Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a ve výši 3,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne [datum], v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] se společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] (dále jen právní „předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uzavřené smlouvy obdržela žalovaná hotovost ve výši [částka] v den uzavření smlouvy, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaná se dále zavázala uhradit společně s jistinou i příslušenství úvěru, za dobu jeho trvání rovněž kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka] ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátku měla uhradit dne [datum]. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka], na smluvní pokutě [částka], na nákladech úvěru [částka] (částka je tvořena součtem úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], administrativního poplatku [částka], hotovostního inkasa splátek [částka]). Žalobkyně dále nárokuje smluvní úrok za období od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od prodlení do [datum] ve výši [částka], smluvní úrok z jistiny ve výši 8 % ročně od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez omluvy, ač byla k jednání řádně a včas předvolána.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, a odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou na základě jejího návrhu smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši [částka] na dobu určitou, který se žalovaná zavázala splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaná dále zavázala zaplatit úrok v pevné výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka]. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila [částka]. Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 8 %, RPSN činilo v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 %. Strany sjednaly hotovostní režim plnění. Žalovaná podpisem smlouvy dne [datum] potvrdila, že převzala v místě jejího bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů, dále právo požadovat úroky z prodlení z jistiny i z dosud nesplaceného úroku a dále právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů. Žalovaná jednotlivé splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze celkem [částka]. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum] /viz žádost o úvěr na č. l. 30 spisu, smlouvu o úvěru na č. l. 18-19 spisu, přehled splátek na č. l. 20 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr zjistila, že žalovaná byla na rodičovské dobolené, výše jejich měsíčních příjmů činila celkem [částka], výdaje na bydlení a energie činily [částka], osobní náklady činily 11 450, byly jí prováděny srážky ze mzdy/výživné ve výši [částka] měsíčně, přičemž celkové měsíční výdaje měla žalovaná ve výši [částka]. Použitelný měsíční příjem uvedla ve výši [částka]. Tyto skutečnosti doložila dle žádosti složenkami. Dále uvedla, že bydlela u rodičů, byla vdaná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, měla dvě vyživovací povinnosti /viz žádost o úvěr na č. l. 30, sdělení na č. l. 35 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v systému ISAS/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz oznámení na č. l. 21 spisu/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě téhož dne /viz předžalobní výzvu na č. l. 23-24 spisu včetně podacího lístku na č. l. 22 spisu/. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru předala žalované dne [datum] v hotovosti [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla její právní předchůdkyně žalované finanční prostředky po posouzení její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, z níž však vyplývá, že ověřovala zejména příjmy žalované, a to složenkami. Tyto listiny však žalobkyně v řízení nepředložila, a proto nebylo možné uzavřít, jaká přesná zjištění z nich právní předchůdkyně žalobkyně učinila. Dále není patrné, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výdaje žalované, a to ani ty podstatné (zejména výdaje na bydlení), zda žalovaná nesplácí nějaké další dluhy např. v dostupných registrech dlužníků, zda na její majetek nejsou vedeny exekuce. Byť žalobkyně tvrdila, že výdaje žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala z výpisů z bankovního účtu, tyto však žalobkyní v řízení předloženy nebyly. Z takto zjištěných skutečností si tak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s odbornou péčí učinit závěr o schopnosti žalované úvěr splácet. Z důkazů, které byly soudu předloženy, nemohl soud uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně ověřit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, což nebylo žalobkyní prokázáno ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.
15. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-679/18 v řízení OPR-[právnická osoba]. proti GK).
16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaná je povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaná na svůj dluh zaplatila [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši [částka] ([částka] – [částka]), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva ze dne [datum], odeslaná téhož dne prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podle které měla žalovaná dluh uhradit do [datum], žalovaná je ode dne následujícího v prodlení. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] (výrok I. tohoto rozsudku) a ve zbytku uplatněného nároku na úrok z prodlení žalobu zamítl.
17. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků, poplatků ani smluvní pokuty. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
18. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla ve věci úspěšnější, žádné náklady pro její procesní pasivitu nevznikly.
20. Vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečného tvrzení úvěruschopnosti nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl o doměření soudního poplatku podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků - přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud tak doměřil žalobkyni soudní poplatek dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků do výše [částka], zbývá tedy uhradit rozdíl ve výši [částka], když žalobkyně dosud uhradila soudní poplatek ve výši pouze [částka].
21. Pro úplnost soud dodává, že v písemném vyhotovení rozsudku opravil výrok IV. rozsudku, kdy při vyhlášení rozsudku v uvedeném výroku došlo k chybě v počtech, neboť bylo chybně uvedeno, že se žalobkyni stanovuje povinnost doplatit soudní poplatek ve výši [částka], namísto správné částky [částka] (odůvodnění rozsudku viz bod 20). Soud proto postupem dle § 164 o. s. ř. tuto zjevnou nesprávnost a chybu v počtech při písemném vyhotovení rozsudku opravil.