Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), na základě které byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši [částka], když mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši [částka]. Před sjednáním úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, když doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena ve výši [částka], minimální stanovená měsíční splátka pak měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak částku [částka]. V rámci úvěrové smlouvy bylo ujednáno i pojištění schopnosti splácet. Měsíční platba na pojištění pak byla ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, celkem na svůj dluh uhradil částku ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka], na kapitalizovaném úroku [částka], na poplatcích za sjednané pojištění schopnosti splácet [částka], na poplatcích za odeslání upomínek [částka], na smluvní pokutě [částka], na nákladech spojených s uplatněním pohledávky [částka]. Žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ze smluvní pokuty ode dne podání žalobního návrhu do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Ve smlouvě o úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka], ze kterého mohl žalovaný čerpat peněžní prostředky. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vyčerpané peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru nejméně však [částka] splatné vždy k 17. dni v měsíci. Smluvní strany si ujednaly úrok ve výši 23,76 %, RPSN ve výši 30,10 % a dále bylo ujednáno pojištění Soubor Master podle rámcové pojistné smlouvy č. CA 1/2008, přičemž pojistné činilo měsíčně částku odpovídající 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Vedle toho byly mezi stranami sjednány tzv. specifické podmínky čerpání a splácení, podle nichž byl žalovanému poskytnut dále úvěr ve výši [částka] na pořízení černé techniky. Roční úroková sazba v tomto případě činila 19,29 %, RPSN 21,15 % a dále bylo taktéž ujednáno pojištění Soubor Master podle rámcové pojistné smlouvy č. CA 1/2008, přičemž pojistné činilo měsíčně částku odpovídající 4,99 % z měsíční splátky. Podle specifických podmínek čerpání a splácení se žalovaný zavázal úvěr splatit v 11 měsíčních splátkách po [částka] (tj. ve výši včetně pojistného). Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení se zaplacením měsíční splátky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splátky, s jejíž úhradou je v prodlení. Smluvní strany si dále ujednaly, že žalovaný je povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek [částka] jako náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného dluhu a poplatek [částka] za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky /viz výpis z OR na č. l. 13-16 spisu, smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 17-20 spisu, rámcová smlouva na č. l. 21 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 22, 23 spisu, informace o zprostředkovateli na č. l. 24 spisu/. Žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost, protože úvěr řádně a včas nesplácel, právní předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva a dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila, a celý dluh žalovaného ve výši [částka] se stal splatným ke dni [datum]. Požadovaná částka sestává z [částka] představujících jistinu úvěru, [částka] představujících poplatek za vymáhání a [částka] představujících smluvní pokutu /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 37-39 spisu, odstoupení od úvěrové smlouvy na č. l. 36 spisu/. Ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost, od května 2019 je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, jako řidič, jeho čistý měsíční příjem činil [částka]. Bydlí ve vlastní nemovitosti, jeho měsíční náklady na domácnost činí [částka], další splátky úvěrů činí měsíčně [částka] /viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 17-20 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován oznámením ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 27-33, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 25, 26 spisu a podací lístek na č. l. 42 spisu/. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. /viz předžalobní výzvu na č. l. 34 spisu, podací arch na č. l. 41 spisu, upozornění na č. l. 25 spisu, výpis úkonů na č. l. 35 spisu/.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. Podle soudu tato povinnost není splněna, pokud právní předchůdkyně žalobkyně vychází pouze z údajů, které uvedl žalovaný, aniž je ověřila. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli ověřila skutečné příjmy či výdaje žalovaného. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho celkové příjmy dosahují [částka] měsíčně. Existenci příjmu však žádným doložitelným způsobem právní předchůdkyně žalobkyně neověřila. Pokud jde o výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že celkové náklady domácnosti žalovaného činí [částka]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně výši těchto výdajů jakkoli ověřovala a nadto se tyto výdaje soudu jeví jako významně podhodnocené, byť žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastní nemovitosti, pokud vezmeme v úvahu růst cen energií, jaké jsou běžné výdaje za stravu, služby, ošacení, na dopravu, zájmové aktivity apod. Krom toho žalovaný uvedl, že splácí další půjčky ve výši [částka] měsíčně. Zkoumání schopnosti dlužníka splácet úvěr podle soudu znamená, že věřitel ověří skutečné příjmy a výdaje dlužníka. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, protože odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pouhé doplnění čísel do žádosti o poskytnutí úvěru, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.
19. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná.
20. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] nebo ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od [datum] a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti). Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora [právnická osoba] ze dne [datum] ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Soud zároveň upozorňuje na rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba]., ve kterém bylo dovozeno, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.
21. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu, které se konalo dne [datum], s tím, že svou účast omluvila. Soud tak nemohl žalobkyni při jednání poučit o povinnosti doplnění tvrzení, označení a předložení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že žalobkyně ve vztahu k prokázání splnění povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla důkazní břemeno. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné.
22. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o revolvingovém úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaný na svůj dluh dle tvrzení žalobkyně zaplatil [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši [částka] ([částka] – [částka]), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (odeslané dne [datum]), podle kterého měl žalovaný dluh ze smlouvy uhradit do [datum], žalovaný je tak ode dne následujícího v prodlení. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] (výrok I. tohoto rozsudku).
23. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků, poplatků, smluvní pokuty ani náhrady nákladů mimosoudního vymáhání. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady pro jeho procesní pasivitu nevznikly.25. [adresa] k plnění ve výroku I. byla určena podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř.