Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 19,32 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne [datum], v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalované poskytnuta v hotovosti jistina úvěru [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnosti ve výši [částka], poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a poplatkem za životní pojištění [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] počínaje dnem [datum], přičemž splatnost poslední splátky nastala dnem [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku [částka]. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka] a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok v kapitalizované a běžící výši, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (též známá jako „Fajnpůjčka“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka]. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost [částka], hotovostním inkasem ve výši [částka] a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění Credit Life ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit [částka], přičemž RPSN dle smlouvy činilo 215,01 %. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti /viz smlouva na č. l. 42-43 spisu, zařazení zákazníka do pojistného programu na č. l. 44 spisu/. Žalovaná uhradila celkem částku [částka] /viz nesporované tvrzení žalobkyně v žalobě/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z formuláře nazvaného karta zákazníka, v němž je uvedeno, že žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele [jméno FO] & Carry ČR, s. r. o.[IČO] IČO, jako skladnice. Průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil [částka]. Běžné měsíční výdaje žalované měly představovat částku [částka], přičemž se jedná o výdaje na bydlení ve výši [částka], ostatní odhadované výdaje ve výši [částka]. Použitelný příjem činil [částka]. Žalovaná bydlela s partnerem u rodičů. Právní předchůdkyně žalobkyně uvedené údaje ověřila výplatními páskami, pracovní smlouvou a sdělením žalované /viz karta zákazníka na č. l. 45-46 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvu ze dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek na č. l. na č. l. 49-51 spisu/. O postoupení pohledávky byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována dopisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě dne [datum], a kterým byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky /viz oznámení na č. l. 52 spisu a podací lístek na č. l. 53 spisu/. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum], který byl odeslán téhož dne /viz předžalobní upomínka na č. l. 47-48 spisu a podací lístek na č. l. 54 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru předala žalované dne [datum] v hotovosti [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla její právní předchůdkyně žalované finanční prostředky po posouzení její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze ze zákaznické karty, ze které však vyplývá, že ověřovala zejména příjmy žalované, a to pracovní smlouvou a výplatními páskami. Tyto listiny však žalobkyně v řízení nepředložila, a proto nebylo možné uzavřít, jaká přesná zjištění z nich právní předchůdkyně žalobkyně učinila. Dále není patrné, jakým způsobem a zda právní předchůdkyně žalobkyně ověřila u zaměstnavatele, zda pracovní poměr trvá i do budoucna, zda neprobíhají jednání o jeho ukončení apod. Dále ani není patrné, co vyplývalo z předložených výplatních pásek, tj. např. zda z příjmu žalované nebyly prováděny nějaké srážky. Zejména však není patrné, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výdaje žalované, a to ani ty podstatné (zejména výdaje na bydlení), zda žalovaná nesplácela nějaké další dluhy např. v dostupných registrech dlužníků, zda na její majetek nebyly vedeny exekuce. Z takto zjištěných skutečností si tak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s odbornou péčí učinit závěr o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-679/18 v řízení OPR-[právnická osoba]. proti GK).
15. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi smluvními stranami uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaná na svůj dluh dle tvrzení žalobkyně zaplatila [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši [částka], jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití oznámení o postoupení pohledávky, v němž byla obsažena i výzva žalované k úhradě dluhu. Žalovaná byla dopisem vyzvána k úhradě dluhu do deseti dnů po obdržení dopisu (výzva byla odeslána dne [datum] a doručena dne [datum]), od [datum] je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.
17. Pro úplnost soud dodává, že při písemném vyhotovení rozsudku opravil výrok I. rozsudku, kdy při vyhlášení rozsudku v uvedeném výroku došlo k písařské chybě, neboť bylo chybně uvedeno, že se žalované stanovuje povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] spolu s příslušným úrokem z prodlení z této částky (výrok I), na místo správné částky [částka] a tedy správného znění výroku I. rozsudku, že se žalované stanovuje povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] spolu s příslušným úrokem z prodlení z této částky. Soud proto postupem dle § 164 o. s. ř. tuto zjevnou nesprávnost a chybu v psaní při písemném vyhotovení rozsudku opravil.