Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 828 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % od 11. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zbytku nároku žalobkyně zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni k rukám jejího právního zástupce částku 1 166 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne 9. 12. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 27 069,81 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel po posouzení úvěruschopnosti dne 1. 12. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Nedílnou součástí této smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 29 990 Kč, který žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Žalovaný celkem načerpal částku ve výši 29 990 Kč a na poskytnutý úvěr celkem uhradil částku ve výši 10 162 Kč, přičemž tato částka byla částečně započítána na jistinu, úrok a poplatky dle splátkového kalendáře. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 9. 9. 2024 zesplatnila. Žalovaný byl k uhrazení dluhu naposledy vyzván předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2024. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 23 996,81 Kč, poplatků ve výši 195 Kč, nákladů na vymáhání pohledávek ve výši 878 Kč a smluvní pokuty celkem ve výši 2 000 Kč za opakující se prodlení s úhradou splátky. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 3 101,27 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 23 996,81 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 728,11 Kč od 24. 9. 2024 do 9. 12. 2024 a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 27 069,81 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela dne 1. 12. 2023 se žalovaným úvěrovou smlouvu č. [hodnota], ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 29 990 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. RPSN byla sjednána ve výši 33,[právnická osoba] případ prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč, a v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné splátky. Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí 300 Kč za měsíc vymáhání, s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů /viz revolvingový úvěr na č. l. 11-13 spisu, úvěrové podmínky + pravidla na č. l. 17-21 spisu/. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací poskytnutých žalovaným, současně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je střední bez maturity, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. od 1/2020, jeho měsíční čistý příjem činí 38 000 Kč, měsíční výdaje činí 2 000 Kč a 2 000 Kč na bydlení/viz revolvingový úvěr na č. l. 11-13 spisu, potvrzení o provedení ověření bonity klienta na č. l. 8 spisu, posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 26-27 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 23-24 spisu/. Žalobkyně úvěr žalovanému poskytla dne 2. 12. 2023 ve výši 29 990 Kč, žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, když řádně a včas nehradil měsíční splátky. Žalobkyně proto využila svého práva a dluh žalovaného zesplatnila ke dni 9. 9. 2024. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem částku 10 162 Kč /viz výpis splátek na č. l. 22 spisu, výzva ke splacení na č. l. 7 spisu, podací arch na č. l. 25 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2024/viz předžalobní výzva na č. l. 10 spisu, podací arch na č. l. 15 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Soud z hlediska skutkového nemohl učinit závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu, tedy stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu, v rámci kterého vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen „MLS“), dále zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech SOLUS a NRKI (a lustrací s negativním výsledkem v registrech CEE a ISIR). Žalobkyně nijak neověřovala žalovaným uvedené příjmy ve výši 38 000 Kč čistého měsíčně, žádným způsobem neověřovala ani výdaje žalovaného ve výši 4 000 Kč měsíčně. Ačkoliv žalobkyně uvádí, že shora uvedený systém, vycházející z obvyklých statistických dat se žalobkyni osvědčil pro nižší % řádně nesplácených úvěrů (dle žalobkyně se do procesu soudního vymáhání dostane pouze 1,5 % všech schválených a uzavřených úvěrových smluv), nemá žalobkyní vybraný způsob pro schvalování poskytování úvěrů faktický vliv na hodnocení soudu o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť v daném konkrétním případě žalobkyně vycházela pouze z dat uvedených ze strany žalovaného, aniž by tyto jakýmkoliv způsobem ověřovala, počítajíc s nižší statistickou pravděpodobností nesplácení s ohledem na výši poskytnutého úvěru jakožto i výši splátek. Dle názoru soudu však nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu, soud tak nemohl žalobkyni při jednání poučit o povinnosti doplnění tvrzení, označení a předložení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení.
13. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 990 Kč, žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 10 162 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši 19 828 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, bylo oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 9. 9. 2024, odeslaná 10. 9. 2024 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od 11. 9. 2024 (výrok I. tohoto rozsudku) a ve zbytku uplatněného nároku na úrok z prodlení žalobu zamítl.
14. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků, poplatků ani smluvní pokuty. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
15. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu srovnej databáze ISAS – např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a celá řada dalších) v částce 1 166 Kč (částka je zaokrouhlena na celé koruny), přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše 2 535 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 083 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 069,81 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 300 Kč za výzvu k plnění a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.