Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne [datum], v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřely po posouzení úvěruschopnosti žalované dne [datum] smlouvu k službě Twisto účet, na základě které byla žalované zřízena služba Twisto nákupní účet, dle které činil limit odložených plateb až [částka], s tím, že tyto prostředky mohla čerpat opakovaně až do vyčerpání úvěrového limitu. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. [právnická osoba] byl připojen na základě zadaného kódu zaslaného prostřednictvím SMS. Před poskytnutím úvěru žalobkyně s odbornou péčí řádně posoudila schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Zákazník v případě aktivace nákupního účtu nakupuje po celý kalendářní měsíc až do výše stanoveného limitu. Žalovaná využila v období od [datum] do [datum] služeb v celkové výši [částka]. Žalovaná tedy čerpala služby v celkové výši [částka], kdy na poplatcích bylo naúčtováno celkem [částka] sestávajících z poplatků za prodlení ve výši [částka], poplatku za službu Twisto účet ve výši [částka] a poplatků za odložení splatnosti ve výši [částka]. Žalovaná na vyúčtování uhradila celkem částku [částka], kdy tato jí byla započítána na poplatky. Celková dlužná částka ve výši [částka] se splatností [datum], zahrnuje dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužné poplatky v celkové výši [částka]. V rámci příslušenství dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná uvedla, že se v říjnu vrací po mateřské dovolené do zaměstnání a vše finančně vyrovná.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se z jednání omluvila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) dne [datum] Smlouvu k službě Twisto účet (dále jen „smlouva“), včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku, na základě které byla žalovaná oprávněna provádět platby za zboží či služby prostřednictvím Twisto účtu, s tím, že se zavázala jednotlivé platby následně uhradit žalobkyni spolu s poplatky, a to vždy ve výši alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání. Na základě předmětné smlouvy byla žalované zřízena služba Twisto nákupní účet, přičemž dle čl. 1.2 smlouvy činil limit odložených plateb žalované až [částka]. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že celkové smluvní sankce budou účtovány maximálně do výše 50 % aktuální dlužné částky (čl. 2.6 smlouvy). Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. V případě využití služby odložení splatnosti bude žalované vyúčtován poplatek za odložení splatnosti, a to ve výši [částka] za každou odloženou první až padesátou stokorunu o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit poplatek za správu a vedení účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované z předložené kopie občanského průkazu a fotografie žalované /viz smlouva k službě Twisto na č. l. 11-12 spisu, registrační proces na č. l. 17-22 spisu, kopie OP a fotografie žalované na č. l. 24-25 spisu, všeobecné obchodní podmínky Twisto účet na č. l. 40-45 spisu a v elektronické podobě v systému ISAS, Ceník na č. l. 26-27 spisu, výstup z interního systému k posouzení úvěruschopnosti žalované v elektronické podobě v systému ISAS/. Právní předchůdkyně žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Právní předchůdkyně žalobkyně má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kupní cenu /smlouva o poskytování služby „TWISTO“ mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba]. na č. l. 13-16 spisu/. Žalovaná využila služeb v celkové výši [částka], a to nákupem /objednávkou u společnosti allegro.cz dne [datum] v hodnotě [částka], dne [datum] v hodnotě [částka] a dne [datum] v hodnotě [částka], 4home.cz dne [datum] v hodnotě [částka], lékárna.cz dne [datum] v hodnotě [částka], shop culinabotanica.cz dne [datum] v hodnotě [částka], oriskar.cz dne [datum] v hodnotě [částka] a ccc.eu dne [datum] v hodnotě [částka] /viz potvrzení o objednávkách v elektronické podobě v systému ISAS, potvrzení o platbě vyhotovené bankovním ústavem v elektronické podobě v systému ISAS, smlouva o spolupráci s platební bránou PayU na č. l. 46-47 spisu a v elektronické podobě v systému ISAS/. Splátky však žalovaná neuhradila řádně a včas dle smlouvy. Žalovaná na dlužná vyúčtování uhradila pouze částku [částka]. V souvislosti s prodlením vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované poplatky z prodlení již v říjnu, listopadu, prosinci 2023 a potom také v lednu, březnu, květnu 2024 a dále také smluvní pokutu v celkové výši [částka] / viz vyúčtování za červenec 2023 až červen 2024 na č. l. 28-39 spisu, výstup z interního systému s náhledem na vyúčtování žalované v elektronické podobě v systému ISAS/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu a potvrzení o připsání úplaty na č. l. 48-51 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz oznámení na čl. 53 p. v. spisu a potvrzení o podání na č. l. 52 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /výzva na č. l. 53 spisu a potvrzení o podání na č. l. 52 spisu/. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy k službě Twisto účet poskytla žalované částku (služby) v celkové výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla její právní předchůdkyně žalované finanční prostředky po posouzení její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby vyšla pouze z nedoloženého prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zjistila na základě informací, které žalovaná uvedla před uzavřením smlouvy, že žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru, měla příjem ve výši [částka], výdaje ve výši [částka], externí splátky činily [částka], žila v partnerském vztahu a měla jedno dítě. Dále právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, registru SOLUS, přičemž s ohledem na použitou metodu tzv. scoringu (statistického odhadu) stanovila očekávaný rizikový profil /viz vyjádření žalobkyně ohledně úvěruschopnosti, výstup z interního systému k posouzení úvěruschopnosti žalované/. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala nejen příjmy, ale ani výdaje žalované, a to ani ty podstatné, spokojila se toliko s uvedením nijak neověřovaných částek ze strany žalované. Z hlediska příjmových ani výdajových poměrů žalované tedy neměla právní předchůdkyně žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad. V souladu se shora citovaným ust. § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít, když žalobkyně ověřovala toliko existenci dluhů žalované ve výše uvedených registrech. Právní předchůdkyně žalobkyně se při zjišťování informací spokojila pouze s tvrzeními žalované o nikterak nedoložených měsíčních příjmech a výdajích. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované ani po výzvě soudu a ani poté, co byla při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvána k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-679/18 v řízení OPR-[právnická osoba]. proti GK).
17. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na příslušenství ve formě souvisejících poplatků. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků včetně příslušenství zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
18. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalované byly poskytnuty jistiny v celkové výši [částka] a vráceno bylo pouze [částka]. Žalovaná tak je povinna vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši [částka] ([částka] – [částka]), o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila. Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaná dozvěděla, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k jeho vydání. V řízení bylo prokázáno odeslání výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum], které bylo předáno k poštovní přepravě téhož dne, do dispozice žalované se tak dostalo dne [datum] (třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.). Žalovaná byla povinna uhradit dluh z bezdůvodného obohacení dle výzvy ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy, tj. do [datum], ode dne následujícího je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
19. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla ve věci úspěšnější, žádné náklady pro její procesní pasivitu nevznikly.