17 C 111/2022

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], domáhala zaplacení částky ve výši 16 722 Kč s příslušenstvím jako dluhu z titulu dvou smluv o půjčce, které žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ [IČO]. Tvrdila, že prvou smlouvu č. [hodnota] žalovaná uzavřela dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč, a to v hotovosti v 52týdenních splátkách po 480 Kč, se splatností poslední z nich dne [datum]. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas a ke dni splatnosti představovala dlužnou částku jistina ve výši 4 074,52 Kč a souhrnný poplatek ve výši 2 705,48 Kč. Žalovaná celkem uhradila 18 180 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dlužnou částku ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] představuje částka 6 780 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 023,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 780 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 780 Kč od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 780 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Druhou smlouvu o půjčce č. [hodnota] uzavřela žalovaná dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti částku 13 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 632 Kč, a to v hotovosti v 52týdenních splátkách po 416 Kč, se splatností poslední z nich dne [datum]. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, k datu splatnosti představovala dlužnou částku jistina ve výši 5 974,76 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 967 Kč. Žalovaná celkem uhradila 11 690 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dlužnou částku ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] představuje částka 9 942 Kč (dlužná jistina a souhrnný poplatek), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 469,28 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % z částky 9 942 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % z částky 9 942 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 9 942 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu dlužné částky doposud neuhradila.

2. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu nároku na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 3 967,24 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do [datum] ve výši 10 657,88 Kč, coby nároků ze smlouvy č. [hodnota], částky 6 780 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 023,24 Kč, zákonného úrok z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 780 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25% z částky 6 780 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 6 780 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, coby nároků ze smlouvy č. [hodnota], tedy v celkové částce 31 361,81 Kč. Tuto částku totiž žalovaná uhradila v rámci insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] do nějž žalobkyně pohledávky za žalovanou z titulu z obou smluv přihlásila, přičemž v rozsahu částky 16 736,69 Kč byla platba žalované započítána na úhradu pohledávky ze smlouvy č. [hodnota], čímž nároky z této smlouvy uhradila zcela a v rozsahu částky 14 625,12 Kč na úhradu pohledávky ze smlouvy č. [hodnota].[právnická osoba] ohledem na procesní dispozici žalobkyně se žalobou soud podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.).[právnická osoba] návaznosti na částečné zpětvzetí upínala žalobkyně své nároky nadále pouze ke smlouvě č. [hodnota] a požadovala částku 5 974,76 Kč, jakožto jistinu a částku 5 591,88 Kč, jakožto kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z částky 5 974,76 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.5. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.6. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti žalované, neboť se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], jejíž součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdkyně se poskytla žalované částku 13 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala uhradit půjčenou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 632 Kč v 52týdenních splátkách po 416 Kč. RPSN činila 199,4 %. /viz smlouva o půjčce č. [hodnota] spisu/. Žalovaná celkem uhradila na dluh ze smlouvy č. [hodnota] částku ve výši 11 690 Kč /viz nesporná tvrzení účastníků/. Pohledávka za žalovanou byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 12 spisu, SPP na č. l. 16-20 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21-23 spisu/. Žalované bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum], v němž byla také vyzvána k úhradě dlužného plnění /viz oznámení o postoupení pohledávek a informace o zpracování osobních údajů na č. l. 24 a 24 p. v. spisu, podací lístek na č. l. 25 spisu/. Žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne [datum] /viz výzva k plnění na č. l. 26 spisu, podací lístek na č. l. 28 spisu/. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], [spisová značka], byl zjištěn úpadek žalované a povoleno její oddlužení. Žalobkyně přihlásila pohledávku ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 24 655,49 Kč, a ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 15 479,87 Kč do insolvenčního řízení /viz usnesení KS ÚL na č. l. 48-50 spisu, přihláška pohledávky na č. l. 55-57 spisu/. Usnesením Krajského soudu v Ústní nad Labem, ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zrušeno schválené oddlužení a insolvenční řízení bylo zastaveno. Žalovaná v insolvenčním řízení celkem uhradila částku 31 361,81 Kč, konkrétně splnila na dluh ze smlouvy č. [hodnota] částku ve výši 14 625,12 Kč a na dluh ze smlouvy č. [hodnota] částku ve výši 16 736,69 Kč /viz zpráva o plnění oddlužení na č. l. 51-54 spisu/.8. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o půjčce č. [hodnota], podle které žalovaná převzala peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Smlouva obsahovala ujednání, podle nichž byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 8 632 Kč Žalovaná se zavázala půjčku spolu s poplatkem vrátit v 52týdenních splátkách. Žalovaná svůj závazek vůči právní předchůdkyni žalobkyně řádně nesplnila, na svůj dluh ze smlouvy o půjčce uhradila celkem 11 690 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně přihlásila mimo jiné i pohledávku ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] do insolvenčního řízení, v rámci něhož na dluh z této smlouvy žalovaná uhradila částku ve výši 14 625,12 Kč, celkově na pohledávky žalobkyně žalovaná v insolvenčním řízení zaplatila 31 361,81 Kč. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by uhradila více, nebo její dluh zanikl z jiného důvodu.9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.10. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.12. Podle § 658 písm. a) obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.13. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.14. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.15. Podle § 55 odst. 1 obč. zák., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odstavce 2 ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. Podle odstavce 3 v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.16. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb. a na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčené peněžní prostředky včetně souhrnného poplatku vrátit ve sjednané lhůtě splatnosti. Pohledávka za žalovanou byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelkou na žalobkyni jako postupníka smlouvou o postoupení pohledávek, žalobkyně je tak aktivně věcně legitimovaná.19. Soud se nadále zabýval povahou a výší sjednaného souhrnného poplatku u smlouvy o půjčce č. [hodnota], kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčila částku 13 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 632 Kč v 52týdenních splátkách. Souhrnný poplatek soud považuje za úplatu za půjčení peněz, která představuje definici smluvního úroku ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, nebo M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). Závěr o povaze souhrnného poplatku je podpořen i skutečností, že poplatek nebyl ani zčásti složen z dílčích položek, které by představovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Šlo tak pouze o úplatu za půjčení peněz na základě smlouvy o půjčce, která žalované neposkytla žádnou další službu (tedy čistý zisk právní předchůdkyně žalobkyně v podobě smluvního úroku). Souhrnný poplatek ve výši 8 632 Kč představuje nominální úrokovou sazbu ve výši 66,4 % ročně. V tomto ohledu je třeba uvést, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Nepřiměřeným úrokem se rozumí úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu podle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2005 kolem 8 - 11 % ročně. Sjednaný úrok označený jako souhrnný poplatek, je tak zcela nepřiměřený, a tudíž zjevně odporující dobrým mravům, neboť sjednaná úroková míra je šestinásobně vyšší nežli tehdy obvyklá míra uplatňovaná v bankovním sektoru. Ujednání souhrnného poplatku ve výši 66,4 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům a je tudíž absolutně neplatné ve smyslu § 39 odst. 1 obč. zák. a § 3 odst. 1 obč. zák. (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003).20. Z těchto důvodů soud konstatuje, že pokud žalovaná cokoli plnila, je třeba její plnění směřovat pouze k jistině ve výši 13 000 Kč, nikoliv k souhrnnému poplatku, který, jak vysvětleno výše, považuje za sjednaný neplatně. Uhradila-li tedy žalovaná před zahájením insolvenčního řízení 11 690 Kč, zbývalo jí na jistinu zaplatit 1 310 Kč a pokud v rámci insolvenčního řízení na smlouvu č. [hodnota] uhradila dalších 14 625,12 Kč, svůj dluh vůči žalobkyni nejenže zcela vyrovnala, ale dalece přeplatila. Dluh žalobkyně tak zanikl splněním. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok II.).21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, kterou je třeba i přes částečné zpětvzetí žaloby, které z procesního hlediska tíží ji, považovat s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti ujednání o úroku, za procesně úspěšnější, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.