Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 668,46 Kč spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 86 668,46 Kč od [datum] do [datum], spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 86 668,46 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 86 668,46 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, splatných do každého posledního dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 21 181,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných do každého posledního dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 86 668,46 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru na konsolidaci a refinancování č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 99 539 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 1 883 Kč vždy k 17. dni v měsíci, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 17,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 95 Kč a dalšími sjednanými poplatky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů a veřejných databází, přičemž vycházela z údajů sdělených žalovaným. Vzhledem k tomu, že žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] byla pohledávka nejprve postoupena na společnost [Anonymizováno] a následně na žalobkyni. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 86 668,46 Kč. Příslušenství tvoří smluvní úrok ve výši 17,90 % p.a. z této částky od [datum] do [datum], dále úrok ve výši 15,00 % p.a. od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % p.a. od [datum] do zaplacení. Žalobkyně rovněž požaduje náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. Pouze požádal soud o přiznání splátkového kalendáře, přičemž uvedl, že je schopen splácet 6 000 Kč měsíčně.
3. Žalobkyně s navrženými splátkami ve výši 6 000 Kč souhlasila.
4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť oba účastníci se z jednání omluvili a s projednáním věci ve své nepřítomnosti souhlasili.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dne [datum] akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru Konsolidace a refinancování č. [hodnota], na základě které následně poskytla žalovanému prostředky ve výši 99 539 Kč a žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté prostředky právní předchůdkyni vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,9 % ročně a poplatky dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, a to ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 883 Kč vždy ke každému 17. dni v kalendářním měsíci počínaje [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné a produktové podmínky /viz návrh smlouvy na č. l. 10-14 spisu, formulář ke smlouvě na č. l. 15-17 spisu, zpracování osobních údajů na č. l. 18 spisu, údaje klienta na č. l. 19 spisu, žádost o poskytnutí informací na č. l. 20 spisu, protokol o ověření úvěruschopnosti na č. l. 21 spisu, akceptace návrhu na č. l. 22 spisu, produktové podmínky na č. l. 41-42 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 43-47 spisu, ceník produktů a služeb pro SO na č. l. 48-51 spisu, prohlášení k protokolu na č. l. 60 spisu, CBL na č. l. 61 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, ale řádně a včas nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovaného k jeho úhradě. /viz výpisy z účtu na č. l. 52-53 spisu, oznámení o ukončení čerpání úvěru na č. l. 54 spisu, prohlášení o okamžité splatnosti na č. l. 55 spisu/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [Anonymizováno] [IČO] IČO, , která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno společně s předžalobní výzvou přípisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne. /viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek + prohlášení o pravosti podpisu na č. l. 23-29 spisu, dodatek k RSOPP + prohlášení o pravosti podpisu na č. l. 30-31 spisu, smlouva o postoupení pohledávek, seznam PP, prohlášení o pravosti podpisu na č. l. 32-34 spisu, smlouva o postoupení pohledávek, prohlášení o pravosti podpisu na č. l. 34 p. v.-36 spisu, seznam PP, prohlášení o pravosti podpisu, konverze podpisu na č. l. 37-40 spisu, potvrzení úplaty na č. l. 56 spisu, vyrozumění o postoupení na č. l. 57 spisu, přehledy podacích čísel na č. l. 58-59 a 62 spisu, oznámení s výzvou na č. l. 63 spisu, oznámení o PP na č. l. 64 spisu, seznam odeslaných oznámení + konverze na č. l. 65-66 spisu, nesporná tvrzení stran/. V průběhu trvání úvěru žalovaný uhradil celkem 67 788,80 Kč, které byly započteny jak na jistinu úvěru, tak také na poplatky, úrok a úrok z prodlení. Dlužná částka jistiny po započtení úhrad činila 86 668,46 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 52-53 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by nad rámec uvedeného dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
11. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
12. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 99 539 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky a poplatky vrátit. Žalovaný se však dostával však s hrazením splátek do prodlení a úvěr nesplácel řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto celý dluh okamžitě zesplatnila a po žalovaném požadovala dosud nesplacenou jistinu včetně úroků. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila postupně na žalobkyni. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok včetně smluvního úroku po právu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila (dílem v kapitalizované a dílem dále v běžící výši).
14. Lhůtu k plnění soud stanovil s přihlédnutím k finančním možnostem žalovaného, který uvedl, že je schopen dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 6 000 Kč, jednak také s ohledem na výši dlužné částky tak, aby bylo zajištěno její uhrazení v přiměřené době. Soud tedy stanovil žalovanému povinnost uhradit ve výroku uvedenou částku ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně, kterých se nijak negativně nedotkne, a ke splacení tak dojde v přiměřené době, bude-li žalovaný splátky hradit řádně a včas. Žalobkyně ostatně s uvedenou výší splátek souhlasila. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a k problematice tzv. splátkového kalendáře a „ztrátě výhody lhůt“ soud ve stručnosti pro žalovaného dále uvádí, že plnění ve splátkách je hmotným právem upraveno v § 1931 o. z., že bylo-li ve prospěch dlužníka sjednáno dobrodiní splátkového kalendáře, pak při nedodržení této výhody je věřitel oprávněn požadovat uhrazení celého dluhu, a to za předpokladu, že tak učiní nejpozději do splatnosti nejblíže následující splátky (dochází tu k tzv. „ztrátě lhůt“ či „ztrátě výhody splátek“). Pokud by tedy žalovaný řádně a včas některou splátku v rozporu s rozhodnutím soudu neuhradil, mohla by žalobkyně požadovat /a to i exekučně/ zaplacení zbývající dlužné částky (jistiny i příslušenství) naráz (výrok I. tohoto rozsudku).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 181,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 467 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 86 668,46 Kč sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 640 Kč ve výši 3 074,40 Kč. Soud zcela výjimečně stanovil povinnost k úhradě nákladů řízení formou splátek ve výši 1 000 Kč, a to z obdobných důvodů, jako byly uvedeny výše k odůvodnění splátek ve vztahu k úhradě přiznaného plnění.
16. Soud pro úplnost dodává, že pro potřeby výpočtu náhrady nákladů řízení již nekalkuloval s podáním žalobkyně ze dne [datum], jímž žalobkyně žalobu k výzvě soudu doplňovala, neboť nic nebránilo tomu, aby doplňované skutečnosti byly obsahem již samotného návrhu na zahájení řízení.