Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.rerum.cz) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše [částka], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr kdykoliv splatit a dále splácet alespoň sjednaný úrok 40 % z poskytnuté jistiny měsíčně. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie dokladu totožnosti. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka], kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně splatný nejpozději do [datum] v kapitalizované výši [částka] a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši [částka], příslušenství se skládá z úroku z prodlení z částky [částka] (součtu jistiny a úroku) od [datum] do zaplacení.
2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR [č. účtu] -5 ze dne [datum], který žalovaný napadl včas podaným odporem.
3. K věci samé žalovaný uvedl, že v plném rozsahu popírá oprávněnost žaloby. Namítá, že žalobkyně při uzavírání smlouvy sjednala nepřiměřené úroky, které jsou v rozporu s dobrými mravy a činí smluvní ujednání neplatným. Dále žalovaný uvádí, že žalobkyně při posuzování žádosti řádně nezkoumala jeho úvěruschopnost, čímž porušila svou zákonnou povinnost, přičemž tento postup rovněž zakládá neplatnost smlouvy. Z uvedených důvodů žalovaný navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta.
4. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání soudu předem omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. Pokud jde o žalovaného, soud jeho podání doručené dne [datum] posoudil toliko jako omluvu z jednání soudu, žalovaný nežádal o odročení jednání, proto soud ve věci jednal v jeho nepřítomnosti. I pokud by žalovaný o odročení jednání požádal, nebylo by mu možné vyhovět z důvodu, že jeho omluvu nelze považovat za včasnou (doručena pouhý den před jednáním), ani důvodnou (nebyla ničím doložena).
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:
6. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] po posouzení úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. [hodnota] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše [částka] a žalovaný se zavázal splácet sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny v pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činila 5521,72 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z předložené kopie občanského a řidičského průkazu. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně soudu předložila výpisy z účtu za období [datum] - [datum], [datum] – [datum] a [datum] – [datum] /viz smlouva o úvěru na č. l. 26-24 spisu, kopie dokladů žalovaného na č. l. 35 spisu, výpisy z účtu žalovaného na č. l. 25-32 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, a to dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka], se splácením se však dostal do prodlení, když nehradil sjednaný úrok /viz výpis z účtu na č. l. 33 spisu, výpis z účtu žalovaného na č. l. 42-60 spisu spisu/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 34 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], předané k poštovní přepravě téhož dne /viz předžalobní upomínku na č. l. 36 spisu a podací lístek na č. l. 37 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] převodem na účet žalovaného částku [částka] a dne [datum] převodem na účet žalovaného částku [částka]. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného sice tvrdila, nepředložila však soudu žádné relevantní listiny, které by umožňovaly zjištění a ověření příjmové a výdajové stránky žalovaného. Není tedy patrné, jak žalobkyně zjistila a ověřila příjmy a výdaje žalovaného a zda postupovala v souladu se zákonnou povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru. Soudu sice byly předloženy výpisy z účtu žalovaného, avšak tyto se týkaly období staršího než tři měsíce před uzavřením smlouvy a nelze je tak považovat za relevantní důkaz řádného posouzení úvěruschopnosti. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-679/18 v řízení OPR-[právnická osoba]. proti GK).
18. Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Za situace, kdy smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky řízení platně uzavřena, došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení a povinností žalovaného je toto obohacení v celkové výši [částka] žalobkyni vydat. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva ze dne [datum], odeslaná téhož dne prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podle které měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů. Protože v řízení bylo prokázáno, že výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], vycházel soud z vyvratitelné domněnky dle § 573 o. z., že mu tato výzva byla doručena třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. dne [datum]. Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni dluh do [datum], žalovaný je tak ode dne následujícího v prodlení. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] (výrok I. tohoto rozsudku).
19. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání smluvních úroků a smluvní pokuty. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III. rozsudku).