Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni z účtu Okresního soudu v [adresa] vrácen přeplatek soudního poplatku ve výši [částka] zaplaceného z návrhu na zahájení řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši [částka] bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, kde žalovaná vyplnila registrační formulář, kterým zadala své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž si na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně vytvořila zákaznický účet, a zároveň se seznámila s podmínkami plynoucími z uzavření smlouvy, a tím učinila návrh na uzavření smlouvy vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a jako variabilní symbol bylo dohodnuto číslo smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka] a nesplaceného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou odeslanou dne [datum]. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez omluvy.
4. Po provedení dokazování listinnými důkazy založenými do spisu žalobkyní a nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a dne [datum] Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] (dále jen „dodatek“), na jejichž základě žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet plnění v celkové výši [částka], a to následovně: dne [datum] platbu ve výši [částka], a dne [datum] platbu ve výši [částka]. Smlouvou a dodatkem se žalovaná zavázala poskytnutou jistinu vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 112 % ročně. Na místě podpisu žalované ve smlouvě není uvedeno ničeho (kromě strojem napsaného jejího jména a příjmení a sdělení, že k uzavření smlouvy došlo způsobem výše specifikovaným). /viz výpis z běžného účtu na č. l. 24, 37 spisu, smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. [hodnota] na č. l. 20-21 spisu, dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] na č. l. 25-27 spisu/. Pohledávka vůči žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno /smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 6-16 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 22-23 spisu, dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 17-19 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 35 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou upomenula k zaplacení dluhu upomínkou ze dne [datum] a opakovanou výzvou dne [datum]. Naposledy byla žalovaná vyzvána žalobkyní k dobrovolnému splnění předžalobní výzvou k okamžité úhradě ze dne [datum], odeslanou žalované téhož dne /upomínka na č. l. 28 spisu, opakovaná výzva k úhradě na č. l. 31 spisu, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] na č. l. 32 spisu, podací lístek na č. l. 33 spisu/. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, kdy na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši [částka] /potvrzení o finančních transakcích na č. l. 30 spisu/. Žalovaná netvrdila, že by dlužné plnění v celkové výši uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované převodem na její bankovní účet částku v celkové výši [částka]. Naopak soud nevzal za prokázané, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně sjednala smlouvu s obsahem předloženým v řízení žalobkyní. Z žádných důkazů totiž nevyplývá, že žalovaná se zavázala uzavřít smlouvu právě tohoto obsahu. Žalobkyni pak nebylo možné v tomto směru poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby rozhodné skutečnosti dotvrdila a prokázala, neboť se k jednání nedostavila. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, jakou smlouvu právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela, tj. s jakým obsahem, vycházel soud z nároku na vydání bezdůvodného obohacení, které je žalovaná povinna ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalované bylo vyplaceno [částka], přičemž celkem uhradila částku ve výši [částka]. Žalovaná je proto povinna vydat částku ve výši [částka], o kterou se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. S ohledem na absolutní neplatnost dané smlouvy soud odlišně od návrhu posoudil splatnost dluhu, kdy aplikoval § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého je dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva odeslaná dne [datum] prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podle které měla žalovaná dluh uhradit ihned. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od [datum]. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). S ohledem na uvedené ve zbylém soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
16. K tomu soud pro úplnost dodává, že i kdyby dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu předloženého znění, nebylo možné shledat, že došlo k platnému uzavření smlouvy, když právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezjistila a neověřila majetkové poměry žalované ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně toliko tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovanou, která prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, že se nenachází v exekuci, či insolvencia taky se nenachází v tíživé finanční situaci. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná byla lustrována právní předchůdkyní žalobkyně z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI, SOLUS, jejichž výstupy k žalobě nedoložila. Žalobkyně nijak v žalobě nekonkretizovala příjmy a výdaje žalované v době poskytnutí úvěru.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, přičemž soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl také k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok III. tohoto rozsudku).
18. Pro úplnost soud dodává, že poplatková povinnost v daném případě představuje v souladu s ust. § 6 odst. 1 a bodem 1 písm. b) položky 1 Přílohy zák. č. 549/1994 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) částku [částka]. Je tomu z toho důvodu, že základem poplatku je částka [částka]. Jelikož žalobkyně zaplatila za návrh na zahájení řízení více, konkrétně částku [částka], postupoval zdejší soud dle ustanovení § 10 odst. 1 věta druhá zákona a rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši, tak jak je patrna z výrokové části tohoto rozhodnutí (výrok IV. tohoto rozsudku).