatnosti se pak vztahují na smlouvu jako celek, tj. včetně ujednání o smluvní pokutě.

22. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Z listin založených ve spisu vyplynulo, že žalovaný využil služeb právní předchůdkyně žalobkyně v celkové výši 80 845,39 Kč a na svůj dluh uhradil částku 28 822,89 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni částku ve výši 52 022,50 Kč, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení pak nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne 24. 10. 2023 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podle které měl žalovaný dluh uhradit do 31. 10. 2023. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši 15 % ročně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

23. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 142a a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem 65 969,09 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni byla v konečném rozhodnutí přisouzena částka 52 022,50 Kč s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu (21%) od úspěchu (79%), má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 58 %. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 036,44 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše 17 304,20 Kč, kdy tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 639 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 639 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací