Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 958,02 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 779,90 Kč od 12. 6. 2023 do 12. 12. 2023, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 215,17 Kč od 30. 6. 2023 do 30. 11. 2023, spolu s úrokem ve výši 13,90 % ročně z částky 11 496,02 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 496,02 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 11 496,02 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 958,02 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 5. 11. 2022 smlouvu o půjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splatit v měsíčních splátkách splatných vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo, jako den, kdy byla půjčka převedena na účet, a to spolu s úrokem ve výši 13,90 % ročně, a se sjednanými poplatky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 15. 12. 2023 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na společnost[Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 11 496,02 Kč a dlužné poplatky za pojištění v celkové výši 462 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou vedla, na základě smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 18. 9. 2018, běžný a spořící účet. Žalovaná dne 5. 11. 2022 podala návrh na uzavření smlouvy o půjče ve výši 15 000 Kč, kterou by se žalovaná zavázala hradit v 23. pravidelných měsíčních splátkách po 747 Kč, přičemž součástí smlouvy o půjčce by bylo sjednáno volitelné pojištění schopnosti splácet, za který by se žalovaná zavázala hradit měsíční poplatek ve výši 66 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně, po posouzení úvěruschopnosti žalované, návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] dne 5. 11. 2022 akceptovala. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné a produktové podmínky /viz návrh na uzavření smlouvy o půjčce na č. l. 53-55 spisu, akceptace návrhu na č. l. 56, 58 spisu, smluvní dokumentace ke zřízení a vedení běžného účtu na č. l. 7-18 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 19-21 spisu, údaje k žádosti a žalované na č. l. 23 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 25 spisu, kreditní report na č. l. 31-34 spisu, údaje klienta na č. l. 35 spisu, protokol o ověření úvěruschopnosti klienta na č. l. 36-37 spisu, produktové podmínky na č. l. 45-46 spisu, všeobecné podmínky v systému CEPR/. Žalovaná úvěr čerpala, ale řádně a včas nesplácela, proto právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala dopisem ze dne 15. 12. 2023 žalovanou k jeho úhradě /viz výpisy z úvěrového účtu v systému CEPR, přehled zůstatků, nesplacených úroků a poplatků na č. l. 38-41 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 57 spisu, přehled podacích čísel v systému CEPR/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[IČO] IČO, , která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno /viz smlouvy o postoupení pohledávek vč. příloh v systému CEPR, vyrozumění o postoupení na č l. 49,50 spisu, oznámení o postoupní na č. l. 47 spisu, přehled podacích čísel na č. l. 42-44 a v systému CEPR/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 15. 4. 2024 /viz předžalobní upomínka na č. l. 51 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
11. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
12. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky a poplatky vrátit. Neboť žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila postupně na žalobkyni. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok včetně smluvního úroku po právu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení. Běžící úrok z prodlení od 13. 2. 2024 do zaplacení z jistiny však žalobkyně požadovala v nesprávné výši 15 % ročně, a proto byl přiznán pouze v zákonné výši 14,75 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). V přesahující výši byl úrok z prodlení zamítnut (výrok II. tohoto rozsudku). Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v neprané části příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 958,02 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1,4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 184,40 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.