Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 % ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.kamali.cz) smlouvu o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši [částka] s tím, že žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši [částka]. Úvěr byl splatný dne [datum]. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly poplatek za korunový odklad ve výši [částka]. U žalovaného došlo ke korunovému odkladu dne [datum] a [datum]. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly poplatek za desetiprocentní odklad ve výši [částka]. U žalovaného došlo k desetiprocentnímu odkladu dne [datum]. Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný ji podepsal podpisovým SMS kódem. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z kopií dokladu totožnosti, vlastnictví účtu žalovaného potom zasláním ověřovacího poplatku ve výši [částka] z bankovního účtu žalovaného na účet žalobkyně. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy byla žalobkyní posouzena příjmová a výdajová stránka. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze [částka]. Žalovanou částku ve výši [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka], účelně vynaložené náklady ve výši celkem [částka] a smluvní pokuty za prodlení se splacením úvěru ve výši celkem [částka] (2 x [částka]), poplatek za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši [částka] a poplatek za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši [částka], příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z následně běžícího zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně sestavila úvěrovou smlouvu s datem [datum], která obsahuje podpis žalobkyně a na místě podpisu žalovaného je uvedeno číslo „555494“. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které měl žalovaný vrátit spolu s příslušenstvím a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Úvěr byl sjednán na 30 dnů od jeho poskytnutí /viz úvěrová smlouva na č. l. 24-27 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 19 spisu, kopie OP na č. l. 35 spisu, sazebník na č. l. 32-34 spisu, informační memorandum na č. l. 20-23 spisu, výpis z OR na č. l. 16-18 spisu/. Částka ve výši [částka] byla dle této smlouvy žalovanému žalobkyní zaslána na účet dne [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] uhradil žalovaný celkem [částka] /viz opis výpisu proplacení smlouvy na č. l. 37 spisu, výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 36, sdělení banky na č. l. 47 spisu, výpis z bankovního účtu na č. l. 44-46 spisu, bankovní výpis č. l. 65-66 spisu/. Před poskytnutím úvěru ověřila žalobkyně bonitu klienta, a to provedením lustrace žalovaného v registrech NRKI, a ISIR, vždy s negativním výsledkem. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. V daném případě žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného ve výši [částka] a z příjmů ostatních členů domácnosti ve výši [částka]. Měsíční splátky jiným společnostem žalovaný splácel ve výši [částka] a interní splátky ve výši [částka]. Žalovanému byly dle úvěrové zprávy schváleny 4 žádosti o splátkový úvěr a 6 jich bylo odmítnuto /viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta na č. l. 28 spisu, posouzení úvěruschopnosti na č. l. 29-30 spisu, výpis z bankovního účtu na č. l. 31 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 54-59 spisu, dohledání informací o činnosti klienta na č. l. 60 spisu/. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas, byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] předaným k poštovní přepravě dne [datum] s úhradou nejpozději do 14 dnů od odeslání výzvy/viz předžalobní výzva k plnění na č. l. 38 spisu včetně poštovní podacího archu na č. l. 39 spisu/.
5. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán úvěrovou smlouvou ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení se skutečností, že žalobkyně odeslala žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný částečně plnil. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.
6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o úvěru ve znění předloženém žalobkyní, posoudil soud ve vztahu k částce [částka], kterou žalobkyně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil pouze [částka], zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši [částka], o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva ze dne [datum] odeslaná dne [datum] prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.), tedy dne [datum]. Dle této výzvy měl být dluh ze strany žalovaného uhrazen do 14 dnů od odeslání výzvy, tj. do [datum]. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ode dne následujícího, a to ve výši 12,75 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] a dále co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve zbytku ji s ohledem na uvedené zamítl (výrok I. a II. tohoto rozsudku).
16. Nadto soud pro úplnost dodává, že i kdyby bylo uzavřeno, že žalovaný projevil vůli být předloženou smlouvou vázán, nebylo by možno uzavřít, že k jejímu uzavření došlo poté, co žalobkyně s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumala majetkové a rodinné poměry žalovaného. K tomuto soud nad rámec podotýká, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z údajů o žalovaném uvedených v žádosti o úvěr, tj. z objektivně nedoloženého prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ze skutečností žalobkyní tvrzených a z provedených důkazů však nebyla taková odborná péče ze strany žalobkyně zjištěna.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
18. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne [datum], neboť ačkoliv tak žalobkyně činila k výzvě soudu, jednalo se o doplnění skutečností, které měly být již součástí žaloby (nelze proto takový úkon považovat z hlediska náhrady za účelný).