Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 578 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 553 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 14 578 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], na jejímž základě dodávala pro žalovanou elektřinu do odběrného místa vedeného pod č. EAN: [Anonymizováno], které se nacházelo na adrese [Adresa žalované], a zajistila distribuční a související služby. Žalovaná za toto měla platit žalobkyni cenu dodané elektřiny a cenu za distribuční a související služby. Fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované cenu elektřiny za období od [datum] do [datum], a to na částku ve výši 14 553 Kč za odebrané množství 2 338 kWh. Následně ještě žalobkyně opravnou fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalované za dodanou elektřinu v množství 15 kWh částku ve výši 25 Kč. Žalovaná uvedené faktury neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byli zároveň v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. I přes toto poučení se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili, soud má proto za to, že s tímto postupem souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému stavu:Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod č. EAN: 859182400610229810, nacházejícím se na adrese [Adresa žalované], a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i případné faktury obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny /viz smlouvu na č. l. 14-15, obchodní podmínky na č. l. 16 p.v.-17, ceník na č. l. 18 p.v.-20 spisu/. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Za období od [datum] do [datum] bylo žalované dodáno 2 338 kWH elektřiny. Za odběr elektřiny a související služby byla žalované fakturou ze dne [datum], č. [tel. číslo], vyúčtována k úhradě částka ve výši 14 553 Kč, kterou měla uhradit do [datum]. Opravnou fakturou č. [tel. číslo] znějící na částku 25 Kč pak žalobkyně žalované doúčtovala cenu odebrané elektřiny pro uvedené období, a to za odběr 15 kWh. Splatnost opravné faktury byla do [datum] /viz faktura č. [hodnota] včetně příloh na č. l. 21-22, opravná faktura ze dne 8. 8. 2024vč. přílohy na č. l. 23-25 spisu/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě předžalobní výzvou dne [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 26 spisu a podací lístek na č. l. 27 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
6. Podle § 50 odst. 2 věty první energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, kdy však žalovaná nesplnila svou povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny v celkové výši 14 578 Kč, k čemuž se žalovaná zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. V období od [datum] do [datum] poskytovala žalobkyně žalované na základě smlouvy sdružené služby dodávky elektřiny, a vzniklo jí tak podle § 2079 o. z., ve spojení s § 50 odst. 2 energetického zákona, právo na zaplacení kupní ceny. Za situace, kdy žalobkyně prokázala existenci právního vztahu mezi ní a žalovanou i jeho obsah, včetně povinnosti žalované platit kupní cenu, bylo břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání případného zaplacení kupní ceny na žalované, která však v tomto směru nic neprokázala ani netvrdila. Jelikož žalovaná povinnost zaplatit cenu za odebranou elektřinu a související služby řádně a včas ve sjednané lhůtě splatnosti nesplnila, vznikla jí též povinnost zaplatit úrok z prodlení z dlužné částky podle ust. § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti té které faktury. Lhůta k plnění byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 578 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání ve věci samé - podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (např. řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]). Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).