Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou po částečném zpětvzetí žaloby, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka], po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. K odůvodnění svého návrhu uvedla, že žalobkyně a žalovaná na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] o převodu vlastnictví jednotky a spoluvlastnickému podílu k pozemku nabyly do podílového spoluvlastnictví, každá o velikosti podílu ½, bytovou jednotku č. 2162/35 a k ní náležející podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti 430/106146, vše zapsáno na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (dále také jen „nemovitosti“ nebo „byt“). Žalobkyně uhradila celou kupní cenu předmětu převodu ve výši [částka], ačkoliv polovinu ceny ve výši [částka] měla zaplatit žalovaná. Dále žalobkyně v posledních třech letech před podáním žaloby zaplatila daň z nemovitosti v celkové výši [částka], ze které po žalované požaduje zaplacení poloviny, tedy částku [částka]. Nakonec žalobkyně v posledních třech letech před podáním žaloby zaplatila příspěvky na správu a údržbu nemovitosti ve výši celkem [částka], ze které po žalované požaduje zaplacení polovinu, tedy částku [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná ničeho nezaplatila.
2. Žalovaná nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznala a vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně na zaplacení částky [částka]. Uvedla, že vztahy s žalobkyní nebyly příznivé. V emočně vypjatých situacích žalobkyně žalované neposkytla podporu ani uznání a v průběhu společného života jí nikdy neocenila nebo nepochválila. Situace v rodině vyeskalovala a žalovaná se odstěhovala ze společné domácnosti. V červnu 2012 žádala žalovaná žalobkyni, aby se mohla vrátit do společného bytu, což jí nebylo umožněno. Toto bylo za situace, kdy žalovaná byla v tíživé finanční situaci. Od prosince 2013 žalovaná bydlela se svým současným manželem. Vztahy mezi účastnicemi se úplně přetrhaly v lednu 2015, kdy se žalované narodila dcera a žalobkyně na její narození nijak nereagovala a postupem času žalobkyně začala žalovanou konstantně slovně napadat. Časem žalobkyně po žalované požadovala, aby se vzdala veškerého případného dědictví po žalobkyni a převedla svůj spoluvlastnický podíl k bytu na žalobkyni. Žalobkyně měla od úhrady kupní ceny v roce 2011 možnost po žalované požadovat vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení a byla to tedy pouze žalobkyně, která promlčení svého nároku zavinila, neboť měla reálnou možnost žalobu podat včas.
3. K námitce promlčení stran žalované žalobkyně vznesla námitku zneužití práva, neboť uplynutí promlčecí doby je v tomto případě nezaviněné ze strany žalobkyně. Žalobkyně nekonala až do doby, kdy žalovaná vlastnický podíl k bytu prodala. Žalobkyně svůj postoj v tomto směru považuje za projev její slušnosti, čestnosti a poctivosti a podání žaloby je naopak důsledkem neslušnosti, nečestnosti a nepoctivosti žalované, které bylo uplynutí promlčecí doby ku prospěchu. Tím, že žalovaná spoluvlastnický podíl k bytu prodala, způsobila, že žalobkyně byt nemohla dále nerušeně užívat. Nakonec byla situací donucena svůj spoluvlastnický podíl k bytu prodat novému spoluvlastníkovi a byt vyklidit. Žalobkyně ani nemůže odhlédnout od skutečnosti, že žalovaná spoluvlastnický podíl prodala cca 6 měsíců poté, co žalobkyně splatila úvěr, kterým zaplatila celou kupní cenu a žalovaná tak získala značný majetkový prospěch. Žalobkyně měla žalovanou i jejího bratra stejně ráda a nedělala mezi nimi rozdíly. V červenci 2010 žalovaná odešla z domova z vlastního rozhodnutí, nikdy žalovanou z bytu nevyhodila a nikdy jí nebránila společný byt užívat. Když účastnice v roce 2011 kupovaly byt, tak žalobkyně prováděla rekonstrukci bytu. Žalovaná se odstěhovala ke svému příteli a za celou dobu jí nenabídla pomoc, ani jí nezavolala. Žalobkyně žalované přispívala na nájem bytů, ve kterých žalovaná bydlela. Když byla žalovaná nezaměstnaná, tak jí žalobkyně finančně podporovala, a to i v době, kdy již byla ve starobním důchodu a splácela úvěr na byt. Žalobkyně nenechala žalovanou nikdy bez pomoci a bez peněz. Žalovaná se v prosinci 2013 odstěhovala k současnému manželovi, který jí proti žalobkyni zmanipuloval. K tvrzenému nátlaku na vzdání se dědictví, žalobkyně uvedla, že chtěla, aby obě děti po její smrti dědily stejným dílem a snažila se žalované vysvětlit, že když zaplatila celou kupní cenu bytu, tak by bylo spravedlivé, aby syn dostal také ½, tedy, když ona má na sebe napsanou polovinu, tak druhá polovina by měla připadnout jejímu bratrovi. Po splacení úvěru na byt a po výmazu zástavy z katastru nemovitostí v roce 2023 žalovaná dne [datum] po několikaměsíční odmlce kontaktovala žalobkyni a požadovala po ní vyplatit podíl ve výši [částka], když to žalobkyně odmítla, žalovaná prodala svůj podíl třetí osobě za výrazně nižší cenu a následně svým jednáním připravila žalobkyni v 72 letech o střechu nad hlavou.
4. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům, které odpovídají zjištěnému skutkovému stavu: Žalobkyně a žalovaná na straně nabyvatele a Městská část [adresa] na straně převodce uzavřely dne [datum] smlouvu o převodu vlastnictví jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku č. smlouvy 6018216235, na jejímž základě byla na účastnice, každé o velikosti podílu ½, převedena bytová jednotka č. 2162/35 umístěna v 7. nadzemním podlaží, o dispozici 1+1 s celkovou plochou o výměře 43 m² a spoluvlastnický podíl o velikosti 430/106146 na společných částech budovy. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka], jejíž splatnost byla nastavena tak, že každá z nabyvatelek zaplatí kupní cenu ve výši [částka] na smlouvou určený účet nejpozději do 60dnů ode dne podpisu smlouvy. Kupní cena v plné výši [částka] byla zaplacena z účtu žalobkyně dne [datum] /viz smlouva na č. l. 7-15 spisu, výpis z účtu na č. l. 17 spisu/. Od prosince 2018 do ledna 2024 byla k předmětné nemovitosti stanovena platba za vlastní správu ve výši [částka] a za správu domu ve výši [částka] měsíčně /viz přehledná sestava kalkulace zálohového předpisu na č. l. 54p.v.-55 spisu/. Žalobkyně od roku 2012 řádně platila daň z nemovitosti, kdy k březnu 2024 neměla na dani nedoplatek. Za roky 2022, 2023 zaplatila daň z předmětné nemovitosti ve výši [částka] /rok a platby za služby spojené s užíváním bytu, včetně nedoplatků /viz výpis na č. l. 51-52 spisu, sdělení Finančního úřadu na č. l. 61 spisu/.
5. Kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaná převedla spoluvlastnický podíl o velikosti ½ k předmětným nemovitostem na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , za sjednanou kupní cenu ve výši [částka] /viz kupní smlouva na č. l. 58-60 spisu/. Kupní smlouvou ze dne [datum] převedla společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , spoluvlastnický podíl o ½ k předmětným nemovitostem na společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , za sjednanou kupní cenu ve výši [částka]. Tato společnost následně podala k Obvodnímu soudu pro [adresa] žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, tak aby se výlučným vlastníkem stala tato společnost. Žalovaná (v tomto řízení žalobkyně) souhlasila se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, nesouhlasila však s navrženou výší vypořádání /viz smlouva na č. l. 62-63 spisu, komunikace mezi účastníky na č. l. 70-72 spisu, žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vyjádření k žalobě na č. l. 73-77 spisu/. Podle odhadu společnosti [právnická osoba] byla cena předmětných nemovitostí k [datum] v maximální výši [částka]. Podle odhadu společnosti [právnická osoba] reality ze dne [datum] byla cena ideální poloviny předmětné nemovitosti odhadnuta na částku [částka] /viz jednotlivé odhady na č. l. 67-69 spisu/.
6. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Výzva byla žalované doručena dne [datum] /viz předžalobní výzva, podací lístek a sledování zásilky na č. l. 64-66 spisu /. Žalovaná nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení odmítla /viz vyjádření na č. l. 78-79 spisu/.
7. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud neprováděl dokazování k tvrzením žalobkyně v rozsahu, ve kterém byla žaloba vzata zpět a dále jako nadbytečný zamítl návrh na provedení důkazu svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO]. Soudem také nebylo přistoupeno k provedení navrhovaného účastnického výslechu žalované, neboť účastnický výslech je pouze podpůrným důkazem, nelze-li prokazovanou skutečnost prokázat jinak. V daném případě nebylo třeba k takovému důkazu přistoupit.
8. Soud danou věc posuzoval po právní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a v souladu s § 3028 odst. 1, 2 OZ dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum] (dále jen „obč. zák.“).
9. Podle § 454 obč. zák. se bezdůvodně obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.
10. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
11. Podle § 610 věty první o. z. soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.
12. Podle § 619 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
13. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.
14. Podle § 629 odst. 1, 2 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.
15. Podle § 639 odst. 1, 2 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
16. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
17. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou v roce 2011 společně nabyly vlastnické právo k předmětným nemovitostem, a to každá o velikosti ½ podílu. Soud vzal dále za prokázané, že celou kupní cenu ve výši [částka] v roce 2011 zaplatila žalobkyně, která následně platila veškeré povinné výdaje spojené s vlastnictvím a užíváním nemovitostí, zejména daň z nemovitosti a poplatky spojené se správou nemovitostí. Soud vzal tedy za prokázané, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Při svém rozhodování však soud přihlédl ke vznesené námitce částečného promlčení uplatněného nároku, přičemž nevzal za důvodnou námitku žalobkyně, že námitka promlčení nároku vznesená žalovanou je ze strany žalované zneužitím práva a že uplynutí promlčecí doby je v tomto případě ze strany žalobkyně nezaviněné.
21. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, např. z rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], je „institut promlčení institutem zákonným, přispívajícím k jistotě právních vztahů a je tedy použitelný ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. V rozporu s dobrými mravy by bylo námitku promlčení možné shledat pouze v těch výjimečných případech, kdy by byla výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva namítat promlčení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka])“.
22. V poměrech projednávané věci tak soud k námitce promlčení uplatněného nároku vznesenou žalovanou dospěl k závěru, že na nárok na vydání bezdůvodného obohacení se vztahuje obecná promlčecí subjektivní lhůta tří let a objektivní lhůta 10 let. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] (1/2 kupní ceny) mohl být žalobkyní prvně uplatněn den následující po zaplacení kupní ceny, tedy dne [datum]. Žaloba byla podána dne [datum]. Subjektivní i objektivní lhůta ke dni podání žaloby tedy již uplynula. Ve vztahu k nároku na zaplacení ½ ze zaplacené daně z nemovitosti a plateb spojených se správou nemovitostí žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a předmětem řízení zůstal v tomto nárok pouze za poslední tři roky zpětně od podání žaloby, který s ohledem na uvedené promlčen nebyl.
23. K námitce žalobkyně, že námitka promlčení nároku vznesená žalovanou je ze strany žalované zneužitím práva a že uplynutí promlčecí doby je v tomto případě ze strany žalobkyně nezaviněné pak soud dospěl k závěru, že tato není důvodná. Žalobkyně netvrdila, že by se v průběhu běhu promlčecí doby jakkoliv domáhala po žalované zaplacení poloviny kupní ceny nebo že by k promlčení došlo nezaviněným jednáním žalobkyně. Naopak z podání žalobkyně doručeném soudu dne [datum] (č. l. 127 spisu) ve spojení s tvrzením žalované o tom, že žalobkyně po žalované požadovala vzdání se případného dědictví, případně, aby na žalobkyni převedla spoluvlastnický podíl k nemovitostem (č. l. 116 spisu), plyne, že žalobkyně si byla vědoma toho, že jí žalovaná polovinu kupní ceny nezaplatí, když chtěla uspořádat budoucí vlastnické vztahy mezi žalovanou a jejím bratrem tak, aby po smrti žalobkyně každé z jejich dětí nabylo ½ předmětných nemovitostí. Žalovaná dále, byť nemusela, před převodem svého podílu na třetí osobu nabídla žalobkyni převod spoluvlastnického podílu za [částka], což dle žalobkyní vyžádaných odhadů cen odpovídalo ½ obvyklé ceny nemovitostí24. Ačkoliv soud neschvaluje jednání žalované vůči žalobkyni jako dcery k matce, neshledal omluvitelné výjimečné důvody, pro které se žalobkyně nemohla svého práva domáhat před uplynutím promlčecí doby. Žalobkyně se svého práva začala domáhat až poté, kdy žalovaná převedla svůj spoluvlastnický podíl na třetí osobu, a to za situace kdy, ačkoliv nemusela, tak svůj podíl nejprve žalovaná nabídla žalobkyni, která převod za úplatu ve výši obvyklé ceny odmítla. V této souvislosti soud připomíná, že výkon vlastnického práva nelze bez dalšího považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy. Omluvitelné výjimečné důvody nelze bez dalšího dovozovat ani ze samotného příbuzenského vztahu mezi účastníky řízení, obzvláště za situace, kdy vztahy mezi účastnicemi byly narušené, resp. nebyly zcela ideální a bezproblémové, což bylo zcela zřejmé z jednotlivých podání účastníků řízení.25. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně důvodně uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] představující ½ částky zaplacené na dani z nemovitých věcí za období let 2023, 2022 a 2021, když žalobkyně ročně platila tuto daň ve výši [částka]. Dále vzal za oprávněný nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] představující ½ nákladů, které žalobkyně platila v souvislosti se správou předmětných nemovitostí za roky 2023, 2022 a 2021, když žalobkyně měsíčně platila částku [částka]. Naopak soud nevzal za důvodný nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] (1/2 kupní ceny), neboť tento byl promlčen. Soud proto žalobě vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení co do částky [částka]. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva doručená žalované dne [datum] prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Splatnost dluhu nastala podle obsahu předžalobní výzvy pátým dnem od jejího doručení, tj. dne [datum]. Ode dne následujícího, tedy od [datum], je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak od [datum] náleží nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).26. Ve zbývající výši [částka] byl nárok žalobkyně zamítnut, neboť co do výše [částka] vycházel z promlčeného nároku a ve výši [částka] vycházel z nesprávného výpočtu nároku daně z nemovitostí a v souvislosti se správou předmětných nemovitostí (výrok II. tohoto rozsudku).27. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 150 o. s. ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V poměrech projednávané věci soud přihlédl k povaze a okolnostem sporu, když ačkoliv žalobě zcela nevyhověl, tak nemohl odhlédnout od okolností, za kterých žalovaná jednala, zejména, že svůj spoluvlastnický podíl prodala, aniž by se o jeho nabytí fakticky finančně podílela a že žalobkyně zavinila promlčení nároku pouze proto, že chtěla zachovat rodinné vztahy byť již v tu dobu nebyly zcela ideální. Soud proto dospěl k závěru, že za této situace by nebylo spravedlivé žádat po žalobkyni, ačkoliv tato byla úspěšná jen v části v řízení, náhradu nákladů řízení, které vznikly žalované, naopak shledal důvody hodné zvláštního zřetele k uplatnění moderačního práva dle § 150 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku).