Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dále se pak domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o půjčce. Na základě první smlouvy o půjčce č. [tel. číslo], která byla uzavřena dne [datum], byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 21 % ročně. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s částkou [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději k tomuto datu právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku ve výši [částka], když poslední splátku uhradila dne [datum]. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Dále žalobkyně požadovala náležející příslušenství pohledávky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, když žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti vyžádaným dokladům. V tomto právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z předložených výplatních pásek za 3 měsíce, předcházející žádosti o poskytnutí půjčky, z pracovní smlouvy a z nájemní/podnájemní smlouvy. S ohledem na informace, uvedené žalovanou, došla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalované splácet půjčku je dostatečná. Žalobkyně neměla k dispozici zákaznickou kartu, když jí tato nebyla právní předchůdkyní poskytnuta. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou další smlouvu o půjčce č. [tel. číslo], a to dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 21 % ročně. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s částkou [částka], a to ve 45 týdenních splátkách po [částka]. Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději k tomuto datu právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku ve výši [částka], když poslední splátku uhradila dne [datum]. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalobkyně dále požadovala rovněž náležející příslušenství pohledávky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, když i v tomto případě byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti vyžádaným dokladům, k nimž patřila pracovní smlouva, výplatní pásky za 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky, nájemní smlouva a předložené doklady SIPO. V příslušném registru pak ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Bylo zjištěno, že žalovaná pracovala jako prodavačka s měsíčním příjmem [částka] a další příjmy domácnosti činily [částka]. Zjištěno bylo rovněž to, že žalovaná nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. To vše vyplývá ze zákaznické karty ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet půjčku je dostatečná. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla k dispozici kopie dokladů, jelikož uchazeči o zápůjčku takové doklady pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. V případě, že by soud u obou smluv shledal, že nebylo dostatečně prokázáno splnění zákonné povinnosti dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., nezpůsobuje toto neprokázání neplatnost smluv, jelikož smlouvy byly uzavřeny přede dnem [datum], kdy až následně nabyl účinnosti zákon č. 43/2013 Sb., jímž byl novelizován i § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a tím byla nově stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy v případě řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele splácet úvěr.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, když se tato k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 25 spisu/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsala dne [datum] smlouvu o půjčce č. [tel. číslo], včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka] s úrokovou sazbou 21 % ročně, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícím z úroku ve výši [částka], z částky ve výši [částka] za administrativní činnost a z částky [částka] za hotovostní inkaso splátek, a to v 60 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]). Finanční prostředky ve výši [částka] byly žalované poskytnuty v hotovosti. Ve smlouvě žalovaná uvádí adresu [právnická osoba] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [adresa] /viz smlouva o půjčce na č. l. 17, smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 18/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem [částka] /viz přehled plateb na č. l. 44 spisu/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále podepsala dne [datum] smlouvu o půjčce č. [tel. číslo], včetně smluvních podmínek. Touto smlouvu se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši [částka] s úrokovou sazbou 21 % ročně, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícím z úroku ve výši [částka], z částky ve výši [částka] za administrativní činnost a z částky [částka] za hotovostní inkaso splátek, a to ve 45 týdenních splátkách po [částka]. Finanční prostředky ve výši [částka] byly žalované poskytnuty v hotovosti. Ve smlouvě žalovaná uvádí adresu [právnická osoba] 1148/23 [adresa] /viz smlouva o půjčce na č. l. 20, smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 21/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem [částka] /viz přehled plateb na č. l. 40 spisu/. V žádosti o tuto půjčku ze dne [datum] žalovaná uvedla, že má dvě vyživovací povinnosti, její měsíční příjmy jsou ve výši [částka] a další příjmy domácnosti jsou ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Uvedla, že v současnosti má půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, ale nemá půjčku u žádné další společnosti ani kreditní kartu. Měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši [částka] za nájem, ve výši [částka] za telefon, ve výši [částka] splátky půjček/výživné, ve výši [částka] výdaje na domácnost, celkem tedy ve výši [částka]. V kolonce důvod půjčky je uvedeno ,,neočekávané výdaje“. Při uzavření smlouvy měly být ověřeny dokumenty - pracovní smlouva, občanský průkaz, nájemní smlouva a SIPO. Tyto listiny však v řízení ze strany žalobkyně předloženy nebyly. V žádosti žalovaná uvádí adresu [právnická osoba] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [adresa] a náhradní kontaktní adresu [adresa] /viz zákaznická karta na č. l. 19 spisu/. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně v postavení postupitele a žalobkyně v postavení postupníka smlouvu o postoupení pohledávek, v níž si smluvní strany sjednaly mj. postoupení pohledávek ze smlouvy [tel. číslo] a ze smlouvy [tel. číslo] za žalovanou na žalobkyni. O sjednání smlouvy byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována dopisem ze dne [datum], ve kterém byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy. Toto oznámení bylo žalované zasláno na adresu [adresa] /viz smlouva o postoupení pohledávek založená v elektronickém systému CEPR, seznam postoupených pohledávek na č. l. 22, oznámení o postoupení a informace o zpracování osobních údajů na č. l. 23, podací lístek na č. l. 24 spisu/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované zaslána rovněž na adresu [adresa] /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 26 - 27 spisu, podací lístek na č. l. 28 spisu/. Žalovaná měla do [datum] hlášen trvalý pobyt na adrese [právnická osoba] 1148, [adresa] a následně od této doby na adrese [adresa] /viz výpis z centrální evidence obyvatel na č. l. 31 – 32 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedené platby) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování rozsudkem Krajského soudu v [adresa] [Anonymizováno] dne [datum], č. j. [spisová značka], neboť z této listiny neplynou žádné skutečnosti rozhodné pro danou věc. K důkazu nelze provádět listinu směřující k právnímu hodnocení věci.
6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce s ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smluv) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“) zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen ,,obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen ,,zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
9. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
10. Podle § 456 obč. zák. se předmět bezdůvodného obohacení musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.
11. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
12. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.
14. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
16. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
17. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
19. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly dvě písemné smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejichž základě právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] a následně ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky, pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení a účinky postoupení vůči žalované, odpovídá právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Smlouvy o půjčce však nebyly sjednány platně, jelikož žalobkyně v řízení nevyvrátila vyvratitelnou domněnku zakotvenou v § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti vyplývající z § 9 zákona o spotřebitelském úvěru (s odbornou péčí posoudit schopnosti žalované jednotlivé půjčky splácet). V případě prvé smlouvy o půjčce č. [tel. číslo] ze dne [datum] žalobkyně ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. netvrdila a neoznačila žádné důkazy, které by dokládaly, že jakékoliv ověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně učinila (nebyly k tomu označeny a předloženy žádné důkazy). V případě druhé smlouvy o půjčce č. [tel. číslo] ze dne [datum] byla žalobkyní předložena zákaznická karta, v níž je uveden příjem žalované ze zaměstnání vč. celkového příjmu domácnosti ve výši [částka], jakož i výše měsíčních nákladů (v celkové výši [částka], a to vynaložených za: nájem ve výši [částka], telefon ve výši [částka], splátky půjček/výživné ve výši [částka], výdaje na domácnost ve výši [částka]). Tyto skutečnosti však nebyly žádným způsobem doloženy. Žalovaná měla k žádosti o půjčku předložit pracovní smlouvu, občanský průkaz, nájemní smlouvu a SIPO, ale rovněž ani tyto skutečnosti nebyly žádným relevantním způsobem prokázány, tj. že byly tyto listiny předloženy, popř. co z nich bylo zjištěno. V zákaznické kartě je uvedeno, že další příjmy domácnosti jsou ve výši [částka], ale ani ověření a prověření této skutečnosti není žádným způsobem doloženo. Rovněž nebylo doloženo, že by právní předchůdkyně žalobkyně relevantním způsobem ověřila výdajovou stránku na straně žalované, když bylo vycházeno z toho, že výdaje domácnosti žalované jsou ve výši [částka], včetně splátky jiného dluhu. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně k hodnocení klienta, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které si měla právní předchůdkyně žalobkyně rovněž ověřit /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018/. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla obě půjčky v rozporu se zákonnou povinností prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost splácet a jedná se tak o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu, pro což jsou obě smlouvy od počátku absolutně neplatné. Platnost smluv z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti /srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK/. Nepostupovala-li právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování obou smluv v souladu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval /k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018/.
20. Jelikož soud uzavřel, že smlouvy o půjčce nebyly mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřeny platně, došlo na straně žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně, k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 457 obč. zák. žalobkyni vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalované platby ve výši [částka] na smlouvu č. [tel. číslo] a ve výši [částka] na smlouvu č. [tel. číslo]. Žalovaná je tak povinna vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši [částka] (16 000 - 9 750) v případě první neplatné smlouvy a ve výši [částka] (12 000 - 3 200) v případě druhé neplatné smlouvy, o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně, bezdůvodně obohatila. V případě určení splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vycházel soud ze skutkových zjištění, že oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], jakož i výzva před podáním žaloby ze dne [datum], byly žalobkyní zaslány na adresu [adresa]. Nebylo však rovněž prokázáno, že by se žalovaná s obsahem těchto zásilek skutečně seznámila, tj. že by si žalovaná tyto zásilky skutečně vyzvedla. Zásilky byly zasílány na adresu, u níž z ničeho nevyplývá, že se na ni žalovaná ke dni jejich odeslání (tj. ke dni [datum] a ke dni [datum]) skutečně zdržovala. Žalobkyně vycházela z údajů, které žalovaná poskytla před více než deseti lety (tuto adresu nadto žalovaná uvedla pouze jako náhradní adresu v zákaznické kartě ze dne [datum]), poté se kontakty mezi účastníky přerušily. Nelze proto uvažovat o účinném doručení zásilky. Žalovaná tak byla vyzvána k úhradě dluhu až doručením žaloby soudem. Prvá zásilka zaslaná na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel obsahující žalobu byla pro žalovanou uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum]. Tohoto dne se tak žalovaná mohla objektivně s obsahem zásilky seznámit a byla rovněž vyrozuměna o povinnosti dlužnou částku vrátit do [datum] (což je třeba s ohledem na výši dluhu považovat za přiměřenou lhůtu k vrácení). Od následujícího dne, tj. od [datum], je žalovaná v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 517 obč. zák. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že však žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku ve výši 7,5 %, byl soud tímto návrhem vázán. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření platných smluv o půjčce, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 [Anonymizováno]. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).