Výrok
I. Řízení se v části, co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.flexifin.cz) dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše [částka], a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení, kdy na svůj dluh uhradil toliko částku [částka]. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka] a nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Žalobkyně před zahájením jednání podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobu v části co do výše [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zpět.
5. Podle § 96 odst. 1, 2 věta první, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
6. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaný se zpětvzetím z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle § 96 odst. 2 věty první, odst. 4 o. s. ř., a řízení částečně, co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku)
7. Soud vycházeje z listin předložených žalobkyní, učinil následující skutková zjištění: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec do výše [částka] a žalovaný se zavázal úvěr jednorázově splatit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] do [datum]. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z jistiny. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím služby BankID /viz smlouva na č. l. 11-12 spisu, všeobecné podmínky a sazebník v CEPR, informace o úvěru na č. l. 9-10 spisu, autorizace o ověření totožnosti na č. l. 15-16 spisu/. Žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházela z údajů uvedených žalovaným, kdy jeho příjmy ve výši [částka] ověřila prostřednictvím bankovního výpisu. Dále zohlednila, že žalovaný má již existující úvěry s celkovou měsíční splátkou ve výši [částka], měsíční výdaje na bydlení ve výši [částka] a další výdaje ve výši cca [částka] /viz posouzení úvěruschopnosti na č. l. 17 spisu, identifikované příjmy na č. l. 18 spisu/. Žalobkyně dne [datum] vyplatila bankovním převodem na účet žalovaného částku ve výši [částka]. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, když celkem splatil toliko částku [částka] /viz přehled bankovních transakcí na č. l. 19 spisu, sdělení banky vč. výpisu z účtu na č. l. 25-33 spisu/. Naposledy byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka vč. podacího lístku na č. l. 13-14 spisu/.
8. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal s žalobkyní dne [datum] smlouvu, podle níž žalovaný mohl v rámci úvěru čerpat finanční prostředky až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně poplatků řádně splatit do [datum]. Žalovaný ani přes výzvu k úhradě dlužné částky, úvěr nesplatil.
9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
10. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
15. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil, a to ani přes výzvu žalobkyně. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dluh uhradil. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno, soud žalobě v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí vyhověl, a to včetně nároku na smluvní pokutu. Žalobkyni byl přiznán též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky (výrok II. tohoto rozsudku).
16. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměrný úspěch žalobkyně je přibližně stejný jako úspěch žalovaného, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08.