Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách po [částka]. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjistila a ověřila majetkové poměry žalovaného a uzavřela, že je v jeho možnostech úvěr vrátit. Žalovaný nehradil řádně a včas splátky, dostal se do prodlení již se splátkou splatnou dne [datum], žalobkyně proto vyzvala žalovaného k její úhradě, a to první upomínkou ze dne [datum], dále druhou upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze celkem částku [částka]. Když žalovaný ani přes upomínky žalobkyně splátky neplatil, žalobkyně proto dluh žalovaného zesplatnila ke dni [datum]. Rovněž dne [datum] byla žalovanému odeslána předžalobní výzva, ve které byl vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Žalobkyně proto po žalovaném nárokuje zaplacení jistiny ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny od 5. 4. 206. 12. 2024 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka].
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den [datum]. Žalovanému bylo dne [datum] procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání, ke kterému se bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně a žalovaný sjednali dne [datum] elektronicky smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], na základě které měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku [částka]. [adresa] 000 Kč byla vyplacena žalovanému na jeho účet č. [č. účtu]. Žalovaný měl tuto částku spolu s úrokem ve výši 15 % měsíčně splácet ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. RPSN činila 435,03 %. Celková částka, kterou bylo potřeba zaplatit, činila [částka]. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky si strany ve smlouvě sjednaly zpoplatnění upomínek tak, že první písemná upomínka je zpoplatněna částkou [částka] a další písemná upomínka je zpoplatněna rovněž částkou [částka] (viz předsmluvní informace na č. l. 16-18 spisu, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru na č. l. 9-12 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 46 spisu, sdělení banky na č. l. 30 spisu a výpis z účtu žalovaného na č. l. 31-34 spisu, detail pohybu na účtu na č. l. 23-24 spisu, ). Před sjednáním smlouvy žalobkyně vycházela z údajů uvedených v příloze č. [hodnota] (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]. Z nich vyplývá, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho měsíční příjem činil [částka]. Pravidelné výdaje na bydlení činily [částka]. Žalovaný byl lustrován v systému AML, AML/CFT, SOLUS, REPI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí vždy bez záznamu. Na základě těchto informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má vyšší bonitu (viz příloha č. [hodnota] smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na č. l. 13-15 spisu, výsledek lustrace na č. l. 42-44 spisu, výpis z registru platebních informací na č. l. 58 spisu). Žalobkyně dále ověřovala existenci zaměstnavatele žalovaného v Obchodním rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku č. l. 57 spisu). Žalobkyně si dále vyžádala výpisy z účtu žalovaného za období od června do srpna 2023 a výplatní pásky za shodné období. Příjmy žalovaného ze zaměstnání za měsíc červen 2023 činily [částka]. Dále mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba]. Na účet bylo v tomto období připsáno [částka] a odepsáno [částka]. Za měsíc červenec 2023 měl žalovaný příjem ze zaměstnání ve výši [částka], současně byl žalovanému na účet připsán úvěr od společnosti Profi Credit ve výši [částka]. Na účet bylo v tomto období připsáno [částka] a odepsáno [částka]. Konečně příjmy žalovaného ze zaměstnání v srpnu 2023 činily [částka]. Dále mu byly na účet zaslány částky za čerpaný kontokorent například od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] či LeaderFin ve výši [částka]. Celkem bylo žalovanému v tomto období na účet připsáno [částka] a odepsáno [částka]. Z účtu rovněž za posuzované období odcházela měsíčně částka ve výši cca [částka] jakožto splátka kreditní karty. Z výpisů z účtů je zřejmé, že příjmy a výdaje žalovaného jsou téměř totožné a konečné zůstatky hospodaří v nízkých hodnotách (viz výpisy z účtu žalovaného č. l. 50-56 spisu a výplatní pásky na č. l. 60-62 spisu). Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila jednak platbou ve výši [částka] z účtu žalovaného a dále z fotokopie občanského průkazu. Ověřila též platnost jeho dokladů (viz detail pohybu na účtu na č. l. 23 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 45 spisu a kontrola OP na č. l. 41 spisu). Žalovaný na svůj dluh zaplatil žalobkyni částku [částka] (viz přehled splátek na č. l. 47 spisu). Žalovaný neuhradil již splátku úvěru splatnou dne [datum], byť byl žalobkyní opakovaně upomínán (viz upomínky na č. l. 19-22 spisu). Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] k uhrazení celé dlužné částky, a to do [datum]. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum] (viz předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení na č. l. 25 spisu a podací lístek na č. l. 26 spisu).
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku v celkové výši [částka]. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí a žalobkyně se k jednání nedostavila, aby jí soud za tímto účelem mohl poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně v daném případě zjistila příjmy žalovaného, které ověřila nahlédnutím do výpisů z účtu a výplatních pásek žalovaného, avšak výdaje žalovaného, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho, a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se spokojila s tvrzením, že žalovaný má výdaje na bydlení ve výši [částka]. Tento závěr však nemohl odpovídat reálné finanční situaci žalovaného, když z předložených výpisů z účtu žalovaného za období od června do srpna 2023 vyplývá, že skutečné výdaje žalovaného byly podstatně vyšší. Nelze ani opomenout, že velká část jeho příjmů za dané období pocházela z půjček od jiných nebankovních společností. Měsíční výdaje žalovaného tedy výrazně převyšují výdaje uvedené žalovaným do formuláře hodnocení klienta. Tyto skutečnosti pak žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného dostatečně nezohlednila. Již z toho je zřejmé, že výdaje uváděné žalovaným do formuláře hodnocení klienta nejsou úplné a neodpovídají skutečnosti. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-679/18 v řízení OPR-[právnická osoba]. proti GK).
19. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu, které se konalo dne [datum], s tím, že svou účast omluvila. Soud tak nemohl žalobkyni při jednání poučit o povinnosti doplnění tvrzení, označení a předložení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že žalobkyně ve vztahu k prokázání splnění povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla důkazní břemeno. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné.
20. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, mohlo eventuálně dojít na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto by byl povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem [částka]. Tímto již byla jistina poskytnutá žalovanému zcela splacena. Z uvedeného důvodu soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru a částka představující bezdůvodné obohacení byla ze strany žalované zcela splacena (výrok I. tohoto rozsudku).
21. Vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečného tvrzení úvěruschopnosti nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl o doměření soudního poplatku podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků - přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud tak doměřil žalobkyni soudní poplatek dle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků do výše [částka], zbývá tedy uhradit rozdíl ve výši [částka], když žalobkyně dosud uhradila soudní poplatek ve výši pouze [částka].
22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).