Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení, patrné z výroku I. tohoto rozsudku. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [IBAN] (dále jen „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše úvěrového limitu [částka], přičemž žalovaný mohl prostředky čerpat opakovaně. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,90 % ročně a s poplatky formou měsíčních splátek ve výši 5 % z vyčerpané částky, ve výši [částka] vždy 15. den v měsíci. Žalovaný úvěr čerpal, ovšem řádně a včas nesplácel, žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná částka ve výši [částka] představuje nesplacenou dlužnou jistinu ve výši [částka], poplatky ve výši [částka]. S kapitalizovaným úrokem z nesplacené jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z neuhrazených částek ve výši [částka] od [datum] do [datum] se smluvním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou zaslanou dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, žalobkyně svou účast na jednání omluvila. Soud tak mohl vycházet jen z obsahu spisu a označených a předložených důkazů.
4. Soud vycházeje z listin předložených žalobkyní učinil následující skutková zjištění: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] na základě žádosti žalovaného smlouvu o revolvingovém úvěru č. [IBAN] k účtu č. [č. účtu], včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku žalobkyně. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit [částka], který mohl žalovaný čerpat opakovaně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků ve výši 16,90 % ročně a poplatků řádně splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky úvěru ve výši [částka] k 15. dni v měsíci /viz smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 11-13 spisu, smlouva o sporožirovém účtu na č. l. 103 spisu, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně soukromá klientela založené v elektronické podobě v databázi ISAS /CEPR, ceník pro soukromou klientelu účinný od [datum] založený v elektronické podobě v databázi ISAS /CEPR, Ceník [právnická osoba]. pro soukromou klientelu – Dříve nabízené Produkty, účinný od [datum] založené v elektronické podobě v databázi ISAS /CEPR/. Žalovaný úvěr čerpal, řádně a včas ani přes upomínky úvěr nehradil. Žalobkyně proto ke dni [datum] úvěr zesplatnila / poslední výzva k úhradě dlužné částky na č. l. [datum] na č. l. 87 spisu, historie úvěru založená v elektronické podobě v databázi ISAS /CEPR/. Naposledy byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzva ze dne [datum] na č. l. 89 spisu, poštovní podací arch na č. l. 90 spisu, výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] na č. l. 88 spisu/.
5. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal s žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, podle níž žalovaný mohl v rámci úvěru opakovaně čerpat finanční prostředky až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Žalovaný ani přes výzvy k úhradě dlužné částky, úvěr nesplatil.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
12. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný opakovaně čerpat sjednaný úvěr do výše úvěrového limitu [částka]. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy o úvěru a úvěr zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vydat, což žalovaný přes výzvy k uhrazení neučinil. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dluh uhradil. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno, soud žalobě plně vyhověl. Žalobkyni byl přiznán též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky (výrok I. tohoto rozsudku).
13. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).