Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále s úrokem kapitalizovaným částkou [částka] a s úrokem ve výši 22,44 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále s úrokem kapitalizovaným částkou [částka] a s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne [datum], v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalované poskytnuta jistina ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž splatnost poslední splátky nastala dnem [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, celkem na svůj dluh uhradila částku ve výši [částka]. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalované poskytnuta jistina ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso ve výši [částka], a to v 80 týdenních splátkách po [částka], přičemž splatnost poslední splátky nastala dnem [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, celkem na svůj dluh z této smlouvy uhradila částku ve výši [částka]. Před uzavřením každé ze smluv žalobkyně zjišťovala informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalované a informace poskytnuté žalovanou ověřila doklady vyžádanými od žalované. Takto zjištěné a ověřené informace byly zaznamenány do karty zákazníka a odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model, který schopnost splácet požadované částky vyhodnotil. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě zjištěných údajů neměla pochybnosti o schopnosti žalované poskytnuté úvěry splácet. Pohledávky žalované z obou smluv byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná částka sestává z nároku ve výši [částka] ([částka] dlužná jistina+ [částka] dlužné úhrady za služby) ze smlouvy č. [hodnota] a z nároku ve výši [částka] ([částka] dlužná jistina + [částka] dlužné úhrady za služby) ze smlouvy č. [hodnota]. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.
2. Žalobkyně v průběhu ústního jednání před soudem dne [datum] uvedla, že jednala se žalovanou o uzavření smíru, kdy výše splátek by činila částku [částka] měsíčně až do úplného zaplacení žalované částky.
3. Žalovaná v průběhu ústního jednání před soudem dne [datum] uvedla, že by byla schopna splácet [částka] měsíčně, jelikož nastoupila do nového zaměstnání a neví, zda částku [částka] měsíčně bude moci platit. V minulosti, když byla nezaměstnaná, žádala žalobkyni o splátky ve výši [právnická osoba] Kč měsíčně a žalobkyně na to nepřistoupila, proto se nyní žalované nelíbí, že v žalované částce narostly vysoké úroky a penále. Dále žalovaná uvedla, že když si brala půjčky, tak pracovala a mohla tedy splácet, poté přišla o práci, jeden a půl roku marodila a na splátky v té době neměla.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsala dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], včetně smluvních podmínek. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu úvěru ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy v kapitalizované výši [částka], s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a s administrativním poplatkem ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. RPSN činilo 206,15 %. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti /viz smlouva o úvěru na č. l. 23, 24 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z formuláře nazvaného zákaznická karta, v němž je uvedeno, že žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele Senior-komplex s. r. o.[IČO] IČO, jako uklízečka, a to na dobu určitou do [datum]. Průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil [částka], dále pobírala státní podporu ve výši [částka]. Běžné měsíční výdaje žalované měly představovat částku [částka], přičemž se jedná o výdaje na bydlení ve výši [částka], ostatní odhadované výdaje ve výši [částka] a jiné splátky úvěrů ve výši [částka]. Použitelný příjem činil [částka]. Žalovaná bydlela ve vlastní nemovitosti. Právní předchůdkyně žalobkyně uvedené údaje ověřila výplatními páskami a sdělením žalované/viz karta zákazníka na č. l. 19, 20 spisu, dodatek k pracovní smlouvě na č. l. 37 spisu, čestné prohlášení na č. l. 37 spisu, mzdový výměr na č. l. 39, 40 spisu, mzdový lístek na č. l. 40 spisu/. Žalovaná na svůj shora popsaný dluh uhradila celkem částku ve výši [částka] /tvrzení žalobkyně v žalobě/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsala dále dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], včetně smluvních podmínek. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu úvěru ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy v kapitalizované výši [částka], s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a s administrativním poplatkem ve výši [částka], a to v 80 týdenních splátkách po [částka], přičemž výše poslední splátky činila [částka]. RPSN činilo 163,36 %. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti /viz smlouvu o úvěru na č. l. 21, 22 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z formuláře nazvaného zákaznická karta, v němž je uvedeno, že žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele Senior-komplex s. r. o.[IČO] IČO, jako uklízečka, a to na dobu určitou do [datum]. Průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil [částka]. Běžné měsíční výdaje žalované měly představovat částku [částka], přičemž se jedná o výdaje na bydlení ve výši [částka], ostatní odhadované výdaje ve výši [částka] a jiné splátky úvěrů ve výši [částka]. Použitelný příjem činil [částka]. Žalovaná bydlela ve vlastní nemovitosti. Právní předchůdkyně žalobkyně uvedené údaje ověřila potvrzením o mzdě a sdělením žalované /viz karta zákazníka na č. l. 13-14 spisu, potvrzení o mzdě na č. l. 38, 39 spisu, čestné prohlášení na č. l. 41 spisu/. Žalovaná na svůj shora popsaný dluh uhradila celkem částku ve výši [částka] /tvrzení žalobkyně v žalobě/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky žalované uvedené v seznamu postoupených pohledávek z obou smluv postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz dopis vč. informace o zpracování osobních údajů na č. l. 26 spisu, podací lístek na č. l. 30 spisu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky z obou smluv/viz předžalobní výzvu na č. l. 27, 28 spisu, podací lístek na č. l. 29 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byly platně uzavřeny dvě písemné smlouvy o úvěru (které byly současně spotřebitelským úvěrem). Na základě uvedených smluv o úvěru pak přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tyto pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni.
13. Ohledně odměny za hotovostní inkaso a administrativní poplatek soud uvádí, že je posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [adresa], s. 1856). Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
14. V poměrech projednávané věci činil ze smlouvy č. [hodnota] kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena v 60 týdenních splátkách. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí zhruba 71 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz), u úvěru na spotřebu pro domácnosti s fixací od 1 roku do 5 let v roce 2021 nepřesáhly výši 7,48 % ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 206,15 % Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok (souhrn výslovně uvedeného úroku a odměny za hotovostní inkaso a administrativní poplatek) byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši přibližně desetinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Dle smlouvy č. [hodnota] pak činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena v 80 týdenních splátkách. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí zhruba 62,28 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz), u úvěru na spotřebu pro domácnosti s fixací od 1 roku do 5 let v roce 2021 nepřesáhly výši 7,48 % ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 80 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 163,36 % Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok (souhrn výslovně uvedeného úroku a odměny za hotovostní inkaso a administrativní poplatek) byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši přibližně osminásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích z obou smluv tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz).
15. Soud nepřiznal žalobkyni právo na sjednané úroky ani ve výši obvyklé podle § 1802 o. z. (podle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy), neboť v daném případě úroková sazba sjednána byla, avšak v takové výši, že byla sjednána absolutně neplatně. Věřitel je tak sankcionován za to, že se pokusil sjednat se spotřebitelem celkovou úplatu (úrok), která je zjevně nemravná (lichvářská). V takovém případě je zcela vyvážené, že kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a případných nároků z prodlení s jejím splácením (včetně případných smluvních pokut) mu žádný nárok na úplatu nevzniká. U spotřebitelské smlouvy není důvod nahrazovat lichvářské nároky obvyklou výší, jinak by totiž žalobkyně nebyla nijak motivována od uvedené predátorské praktiky upustit (a poskytovat úvěry s úplatou, která popsané limity nepřekračuje) a došlo by naopak k eliminaci odrazujícího účinku akcentovaného judikaturou Soudního dvora EU ve spotřebitelských sporech. Nejde přitom o nepřiměřenou jednostrannou ochranu dlužníka. Je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, nemá před uzavřením smlouvy na rozdíl od poskytovatele úvěru znalost oboru, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu apod. Právě proto má soud tuto nerovnováhu účinně vyvážit. Také Ústavní soud považuje za „neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů“ (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 a zejména III. ÚS 4084/12, kde RPSN činila 115,32 %).
16. S ohledem na shora uvedené, na zjištěnou neplatnost celkového sjednaného úroku, tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] ze smlouvy č. [hodnota], která představuje neuhrazenou jistinu úvěru (jistina úvěru [částka] - uhrazených [částka]). Soud pak zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] fakticky představující kapitalizovaný úrok za půjčení peněz, neboť ujednání o těchto nárocích (odměna za hotovostní inkaso a administrativní poplatek) soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Soud dále shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] ze smlouvy č. [hodnota], která představuje neuhrazenou jistinu úvěru (jistina úvěru [částka] - uhrazených [částka]). Soud pak zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] fakticky představující kapitalizovaný úrok za půjčení peněz, neboť ujednání o těchto nárocích (odměna za hotovostní inkaso a administrativní poplatek) soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy.
17. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti dle jednotlivých smluv se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobkyni přiznal ze smlouvy č. [hodnota] i zákonný úrok z prodlení od [datum] (tedy ode dne následujícího od splatnosti poslední splátky dne [datum], avšak toliko z přiznané dlužné jistiny zápůjčky ve výši [částka]) do [datum] v kapitalizované výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ze smlouvy č. [hodnota] zákonný úrok z prodlení od [datum] (tedy ode dne následujícího od splatnosti poslední splátky dne [datum], avšak toliko z přiznané dlužné jistiny zápůjčky ve výši [částka]) do [datum] v kapitalizované výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části žaloby vztahující se k uplatněnému kapitalizovanému úroku, dále běžícímu smluvnímu úroku, jakožto i zákonného úroku z prodlení ze zbytku jistiny (převyšující přiznanou částku) soud žalobu zamítl.18. [adresa] k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], či nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení.