Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 670 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 21 174,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 669,89 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 999,89 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 21 669,89 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29,67 % ročně z částky 18 847,3 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 28 844,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 669,89 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29,67 % ročně z částky 18 847,3 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále také jen jako ,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Před jejím uzavřením však právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to vyžádáním informací zejména z registrů SOLUS, NRKI a ISIR, a dále na základě informací získaných od žalovaného. Bylo zjištěno, že žalovaný dosahoval měsíčního výdělku ve výši 24 000 Kč, jeho výdaje byly zjištěny ve výši 8 188 Kč (součet životního minima ve výši 4 620 Kč a nákladů na bydlení ve výši 3 568 Kč), žalovaný tedy disponoval prostředky ve výši 14 812 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena tak, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila identitu žalovaného nezbytnými údaji a doklady k jejich ověření. Po ověření identity byl žalovanému zaslán náhled smluvní dokumentace a náhled na uzavření smlouvy. Na sdělený bankovní účet byla žalovanému zaslána 1 Kč s vygenerovaným variabilním symbolem, který sloužil jako podpisový kód žalovaného. Žalovaný svůj souhlas se smlouvou vyjádřil zasláním SMS zprávy s uvedením svého jména a jedinečného kódu odpovídajícího variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč. Shodný kód je propsán v podpisovém řádku žalovaného na návrhu na uzavření smlouvy č. [hodnota] a v podpisovém řádku na dodatku č. [hodnota] k návrhu smlouvy. Takto podepsaný návrh smlouvy o úvěru a její dodatek č. [hodnota] byl pak právní předchůdkyní akceptován podepsáním akceptační doložky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které bezhotovostně vyplatila na bankovní účet žalovaného. Tuto částku měl žalovaný uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 1 203 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, došlo podle smluvních ujednání při prodlení delším než 65 dní automaticky ke zesplatnění úvěru. Úvěr byl zesplatněn dne [datum] a od následujícího dne je požadován úrok ve výši 29,67 % ročně z dlužné jistiny 18 847,30 Kč. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do zesplatnění úvěru. Dále bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednáno, že se dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění, stávají součástí nové jistiny úvěru. Nová jistina úvěru tak představovala částku ve výši 21 669,89 Kč, když se skládala z původní dlužné jistiny ve výši 18 847,30 Kč a přirostlých úroků ve výši 2 822,59 Kč. Dále je požadována úhrada smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (tedy nesplacené původní jistiny a ke dni zesplatnění přirostlých úroků), přičemž její úhrada je požadována za období od [datum] ke dni [datum] ve výši 7 175,1 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena její právní předchůdkyní na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na pohledávku uhradil za celou dobu částku ve výši 12 330 Kč, Anonymizováno2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 29 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně vygenerovala Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. [hodnota]. Dle této smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že celkově měl žalovaný zaplatit 57 744 Kč. Úvěr měl být sjednán na 48 měsíců s měsíční splátkou ve výši 1 203 Kč počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila 66,82 % ročně. RPSN odpovídalo 91,61 %. Bod 2.2. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, tj. maximálně 69 292,8 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů zakotvila smlouva o úvěru, ve své části B) v bodu 6.1., povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů s tím, že tato smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení a že souhrn veškerých smluvních pokut, které je žalobkyně oprávněna takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů pak smlouva o úvěru, v části B) v bodech 6.3. a 6.4., stanovila, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru, kdy se ke dni zesplatnění stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů a kdy se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění, stávají součástí nové jistiny úvěru splatné nejpozději ke dni zesplatnění. Žalobkyně pak měla, dle bodu 6.5. části B) smlouvy o úvěru, rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Smlouva byla podepsána právní předchůdkyní žalobkyně. Na místě podpisu žalovaného je uveden jedinečný kód [Anonymizováno] s uvedením dne a času ([datum] v 15:20:31 hod.) /viz Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. l. 19 - 21 spisu/. Stejný jedinečný kód na místě podpisu žalovaného je uveden i na Dodatku č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. [hodnota], kterým měl žalovaný požádat o uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku /viz Dodatek č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. [hodnota] na č. l. 59 - 60 spisu/. Předtím právní předchůdkyně žalobkyně odeslala e-mailem nejprve náhled návrh na uzavření Smlouvy o úvěru č. [hodnota] spolu s dodatkem č. [hodnota] k tomuto návrhu /viz návrh na uzavření smlouvy - náhled na č. l. 48 - 50, dodatek č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru - náhled na č. l. 51 -52, přehled odeslaných e-mailů na č. l. 53 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně k této smlouvě eviduje údaje k žalovanému, mj. telefonní číslo [tel. číslo] dále e-mail a bankovní účet, který odpovídá bankovnímu účtu žalovaného /viz základní informace o klientovi na č. l. 54 a výpis transakcí běžný účet na č. l. 56 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného 1 Kč pod VS [var. symbol] (tj. odpovídající jedinečnému kódu na listinách) s poznámkou, že se jedná o pojištěnou půjčku č. [hodnota] s podpisovým kódem a identifikací klienta pro poskytnutí spotřebitelského úvěru právní předchůdkyně žalobkyně. Informaci o odeslání platby právní předchůdkyně žalobkyně zaslala i na evidované telefonní číslo s tím, že VS má být použit jako podpisový kód pro odpovědní SMS. Z téhož telefonního čísla přišla SMS odpověď, že žalovaný souhlasí a s uvedením č. [hodnota] /viz důkaz o odeslání 1 Kč na č. l. 54 p. v., důkaz o přijaté SMS na č. l. 55 p. v., zaslaná SMS na č. l. 55 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatila dne [datum] částku ve výši 20 000 Kč /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 23, sdělení [jméno FO] [jméno FO] a.s. na č. l. 43 spisu/. V hodnocení klienta, které na místě podpisu žalovaného opět obsahuje pouze tentýž jedinečný kód [Anonymizováno], je uvedeno, že má příjem ze zaměstnání ve výši 24 000 Kč. Výdaje jsou uvedeny ve výši 8 188 Kč, z čehož částka 3 568 Kč představuje náklady na bydlení, které má vlastní, a zbylé výdaje jsou stanoveny ve výši 4 620 Kč, a to jako částka životního minima /viz hodnocení klienta na č. l. 22 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). V registru SOLUS vycházel žalovaný s negativním výsledkem. V NRKI je uvedeno CBS skóre ve výši 239, což odpovídá kategorii I. a představuje vyšší riziko /viz výpis SOLUS na č. l. 57 a výpis z NRKI na č. l. 58 spisu/. Žalovaný dle sjednaného splátkového kalendáře uhradil celkově částku ve výši 12 330 Kč /viz platební historie na č. l. 24 spisu/. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně z tohoto důvodu k okamžitému automatickému zesplatnění všech závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy /viz oznámení na č. l. 25 spisu/. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně v postavení postupitele a žalobkyně v postavení postupníka rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Právní předchůdkyně žalobkyně k uzavření této smlouvy pověřila své zaměstnance a současně udělila žalobkyni plnou moc k tomu, aby dlužníky z postoupených smluv o úvěru informovala o postoupení pohledávek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky vůči žalovanému, vyplývající ze smlouvy č. [hodnota] z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn žalobkyní jménem právní předchůdkyně žalobkyně (žalobkyně jednala na základě plné moci od právní předchůdkyně žalobkyně k vyrozumění o postoupení pohledávky) dopisem ze dne [datum], jímž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. Zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum] a doručována dne [datum] /viz pověření na č. l. 11 – 12, příloha 6 - plná moc na č. l. 13, společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek na č. l. 26, seznam postoupených pohledávek na č. l. 27 - 28, oznámení o postoupení vč. informace o zpracování osobních údajů na č. l. 30, podací lístek na č. l. 31, sledování zásilek dostupné na postaonline.cz/trackandtrace na č. l. 61 spisu/. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 32 - 33, podací lístek na č. l. 34 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedené platby) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalovaný projevil vůli uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru na částku 20 000 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, s jakým obsahem měla být tato smlouva sjednána. Provedenými důkazy totiž nebylo možné uzavřít, s čím přesně žalovaný vyslovil souhlas, když zaslal právní předchůdkyni žalobkyně jedinečný kód, který měl uveden jako variabilní symbol v platbě od právní předchůdkyně žalobkyně. Tento jedinečný kód byl totiž použit k potvrzení několika dokumentů a nelze tak jednoznačně uzavřít, že s těmito všemi listinami a s jejich předloženým obsahem vyslovil žalovaný souhlas. Před vyplacením částky 20 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalovaného dne [datum] měla tato k dispozici hodnocení klienta, ze kterého vyplývalo, že je žalovaný zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši 24 000 Kč, má náklady na bydlení ve výši 3 568 Kč a jako jeho výdaje bylo stanoveno životní minimum ve výši 4 620 Kč. Rovněž měla k dispozici hodnocení z Nebankovního registru klientských informací s hodnocením skóre žalovaného ve výši 239. Žalovaný na dluh uhradil celkově částku ve výši 12 330 Kč. Výzva k úhradě dluhu včetně vyrozumění o postoupení pohledávky se žalovanému do dispozice dostala dne [datum]. Dluh měl být plněn do deseti dnů od obdržení dopisu.6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).19. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, když smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni a o této skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyrozuměla ve smyslu § 1879 a § 1882 odst. 1 o. z. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. V řízení však nebylo předně prokázáno, s jakým obsahem měla být smlouva o úvěru sjednána a dále nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před vyplacením finanční částky řádně (s odbornou péčí) zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018/. Právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě toliko zjišťovala výši příjmů žalovaného. Nijak se ovšem podrobněji nezajímala o výdaje žalovaného, když na kontrolu údajů bylo zcela rezignováno. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho, jakož i jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. U nákladů na bydlení si právní předchůdkyně žalobkyně vystačila s žalovaným uvedenou částkou 3 568 Kč, které nijak neověřovala, ačkoliv se jedná o základní a podstatnou položku výdajů, jíž je potřeba vždy pečlivě zjišťovat. Rovněž bylo rezignováno na kontrolu ostatních výdajů, když bylo vycházeno toliko ze základní sazby životního minima. Na kontrolu výdajů bylo rezignováno zcela, když právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko ze základní sazby životního minima a nijak neověřovaných výdajů na bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně ani nekontrolovala, zda není na majetek žalovaného vedena exekuce či insolvence. Určitá obezřetnost pak byla na místě i s ohledem výsledku CBS skóre dle výpisu z registru NRKI. O to důsledněji tedy měla právní předchůdkyně žalobkyně k žádosti žalovaného přistoupit a jeho majetkové a osobní poměry měla zkoumat o to pečlivěji. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná.20. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně, k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že žalovaný uhradil celkově částku ve výši 12 330 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit část doposud neuhrazených finančních prostředků ve výši 7 670 Kč (20 000 – 12 330), o které se bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu se dostala do dispozice žalovaného dne [datum]. Žalobkyně ve výzvě požadovala úhradu dlužné částky do 10 dnů ode dne obdržení dopisu, tj. v tomto případě do [datum]. Od následujícího dne, tedy od [datum], je žalovaný v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbylé části soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).