Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni k rukám jejího právního zástupce částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností Multitude Bank p. l. c., (dříve Ferratum Bank p. l. c.) se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne [datum] prostřednictvím internetových stránek www.ferratum.cz smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalovaná si na webu zvolila parametry úvěru, seznámila se s poplatky a podmínkami, vyplnila registrační formulář a doplnila své osobní údaje včetně čísla telefonního čísla a emailové adresy. Na základě této smlouvy byl žalované na její účet č. [č. účtu] poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala uhradit navýšený o smluvní úrok ve výši 146,949 % ročně z nesplaceného úroku. Celková částka měla být splacena po využití práva na navýšení nejpozději do [datum]. Výplata prostředků na účet žalované byla identifikována variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a dostala se do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila spornou pohledávku na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dlužné částky, a to předžalobní výzvou ze dne [datum]. Pro případ, že by soud neshledal nárok z úvěrové smlouvy jako prokázaný, domáhala se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení s tím, že finanční prostředky byly žalované prokazatelně zaslány a nebyla-li by smlouva platná, jednalo by se o plnění bez právního důvodu.
2. Žalovaná uvedla, že si částku ve výši [částka] půjčila. Je si vědoma svého dluhu a toho, že nic nezaplatila. Dále žalovaná uvedla, že se snažila domluvit na splátkách, ale bezúspěšně.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti žalobkyně. Žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Právní předchůdkyně žalobkyně chtěla s žalovanou dne [datum] uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit nejpozději do [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 146,949 % ročně, RPSN činila 299,98 %. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované částku ve výši [částka] /viz smlouva + dodatek ke smlouvě na č. l. 27-30 spisu, standartní informace na č. l. 5-10 spisu, standartní podmínky úvěrové smlouvy na č. l. 14-22 spisu, přehled na č. l. 25 spisu/. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž dlužnou částku co do jistiny vyčíslila na [částka] /viz výzva k úhradě na č. l. 24 p.v. spisu/. Dne [datum] právní předchůdkyně uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno společně s předžalobní výzvou. V předžalobní výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva s oznámením o postoupení pohledávky byly žalované odeslány dne [datum]. Zásilka byla žalované doručena dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, seznam postoupených pohledávek na č. l. 11-13, faktura na č. l. 26 spisu, oznámení o postoupení + výzva k úhradě na č. l. 24 spisu, poštovní podací lístek na č. l. 23 spisu/.
5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úroky splácet. Žalovaná doposud ničeho neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy dle seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k zaplacení dluhu dne [datum].
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.
8. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na bankovní účet částku ve výši [částka]. Soud vzal dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], a žalovaná by se zavázala vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle názoru soudu však je nutné na danou smlouvu nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla především z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Právní předchůdkyně žalobkyně ponechala žalované rezervu 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji, a to částku [částka] rovnající se životnímu minimu. Takovýto způsob stanovení výdajů ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru není možný. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Na základě shora uvedeného nemá soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, pročež je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
17. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] jistinu ve výši [částka] bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost předmětné smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Jelikož žalovaná na bezdůvodné obohacení ničeho neuhradil, zbývá jí povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku v celkové výši [částka]. Právní předchůdkyně svou pohledávku za žalovanou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla výzva k úhradě odeslaná dne [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši od tohoto data. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].