Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne [datum], v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] se společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] (dále jen právní „předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši [částka] v den uzavření smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal uhradit společně s jistinou i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši [částka] spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátku měl uhradit dne [datum]. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka], na smluvní pokutě [částka], na nákladech úvěru [částka] (částka je tvořena součtem úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], administrativního poplatku [částka], hotovostního inkasa splátek [částka]). Žalobkyně dále nárokuje smluvní úrok za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od prodlení do [datum] ve výši [částka], smluvní úrok z jistiny ve výši 8 % ročně od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně a včas předvolán.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, a odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu na základě jeho návrhu o úvěru č. [hodnota]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši [částka] na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok v pevné výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka]. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila [částka]. Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 8 %, RPSN činilo v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 %. Strany sjednaly hotovostní režim plnění. Žalovaný podpisem smlouvy dne [datum] potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů, dále právo požadovat úroky z prodlení z jistiny i z dosud nesplaceného úroku a dále právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů. Žalovaný jednotlivé splátky nehradil řádně a včas. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum] /viz žádost o úvěr na č. l. 35 spisu, smlouvu o úvěru na č. l. 15 spisu, předpis splátek na č. l. 16 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr zjistila, že žalovaný byl zaměstnán, jeho měsíční příjem ze závislé činnosti činil [částka], výdaje na bydlení a energie činily [částka], osobní náklady činily 3 860, přičemž celkové měsíční výdaje měl žalovaný v celkové výši [částka]. Použitelný měsíční příjem činil [částka]. Tyto skutečnosti doložil dle žádosti pracovní smlouvou a výplatními páskami. Dále uvedl, že bydlel u rodičů, byl svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské bez maturity, neměl žádnou vyživovací povinnost. K žádosti byla předložena a do spisu založena pracovní smlouva ze dne [datum] pro zaměstnance [Jméno žalovaného] u zaměstnavatele [právnická osoba] a výpisy z bankovnictví, dle kterých žalovaný pobíral v měsíci březen roku 2022 čistou mzdu ve výši [částka], v měsíci únor 2022 ve výši [částka] a v měsíci leden 2022 ve výši [částka] /viz žádost o úvěr na č. l. 35, pracovní smlouva na č. l. 36-38 spisu a výpisy z bankovnictví na č. l. 36-39 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným uvedená v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 17-19 spisu, seznam pohledávek na č. l. 20-21 spisu, výpis z OR na č. l. 14 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz oznámení na č. l. 22 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 23-24 spisu včetně podacího lístku na č. l. 25 spisu/. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] v hotovosti částku ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z předložených listin, které měly osvědčovat majetkové poměry žalovaného, vyplynulo, že v době uzavírání smlouvy o úvěru čistá mzda žalovaného v březnu, únoru a lednu roku 2022 činila [částka], [částka] a [částka]. V řízení sice žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů, žalobkyně ale nijak neprokázala, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích. Žalovaný uvedl, že jeho výdaje na bydlení a energie činí [částka], dále na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka], přičemž právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala tyto výdaje tvrzené žalovaným a nezkoumala případné další výdaje žalovaného. Z důkazů, které byly soudu předloženy, nemohl soud uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně ověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (což nebylo žalobkyní prokázáno ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.), když vycházela z nedostatečných informací ohledně výdajů žalovaného. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-679/18 v řízení OPR-[právnická osoba]. proti GK).
15. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaný na svůj dluh dle tvrzení ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši [částka], jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva ze dne [datum], odeslaná téhož dne prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podle které měl žalovaný dluh uhradit do [datum]. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] (výrok I. tohoto rozsudku) a ve zbytku uplatněného nároku na úrok z prodlení žalobu zamítl.
16. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků, poplatků ani smluvní pokuty. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
17. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady pro jeho procesní pasivitu nevznikly.