Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu- s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum],- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum],- s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit v dohodnutých měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně a dalšími sjednanými poplatky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost I-XON a.s., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši [částka] a smluvní poplatky za pojištění a spojené s prodlením v celkové výši [částka].
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyní žalobkyně, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému prostředky ve výši [částka] a žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté prostředky právní předchůdkyni vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,99 % ročně a poplatky dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, a to ve 108 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] počínaje [datum]. Bodem 7.1 smlouvy bylo současně sjednáno pojištění žalovaného proti neschopnosti úvěr splácet, za které se žalovaný zavázal hradit částku [částka] měsíčně. Bodem 8.3 smlouvy ve spojení s bodem 2.4 ceníku si účastníci pro případ prodlení žalovaného sjednali oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to ve výši [částka] za 10 dní prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné a produktové podmínky a ceník/viz smlouva o úvěru na č. l. 16-19 spisu, ceník na č. l. 57-66 spisu, všeobecné podmínky v systému CEPR, žádost o poskytnutí úvěrového produktu na č. l. 23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházela z údajů uvedených žalovaným, kdy jeho příjmy ve výši [částka] ověřila pomocí příchozích transakcí na účet žalovaného. Neboť žalovaný uvedl výdaje ve výši [částka], právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z předpokládaných výdajů na základě údajů uvedených žalovaným a interních údajů, se kterými disponovala, kdy zohlednila výši životního minima, normativní náklady na bydlení, předpokládané životní náklady a výdaje žalovaného odhadla ve výši [částka]. Dále zjistila a při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet zohlednila, že žalovaný má již existující úvěry s celkovou měsíční splátkou ve výši [částka]. Výdaje žalovaného dále právní předchůdkyně žalobkyně hodnotila z pohybů na účtu žalovaného, kdy zjistila, že podle výše zůstatků na účtu je ve schopnostech žalovaného úvěr splácet /viz posouzení úvěruschopnosti na č. l. 56 spisu, výpisy z účtu na č. l. 43-55spisu, příjmové transakce na účtu na č. l. 11-12 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, ale řádně a včas nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu do [datum] s tím, že pokud dluh do splatnosti žalovaný neuhradí, přistoupí právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění celého úvěru ve výši [částka]. Žalovaný ničeho neuhradil, proto právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 24-28 spisu, podklady pro súdné konanie na č. l. 21-22 spisu, poslední výzva před zesplatněním na č. l. 20 spisu, zesplatnění na č. l. 15 spisu/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost I-XON a.s.[IČO] IČO, , která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /viz smlouvy o postoupení pohledávek vč seznamu postoupených pohledávek v systému CEPR, oznámení o postoupení na č l. 9,10 spisu, podací arch na č. l. 29 spisu, přehled podacích čísel v systému CEPR/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka na č. l. 14 spisu, podací arch na č. l. 30 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
10. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].
11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky a poplatky vrátit. Neboť žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh zesplatnila a vyúčtovala poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila postupně na žalobkyni. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok ve výši [částka] po právu. Soud vzal také za prokázaný nárok žalobkyně na smluvní úrok. Neboť žalovaný dluh neuhradil řádně a včas, vznikl žalobkyni také nárok na úrok z prodlení, který ovšem soud od [datum] přiznal pouze ve výši 12,75 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
12. S ohledem na uvedené, soud ve zbývající výši uplatněného zákonného úroku z prodlení ve výši přesahující zákonnou výši, nárok žalobkyně zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.