Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], s úrokem ve výši 11,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [tel. číslo] (dále jen „smlouva“), na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] počínaje dnem [datum]. Strany si smlouvou dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 11,20 % ročně, kdy nedílnou součástí smlouvy byl sazebník a produktové podmínky, se kterými se žalovaný seznámil. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne [datum], a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek s datem úplaty dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný před podáním žaloby uhradil pouze dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši [částka] a smluvní poplatky ve výši [částka]. Příslušenství tvoří úrok a zákonný úrok z prodlení v části v běžící a v části v kapitalizované výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [Anonymizováno] [Anonymizováno], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 11,20 % ročně a poplatky dle sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně (poplatek za vedení úvěrového účtu [částka] měsíčně, zaslání každé upomínky [částka], prohlášení úvěru za splatný [částka]), a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] (splátka [částka] + pojištění [částka]) počínaje [datum]. RPSN činilo 11,78 % /viz smlouva o úvěru na č. l. 10 - 13 spisu, sazebník v systému CEPR, základní a všeobecné produktové podmínky v systému CEPR/. Žalovaný úvěr čerpal, ale řádně a včas nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 15 spisu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 14 spisu/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16 - 20 spisu, oznámení o postoupení na č l. 21 spisu, poštovní podací arch na č. l. 22 spisu, potvrzení o úplatě v systému CEPR, seznam postupovaných pohledávek v systému CEPR/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz výzvy k úhradě na č. l. 23 - 26 spisu, seznam odeslaných výzev na č. l. 27 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní evidovaných plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
11. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
12. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka] s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky a poplatky vrátit. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh okamžitě zesplatnila a vyúčtovala sankční poplatky za nedodržení smluvních podmínek. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, která tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok včetně smluvního úroku po právu.
14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila (dílem v kapitalizované a dílem v dále běžící výši). Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka]. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.