14 C 316/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se obrátila dne 4. 11. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila čtyři nároky na zaplacení částky celkem ve výši 63 933,95 Kč s příslušenstvím z titulu rámcové smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne 29. 1. 2020 mezi žalobkyní a žalovanou ve znění dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě ze dne 16. 8. 2023 (úvěr č. [IBAN]), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 39 833 Kč, dále ve znění dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě ze dne 14. 9. 2023 (úvěr č. [IBAN]), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 260 Kč, dále ve znění dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě ze dne 25. 9. 2022, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorent ve výši 6 000 Kč a konečně z titulu shora uvedené rámcové smlouvy, na jejímž základě byl žalované veden běžný účet č. [č. účtu], na němž vznikl nepovolený debet ve výši 46,23 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Žalobkyně svou účast omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne 29. 1. 2020 sjednala žalobkyně s žalovanou rámcovou smlouvu č. [hodnota] o poskytování bankovních služeb. Dne 16. 8. 2023 účastnice sjednaly dodatek č. [hodnota] k uvedené rámcové smlouvě, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované úvěr (smlouva o úvěru č. [IBAN]) ve výši 39 833 Kč. Dne 16. 8. 2023 poukázala žalobkyně žalované na její účet č. [č. účtu] částku 39 833 Kč. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 14,9 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 1 090 Kč, splatných vždy ke každému 13. dni v měsíci. Dne 12. 10. 2023 sjednala žalovaná s žalobkyní dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na základě kterého bylo změněno datum splátek z 13. na 24. den v měsíci a dále došlo ke změně délky úvěru. Dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě sjednaným dne 13. 10. 2023 bylo změněno datum splátek z 24. na 13. den v měsíci a délka úvěru. Dne 12. 11. 2023 sjednala žalovaná s žalobkyní dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na základě kterého byla změněna výše pravidelné splátky z 1 090 Kč na 626 Kč a původní délka úvěru z 49 měsíců na 120 měsíců. První splátka s touto změnou proběhla dne 13. 11. 2023. Žalovaná sjednané splátky od 13. 9. 2023 do 16. 6. 2025 řádně hradila. Počínaje splátkou ke dni 13. 7. 2025 žalovaná žádnou další splátku již nezaplatila. Žalovaná žalobkyni z poskytnutého úvěru celkem zaplatila pouze částku 14 700 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě. Žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou o tom vyrozuměla výzvou k zaplacení dluhu – předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2025, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do 24. 9. 2025 /viz rámcová smlouva číslo [hodnota] na č. l. 36-37 spisu, dodatek číslo [hodnota] k rámcové smlouvě na č. l. 21-22 spisu, dodatek číslo [hodnota] k rámcové smlouvě na č. l. 45 spisu, dodatek číslo [hodnota] k rámcové smlouvě na č. l. 46 spisu, dodatek číslo [hodnota] k rámcové smlouvě na č. l. 33 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 27-28 spisu, ceník na č. l. 12, 39 spisu, doklad o načerpání úvěru na č. l. 13 spisu, splátkový kalendář na č. l. 38 spisu, přehled plateb na č. l. 11 spisu, výzva na č. l. 44 spisu/. Dále dne 14. 9. 2023 uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek č. [hodnota] ke shora uvedené rámcové smlouvě, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované úvěr (smlouva o úvěru č. [IBAN]) ve výši 25 260 Kč. Dne 14. 9. 2023 poukázala žalobkyně žalované na její účet č. [č. účtu] částku 25 260 Kč. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 14,9 % ročně ve 31 měsíčních splátkách po 1 001 Kč, splatných vždy ke každému 13. dni v měsíci. Dne 12. 11. 2023 sjednala žalovaná s žalobkyní dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na základě kterého byl změněn datum splátek z 13. na 24. den v měsíci. Dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě sjednaným dne 12. 11. 2023 byla změněna výše pravidelné splátky z 1 001 Kč na 399 Kč a původní délka úvěru z 31 měsíců na 120 měsíců. První splátka s touto změnou proběhla dne 24. 11. 2023. Žalovaná sjednané splátky od 24. 10. 2023 do 24. 6. 2025 řádně hradila. Počínaje splátkou ke dni 24. 7. 2025 žalovaná žádnou další splátku již nezaplatila. Žalovaná žalobkyni z poskytnutého úvěru celkem zaplatila pouze částku 8 582 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě. Žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou o tom vyrozuměla výzvou k zaplacení dluhu – předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2025, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do 24. 9. 2025 /viz dodatek číslo [hodnota] k rámcové smlouvě na č. l. 25-26 spisu, dodatek číslo [hodnota] k rámcové smlouvě na č. l. 35 spisu, dodatek číslo [hodnota] k rámcové smlouvě na č. l. 34 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 31-32 spisu, doklad o načerpání úvěru na č. l. 14 spisu, splátkový kalendář na č. l. 40 spisu, přehled plateb na č. l. 47 spisu, výzva na č. l. 44 spisu/. Dne 25. 9. 2022 uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek č. [hodnota] ke shora uvedené rámcové smlouvě, v jehož rámci byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 6 000 Kč a žalovaná se zavázala kontokorentní úvěr splácet s úrokem ve výši 18,90 % ročně tak, že nejméně 1× za rok uhradí celý záporný zůstatek kontokorentu. Žalovaná úvěr (kontokorent) čerpala, se splácením se však dostávala do prodlení. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě. Následně žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou o tom vyrozuměla výzvou k zaplacení dluhu – předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2025, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do 24. 9. 2025 /viz dodatek č. [hodnota] na č. l. 19 spisu, formulář na č. l. 23-24 spisu, podmínky pro používání kontokorentu na č. l. 15-18 spisu, výzva na č. l. 44 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 41-43 spisu, přehled čerpání a splácení kontokorentu na č. l. 10 spisu/. Dle výše uvedené rámcové smlouvy a obchodních podmínek se běžný účet žalované č. [hodnota] neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Žalovaná se však do nepovoleného debetu dostala, a to ve výši 46,23 Kč Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou / viz rámcovou smlouvu na č. l. 36-37 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 41-43 spisu, výzva na č. l. 44 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z. platí, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zřízení a vedení účtu, na jejímž základě žalobkyně za podmínek dle smlouvy pro žalovanou vedla běžný účet. Žalovaná však podmínky smlouvy porušila, když se v rozsahu částky 46,23 Kč dostala do nepovoleného debetu. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované jistinu úvěru ve výši 39 833 Kč, dále 25 260 Kč a rovněž úvěrový rámec až do výše 6 000 Kč. V souvislosti se smlouvami o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalobkyně žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny k ověřování příjmové a výdajové stránky žalované, není tedy patrné, jak žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalované. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru předmětné spotřebitelské úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto jsou takovéto smlouvy neplatné. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-[právnická osoba]. proti GK).

17. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu, které se konalo dne 1. 4. 2026, s tím, že svou účast omluvila. Soud tak nemohl žalobkyni při jednání poučit o povinnosti doplnění tvrzení, označení a předložení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že žalobkyně ve vztahu k prokázání splnění povinnosti zkoumat schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla důkazní břemeno. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné.

18. Jelikož soud uzavřel, že smlouvy o úvěru nebyly mezi účastníky uzavřeny platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. [IBAN] (první nárok) uhradila celkem 14 700 Kč, je tak povinna vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 25 133 Kč, dále žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. [IBAN] (druhý nárok) uhradila celkem 8 582 Kč, je tak povinna vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 16 678 Kč. Žalovaná rovněž čerpala částku 6 000 Kč (třetí nárok), přičemž je taktéž povinna vrátit tyto peněžní prostředky, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Současně se žalovaná dostala v rozsahu částky 46,23 Kč na běžném účtu do nepovoleného debetu (čtvrtý nárok), soud ji tak rovněž zavázal, aby i tento svůj dluh žalobkyni zaplatila. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě dluhu ze dne 15. 9. 2025, přičemž ve výzvě poskytla žalované lhůtu k vrácení dluhu do 24. 9. 2025. Od následujícího dne, tj. 25. 9. 2025 je tak žalovaná v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení od tohoto dne, a to ve výši 11,5 % ročně, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když nebylo v řízení prokázáno uzavření platných smluv o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 748,50 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 197 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 (podání návrhu ve věci samé) uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.